Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3109/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Baxou o návrhu stěžovatele Ing. Františka Bílka, zastoupeného Mgr. Janem Hrazdirou, advokátem, sídlem Na Příkopě 583/15, Praha 1, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -72 ze dne 12. srpna 2025, za účasti Vrchního soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Ing. Jany Lohrové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se proti vedlejší účastnici u Okresního soudu v Pardubicích domáhá zaplacení 1 334 334, 75 Kč s příslušenstvím. V řízení vznesl námitku podjatosti všech soudců a soudkyň uvedeného soudu a navrhl přikázání věci Okresnímu soudu Praha-východ.

2. Předsedkyně Okresního soudu v Pardubicích předložila Vrchnímu soudu v Praze ("vrchní soud") spis podle k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu téhož stupně podle Vrchní soud usnesením ze dne 12. 8. 2025 návrh na přikázání věci Okresnímu soudu Praha-východ zamítl. Stěžovatel proti uvedenému rozhodnutí brojí ústavní stížností s tím, že vrchní soud porušil jeho základní práva zaručená v a d.

3. Ústavní stížnost proti usnesení, jímž byl zamítnut návrh na přikázání věci podle , je nepřípustná, jelikož stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Zamítnutím návrhu na přikázání věci soudní řízení nekončí a stěžovatel má nadále k dispozici procesní prostředky ochrany proti rozhodnutí ve věci samé, pomocí kterých se může bránit i proti tomu, že ve věci podle něj rozhodoval vyloučený soudce, respektive vyloučení soudci celého soudu.

4. Závěr o nepřípustnosti ústavní stížnosti vyplývá ze stanoviska pléna sp. zn. ze dne 7. 2. 2023. To se sice týkalo přímo rozhodnutí o nevyloučení soudce ve smyslu , jeho závěry však lze analogicky uplatnit i ve vztahu k zamítnutí návrhu na přikázání věci jinému soudu podle Přestože jsou delegace nutná a vyloučení soudce formálně odlišné instituty, jejich funkční účel je totožný: zajistit, aby ve věci rozhodoval nestranný soudce, respektive soud. Rozhodnutí podle je svou podstatou pouze technickým důsledkem toho, že všichni soudci příslušného soudu jsou vyloučeni. Zkrátka, vrchní soud při rozhodování o přikázání věci podle de facto rozhodoval o vyloučení soudců.

5. Závěry o subsidiaritě ústavní stížnosti vyslovené ve stanovisku pléna lze tak uplatnit i v případě stěžovatele. Zamítnutí návrhu na přikázání věci samo o sobě do právní sféry stěžovatele nezasahuje, neboť řízení ve věci samé pokračuje. Stěžovatel může námitku podjatosti soudců uplatnit v řádných a mimořádných opravných prostředcích proti meritornímu rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích (viz bod 31 stanoviska). Totéž platí i ve vztahu k části usnesení, ve které vrchní soud dospěl k závěru, že není dán důvod ani k tzv. delegaci vhodné ve smyslu

6. Ústavní soud sice podle ústavní stížnost neodmítne, i když není splněna podmínka podle tohoto zákona, pokud stížnost mj. svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Stěžovatel by ale měl v ústavní stížnosti řádně, přesvědčivě a s využitím judikatury Ústavního soudu tento přesah vlastních zájmů vyložit (též bod 33 stanoviska ). Stěžovatel v ústavní stížnosti žádné takové výjimečné okolnosti netvrdí a ani Ústavní soud důvody pro použití neshledal.

7. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou [ ve spojení s ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. března 2026

Josef Baxa v. r.

soudce zpravodaj