Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

111/2008

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

2

U s n e s e n í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka

Ing. L. S.

, zahájeném k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. února 2008, označeném jako č.j. 34 INS 111/2008–12 (správně č.j. – 12)

t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. února 2008 označené jako č.j. 34 INS 111/2008–12 (správně č.j. – 12) se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 6. února 2008, č.j. – 12 (chybně označeným jako č.j. 34 INS 111/2008–12) rozhodl o tom, že insolvenční návrh Ing. Ludvíka Suchého (dále jen dlužník) spojený s návrhem na povolení oddlužení ze dne 21.1.2008 se zamítá (bod I. výroku). Současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 21.1.2008 podal dlužník návrh na zahájení insolvenčního řízení s tvrzením, že má více věřitelů, jejichž peněžité závazky jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Společně s tímto návrhem podal návrh na povolení oddlužení, v němž uvedl, že v současné době, i vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, není schopen zaplatit věřitelům pohledávky v celém rozsahu, v průběhu následujících pěti let by však mohl zaplatit těmto věřitelům 30 % jejich pohledávek. Tvrdil přitom, že nemá žádný majetek, který je předmětem zajišťovacích práv, nemá žádné pohledávky ani nejsou vedena soudní řízení o jeho majetku a pohledávkách. Vlastní jen majetek v hodnotě 1.530,- Kč, jejž představuje postel pořízená v roce 1988 za 1.200,- Kč, přikrývka pořízená v roce 1997 za 250,- Kč, polštář pořízený v roce 1997 za 180,- Kč, dvě povlečení pořízená v roce 2002 za 380,- Kč, dvě židle pořízené v roce 1995 za 180,- Kč, rádio Tesla pořízené v roce 1987 za 620,- Kč a kamna pořízená v roce 1986 za 750,- Kč. Dlužník na výzvu soudu nezaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení stanovenou ve výši 20 000,- Kč a požádal soud o osvobození od placení této zálohy. Dále soud uvedl, že podle (dále též jen ) je jiným rozhodnutím o insolvenčním návrhu i zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku dlužníka. Jelikož v průběhu insolvenčního řízení bylo zjištěno, že dlužník má pouze movité věci nepatrné hodnoty, které navíc slouží k základním potřebám dlužníka a jeho rodiny, a jiný movitý či nemovitý majetek ani pohledávky nevlastní, je naplněno citované ustanovení . Soud proto návrh dlužníka s návrhem na povolení oddlužení zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl ve smyslu dle s tím, že řízení bylo zastaveno, a proto žádný z účastníků nemá právo na náhradu jeho nákladů.

Toto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové napadl dlužník včasným odvoláním, v němž požadoval, aby je odvolací soud zrušil a ponechal mu možnost oddlužení formou plnění splátkového kalendáře. Uvedl, že je 63letý starobní důchodce, nevlastní movitý ani nemovitý majetek, a ze svého důchodu vyživuje dvě nezletilé dcery. Prací vedle důchodu se dosud snažil plnit i závazky vůči svým věřitelům formou splátek. Vzhledem ke zdravotním obtížím způsobeným Cronovou chorobou však poslední termíny splátek nedodržel, a ocitl se tak v tlaku věřitelů, jenž jeho zdravotní stav ještě zhoršil. Proto se rozhodl řešit svoji situaci dle nového vyhlášením osobního bankrotu spojeného s žádostí o oddlužení formou splátkového kalendáře, jímž by byla stanovena pevná částka ke splácení dluhů, které by se tak již dále navyšovaly o sankce a úroky. Ke splnění splátkového kalendáře přitom dlužník hodlá ke svému důchodu vykonávat i přiměřenou pracovní činnost a neustále usilovat o získání potřebných příjmů. S úmyslem řešit situaci pětiletým splátkovým kalendářem, jímž by uhradil 30 % svých závazků, oslovil dlužník své věřitele. Ti, kteří na dopis reagovali, však odpověděli, že vyčkají na rozhodnutí insolvenčního soudu o podaném návrhu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení či změnu.

Odvolací soud především považuje za nutné zdůraznit, že podle se pro incidenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení (dále též ), nestanoví-li zákon jinak nebo není-li takový postu v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Z tohoto ustanovení lze mimo jiné dovodit, že i usnesení vydaná soudem v insolvenčním řízení musí odpovídat požadavkům vymezeným v příslušných ustanoveních (míněn je zejména , a ve spojení s ). To znamená, že v usnesení, jímž je rozhodováno o insolvenčním návrhu dlužníka, soud vysloví obsah svého rozhodnutí v přesně, určitě a srozumitelně formulovaném výroku, z něhož musí být jednoznačně zřejmé, jak bylo o insolvenčním návrhu rozhodnuto, přičemž pochybnost v tom směru nesmí zakládat ani odůvodnění usnesení. V něm soud musí kromě jiného uvést, co bylo obsahem insolvenčního návrhu, které skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci má soud prokázány, jaký učinil závěr o skutkovém stavu věci, jak ji posoudil po právní stránce a jak dospěl k rozhodnutí vyjádřenému ve výroku usnesení. Přitom dbá o to, aby odůvodnění rozhodnutí bylo přesvědčivé.

V daném případě dospěl odvolací soud k závěru, že napadené usnesení shora uvedeným požadavkům nevyhovuje.

Ve výroku tohoto usnesení soud vyslovil, že insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení se zamítá. Ačkoli takto formulovaný výrok (opatřený nepřípadně i zmínkou o návrhu na povolení oddlužení) odpovídá rozhodnutí soudu vydanému dle , tj. rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu uvedeném v , v odůvodnění usnesení soud odkázal na , jenž jako jedno z jiných rozhodnutí o insolvenčním návrhu uvádí zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku dlužníka, tj. rozhodnutí vydané dle . V případě takového rozhodnutí ovšem musí být z výroku usnesení patrné, že se nejedná o zamítnutí insolvenčního návrhu dle , ale právě o zvláštní případ zamítnutí insolvenčního návrhu dle , a proto v něm soud (v souladu s dikcí ) musí výslovně uvést, že insolvenční návrh zamítá pro nedostatek majetku dlužníka, což se v daném případě nestalo. V odůvodnění přitom soud neuvedl skutkové a právní závěry, jež by svědčily o aplikaci úpravy obsažené v či úpravy obsažené v , která se týká výhradně dlužníka, který je obchodní společností v likvidaci zrušenou rozhodnutím soudu, a omezil se, jak řečeno, jen na odkaz na . Ten však v návaznosti na úpravu rozhodnutí o úpadku stanoví toliko výčet jiných rozhodnutí o insolvenčním návrhu, nikoli důvody, jež vydání takových rozhodnutí opodstatňují. Nejasnosti stran obsahu napadeného usnesení umocňuje skutečnost, že rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (jež ovšem v insolvenčním řízení vedeném jen za účasti dlužníka nemá opodstatnění) odůvodnil soud tím, že řízení bylo zastaveno, ačkoli takovému výsledku řízení rozhodnutí vyjádřené v bodě I. výroku neodpovídá.

Protože za popsaného stavu věci napadené usnesení celkově vzato vzbuzuje zásadní pochybnost o tom, o jaké rozhodnutí se jedná (jak jím bylo o insolvenčním návrhu rozhodnuto) a z jakých důvodů, odvolací soud je jako nepřezkoumatelné podle zrušil a dle 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Po potřeby dalšího řízení považoval odvolací soud za vhodné obecně poznamenat, že dlužníkovu návrhu na povolení oddlužení spojenému s insolvenčním návrhem lze vyhovět jen za předpokladu, že jsou splněny podmínky řízení, insolvenční návrh nevykazuje nedostatky z hlediska obsahových náležitostí tohoto návrhu a jeho příloh stanovených v a a na jejich základě lze mít úpadek či hrozící úpadek dlužníka za osvědčený, přičemž současně je ve smyslu přípustným a dle a právně perfektním i dlužníkův návrh na řešení jeho úpadku či hrozícího úpadku povolením oddlužení a nejsou dány ani důvody stanovené v , pro něž je nutno návrh na povolení oddlužení zamítnout. Přitom ovšem není vyloučeno, aby soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu (při splnění podmínek vymezených v ) požadoval po dlužníku jakožto insolvenčním navrhovateli zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení v potřebné výši i v případě, že se současně domáhá povolení oddlužení. Nutno dodat, že tato záloha není soudním poplatkem, a proto ustanovení o soudním poplatku obsažená v ani zákon o soudních poplatcích nelze na tuto zálohu použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placení zálohy. Pokud ovšem dojde k odmítnutí návrhu na povolení oddlužení (pro jeho nepřípustnost dle či pro zásadní vady návrhu neodstraněné ani přes výzvu soudu dle ) nebo pokud bude zamítnut, a současně bude možno na základě dlužníkova insolvenčního návrhu vydat rozhodnutí o úpadku dle , pak nevezme-li dlužník před vydání tohoto rozhodnutí insolvenční návrh zpět ( ) a nedojde-li ani k zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy na jeho náklady ( ), ustanovení ukládá insolvenčnímu soudu rozhodnout o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 19. března 2008

JUDr. František K u č e r a, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení :

Hana Bulínová