Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 399/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce zpravodaje Tomáše Langáška a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatele Povodí Vltavy, státní podnik, sídlem Holečkova 3178/8, Praha 5 - Smíchov, zastoupeného JUDr. Vladanou Tikalovou, advokátkou, sídlem Jeremenkova 763/88, Praha 4, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. listopadu 2025 č. j. -931 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2025 č. j. -881, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a 1. Jany Bártové, 2. Pavly Imrichovičové, jako vedlejších účastnic řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jeho práva podle , a d.

2. V projednávané věci se jedná o břehové pozemky vodní nádrže Slapy, o kterých stěžovatel tvrdí, že tvoří jeden funkční celek spolu se stavbou hráze, a proto je nebylo možné vydat vedlejším účastnicím v rámci restituce podle To krajský soud učinil, když změnil rozhodnutí okresního soudu tak, že vedlejší účastnice jsou každá vlastnicí ideální 1/2 předmětných pozemků, a v tomto rozsahu nahradil rozhodnutí Státního pozemkového úřadu (napadený rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2025 č. j. -881). Nejvyšší soud dovolání odmítl pro nepřípustnost (napadené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. června 2025 č. j. -931).

3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

4. Ústavní soud téměř totožný případ nedávno řešil ve věci

sp. zn.

. V citované i projednávané věci se jedná o pozemky v obdobné situaci, které vlastní stejné vedlejší účastnice a stejný stěžovatel v ústavní stížnosti uplatnil téměř totožnou argumentaci. Ústavní soud tuto ústavní stížnost již také odmítl pro zjevnou neopodstatněnost (usnesení

sp. zn.

ze dne 18. března 2026).

5. Na odůvodnění tohoto usnesení Ústavní soud pro stručnost odkazuje. I obsah této ústavní stížnosti představuje polemiku se závěry obecných soudů a opakování námitek uplatněných již v předchozích řízeních a řádně vypořádaných soudy. Ústavní soud připomíná, že postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad jiných než ústavních předpisů, jakož jejich aplikace při řešení konkrétních případů jsou záležitostmi obecných soudů. Námitky stěžovatele většinově směřují proti zjištěnému skutkovému stavu a výkladu podústavního práva obecnými soudy. Zásadní námitkou stěžovatele týkající se výkladu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě se obecné soudy řádně zabývaly (viz napadené usnesení Nejvyššího soudu, body 8 až 12) a ústavně konformním způsobem vypořádaly.

6. Ústavní soud neshledává řádně odůvodněný závěr obecných soudů o tom, že břehové pozemky netvoří funkční celek se stavbou vodního díla Slapy a nelze je považovat za zastavěné, za protiústavní. Co se týče stěžovatelem zmiňovaného nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

, závěry obecných soudů s ním nejsou v rozporu - mimo jiné proto, že citovaný nález se týkal pozemku, který byl využíván výhradně pro veřejné účely (což o pozemcích v projednávané věci říci nelze). Prosazení veřejného zájmu, kterým především argumentuje stěžovatel, je ve vztahu k břehovým pozemkům zajištěno veřejnoprávními předpisy omezujícími případně vlastnické právo 1. a 2. vedlejší účastnice (viz např. vodní zákon).

7. Ústavní soud nezjistil žádné pochybení, které by opodstatňovalo závěr o porušení základních práv stěžovatele. Z napadených rozhodnutí je jednoznačně patrno, jakými úvahami se soudy řídily při posouzení nynější věci, přičemž ani po obsahové stránce úvahy nijak z ústavněprávních limitů nevybočují.

8. Ústavní soud z uvedených důvodů ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. března 2026

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu