Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 541/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele Václava Havrdy, zastoupeného JUDr. Terezou Chadimovou, advokátkou, sídlem Karlov 254, Velká Bíteš, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. ledna 2026 č. j. -48, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. listopadu 2024 č. j. -49, rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. září 2023 č. j. X a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. června 2023 č. j. XX, za účasti Nejvyššího správního soudu, Krajského soudu v Brně a České správy sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 - Smíchov, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel vykonával v 60. a 70. letech minulého století zaměstnání v uranových dolech, proto se na něj uplatnil důchodový věk 50 let, kterého dosáhl v roce 1997. Starobní důchod mu byl na základě jeho žádosti přiznán od 1. 7. 2006, jeho výši stanovila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) rozhodnutím z roku 2010 na 12 123 Kč. V roce 2022 požádal stěžovatel o zvýšení důchodu. ČSSZ jeho žádost rozhodnutím zamítla, toto rozhodnutí poté potvrdila a stěžovatelovy námitky zamítla.

2. Stěžovatelovu žalobu Krajský soud v Brně rovněž zamítl. Výše starobního důchodu v této věci počítá k 1. 7. 2006, ke kterému stěžovatel o důchod požádal. Podle , o sociálním zabezpečení, účinného v roce 1997, kdy stěžovateli vznikl nárok na důchod dosažením 50 let věku, by procentní výměra jeho důchodu činila 4 849 Kč, což po valorizaci činí 8 698 Kč. Stěžovatel ale vykonával hornickou práci a požádal o důchod v roce 2009 k 1. 7. 2006, a proto lze důchod určit i podle , o důchodovém pojištění, jehož účelem je zvýšit tzv. hornické důchody. Procentní výměra důchodu podle tohoto ustanovení zvyšovaná podle jednotlivých nařízení vlády od roku 1996 do roku 2005 činí 18 122 Kč. Zvýšení podle je ale zastropováno větou druhou , o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995, a ve výsledku činí 10 653 Kč, což je ale stále více než podle (8 698 Kč), takže se ve prospěch stěžovatele užije novější právní úprava (byť si stěžovatel paradoxně nepřeje, aby se na jeho případ tato úprava vztahovala). Připočte-li se k procentní výměře základní výměra důchodu, činí stěžovatelův důchod 12 123 Kč. Krajský soud postupoval podle usnesení vlády č. 465/1968 Sb., na které upozorňuje stěžovatel, to ale mělo vliv pouze na stanovení výše důchodového věku (tj. 50 let). Totožná výše důchodu byla potvrzena i dřívějším rozsudkem krajského soudu ze dne 14. 9. 2022 č. j. -33, kterým stěžovatel napadl jiná rozhodnutí ČSSZ, kterými byly zamítnuty dřívější stěžovatelovy žádosti o zvýšení důchodu.

3. Kasační stížnost odmítl Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. Zvláštní úprava se užije před obecnými pravidly, je-li pro pojištěnce výhodnější, což je nyní splněno. Procentní výměra důchodu vypočtená podle tohoto ustanovení a následně valorizovaná je ale zastropována. ČSSZ i krajský soud dospěly ke správné výši procentní výměry, stěžovatelovy námitky tento výpočet nezpochybňují, zákonná úprava je jednoznačná. V rozsudku krajského soudu tak nelze shledat zásadní pochybení s dopadem do hmotně právního postavení stěžovatele, které by zakládalo přijatelnost kasační stížnosti. Zároveň není přijatelnost kasační stížnosti dána ani z žádného jiného důvodu.

4. Stěžovatel považuje napadená rozhodnutí za formalistická a svévolná. Ustanovení nelze nyní aplikovat. Měl být proveden srovnávací výpočet procentní výměry důchodu. Nejvyšší správní soud chybně odmítl kasační stížnost pro nepřijatelnost.

5. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud v napadených rozhodnutích namítané ústavněprávní vady, zejména libovůli, nevidí. Třeba zdůraznit, že usnesení o nepřijatelnosti kasační stížnosti může zasáhnout do práva na spravedlivý proces výjimečně, např. v důsledku zneužití soudního uvážení (např. usnesení ze dne 21. 2. 2024

sp. zn.

, bod 9). Zneužití soudního uvážení z usnesení nevyplývá. Nejvyšší správní soud se zabýval kasační stížností více než dostatečně, a to především otázkou, zda se krajský soud nedopustil hrubého pochybení při výkladu hmotného či procesního práva. Stěžovatel v ústavní stížnosti převážně opakuje již dříve vyvrácené názory. Především rozsudek krajského soudu obsáhle vysvětluje, proč se na stěžovatele užije a - dokonce - že je jeho aplikace pro stěžovatele příznivější než aplikace dřívější právní úpravy, byť je zvýšení procentní výměry zastropováno větou druhou , což plyne ze srovnávacího výpočtu.

6. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. března 2026

Lucie Dolanská Bányaiová v. r.

předsedkyně senátu