Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 389/2025-66

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

o zaplacení 97 991 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 78,56 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a úroku ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu na náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úroku ve výši 78,56 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úroku ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu na náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady tohoto řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastnice uzavřely dne datum smlouvu o úvěru číslo hodnota, na základě které žalobkyně poskytla dne datum žalované částku částka. Žalovaná se úvěr zavázala splácet spolu s úrokem ve výši 78,56 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po částka, vždy k Anonymizováno. dni v měsíci, počínaje Anonymizováno Anonymizováno. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka při prodlení se splátkou delší než 30 dnů a nad to ještě si účastnice sjednaly náhradu nákladů ve výši částka při prodlení delším 15 dnů a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené nové jistiny úvěru. Takto žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši částka. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně splátky úvěru řádně a včas nehradila, přičemž žalobkyni neuhradila ničeho. Žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky před podáním žaloby upomínala.

2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum včetně dodatku, z oznámení o schválení úvěru, z předsmluvního formuláře a splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru č. hodnota, jakož i z dokladu o vyplacení úvěru, vzal soud za prokázané, že účastnice uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované částku částka. Úroková sazba, výše a počet splátek a smluvní pokuty byly sjednány tak, jak je uvedeno výše. Roční procentní sazba nákladů předmětného úvěru činila 114,04 %.

4. Z karty klienta, z hodnocení klienta, z prohlášení klienta, jakož i z výplatních dokladů žalované ohledně výplaty důchodu za období od datum do datum, z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI), výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet předmětný úvěr s kladným výsledkem.

5. Z výzev k zaplacení ze dne datum a datum, jakož i z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužných částek.

6. Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení obč. zák. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle ustanovení obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Soud se ztotožňuje s argumentací v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne datum č. j. spisová značka, kde rozhodoval o odvolání proti rozsudku zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, jakož i v rozsudku zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka a v rozsudcích senátu Anonymizováno Anonymizováno zdejšího soudu ve věcech totožné žalobkyně, kdy soud opakovaně shledal prakticky totožné smlouvy absolutně neplatnými. Krajský soud v Plzni v citovaném rozsudku, na rozdíl od soudu prvního stupně, podle kterého účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a neplatné je pouze jejich ujednání o úrocích, dospěl k závěru, že úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům a jako taková je jako celek podle věta první neplatná. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace ustanovení obč. zák. je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že žalobkyně vůči žalované splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud ale měla žalovaná z poskytnutých částka vrátit během Anonymizováno měsíců částka, resp. včetně úhrady za pojištění ve výši částka (tedy trojnásobek) při úroku 78,56 % ročně, tak nelze k jinému závěru dojít. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu, proto není z hlediska posouzení platnosti předmětné úvěrové smlouvy rozhodné to, jestli se žalobkyně v soudním řízení domáhá zaplacení celé jejich sjednané výše či pouze jejich určité části. Ve věci sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Obdobně judikoval Nejvyšší soud ve věci sp. zn. spisová značka, kde uvedl, že v rozporu s dobrými mravy je výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Ve věci sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud shledal nemravnou úrokovou sazbu ve výši 66 % ročně. V předmětném případě činí úroková sazba 78,56 % ročně a RPSN úvěru činí 114,04 %. Takto sjednanou výši úroků a RPSN shledal soud jako rozpornou s dobrými mravy, neboť nelze odhlédnout od toho, že v době uzavření předmětné smlouvy činila obvyklá výše úroků i RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, cca 10 % ročně. Podle výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. I pokud by soud připustil, že při nebankovnímu úvěru a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbu úroků a RPSN ve výši okolo 30 %. Žalobkyní požadovaná sazba úroků a výše RPSN poskytnutého úvěru se z tohoto pohledu jeví jako zcela zjevně nepřiměřená (nemravná).

8. Kromě výše úroku a roční procentní sazby nákladů je však třeba zohlednit i další okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena a přihlédnout i k jejímu dalšímu obsahu. Nelze pominout, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem, že byla uzavřena adhezním způsobem a že žalovaná na formuláři vypracovaném žalobkyní nemohla nic ovlivnit. Podle smlouvy vzniklo žalobkyni automaticky právo požadovat celý dluh v případě prodlení žalované po dobu 65 dnů, tj. požadovat celou jistinu úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění k úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů, dále bylo ujednáno, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru, a že úrok běží i po zesplatnění úvěru. Soud vznesl pochybnosti, jak tomuto ujednání může rozumět průměrný spotřebitel, tedy pochybnosti o transparentnosti a srozumitelnosti smluvních ujednání, a přihlédl i k tomu, že pro případ porušení platební povinnosti byla žalovaná sankcionována smluvní pokutou, jejíž výše byla stanovena na samé horní hranici zákonné přípustnosti (ustanovení , o spotřebitelském úvěru) a dalšími náklady, jsou jen termínem pro další smluvní sankci. Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo a zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Za této situace mohla žalobkyně požadovat vrácení plnění z titulu bezdůvodného obohacení.

9. Rovněž v projednávané věci však k nemravné úrokové sazbě přistupuje ještě nemravná výše sjednané smluvní pokuty a dalších podmínek zejména přirůstání úroků k jistině, v důsledku které je požadováno po žalované zaplatit takto vysokou částku. Smluvní pokuty byly sjednány jednak za prodlení s každou splátkou a dále v případě zesplatnění úvěru. To je opět za hranicí mravného ujednání smluvní pokuty, viz. např. judikatura Nejvyššího soudu ve věci spisová značka nebo spisová značka. Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo a zakládá to absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

10. S ohledem na výše uvedené soud posoudil doloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, žalovaná se tedy vyplacením jistiny pouze bezdůvodně obohatila o částka, přičemž žalobkyni ničeho nezaplatila. Proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka z titulu bezdůvodného obohacení. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k předžalobní výzvě k plnění ze dne datum, která byla žalované odeslána téhož dne, přičemž podle se oznámení dostalo do sféry žalované dne datum, a v rámci které žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 15 dnů. Protože žalovaná žalobkyni ani na základě této předžalobní výzvy k plnění ničeho nezaplatila, dostala se ode dne datum do prodlení a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění byla určena třídenní podle ustanovení věta před středníkem

11. Žalobkyně doložila, že ve smyslu zákona číslo , o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného spotřebitele, neboť informace poskytnuté spotřebitelem o své schopnosti splácet ověřila doklady o příjmech žalované a výpisy z nebankovního registru klientských informací či z registru SOLUS, na základě kterých bylo zjištěno, že žalovaná v době uzavření úvěrové smlouvy disponovala dostatečnými příjmy ke splácení všech svých závazků i pravidelných životních nákladů.

12. Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu s poukazem na výše uvedené právní hodnocení věci zamítl, a to pro nedůvodnost (viz výrok II. tohoto rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka, přičemž tato částka představuje 30 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 65 % a úspěchu žalované v rozsahu 35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka, z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů právní služby ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, účast na jednání soudu) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t., z cestovného zástupce žalobkyně ve výši částka při průměrné spotřebě dle velkého technického průkazu vozidla 7,4 l/100 km v případě jedné cesty na jednání soudu na trase adresa a zpět (celkem hodnota km) vozidlem Anonymizováno Anonymizováno v roce 2026 při ceně benzinu částka/l a sazbě základní náhrady částka/km včetně náhrady za promeškaný čas podle a 3 advokátního tarifu při cestě na jednání na trase adresa a zpět v délce 2 započatých půlhodin po částka (celkem částka), a také z DPH v sazbě 21 % podle ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je částka. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní ( odst. l ) s povinností plnit k rukám advokáta ( odst. l ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu ( ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem () u soudního exekutora.