Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4To 490/2010

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Krajský soud v Brně rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 21. prosince 2010 o odvolání obžalovaného

Ing. P. S.

, nar. XXXXX, bytem XXXXX, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 8.10.2010, č.j. -41,

t a k t o :

Podle § 258 odst. 1 písm. b),c) tr. řádu se napadený rozsudek

zrušuje.

Podle § 259 odst. 1 tr. řádu se věc

vrací

soudu I. stupně.

O d ů v o d n ě n í

Napadeným rozsudkem byl obžalovaný uznán vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku, pro skutek spočívající v tom, že od prosince 2009 do července 2010 v B., ani nikde jinde, ničím nepřispěl na výživu svých dětí A. nar. XXXXX a D. nar. XXXXX S., přestože mu tato povinnost vyplývala jednak ze zákona o rodině a jednak z pravomocného rozsudku Městského soudu v Brně pod sp.zn. ze dne 5.5.2009, který nabyl právní moci dne 20.5.2009, kterým byl zavázán povinností přispívat na jejich výživu částkou 20.000,- Kč měsíčně na každé dítě, splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám matky nezletilých dětí P. S., nar. XXXXX, trvale bytem XXXXX. Dluží tak za uvedené období na výživném k rukám matky částku ve výši 280.000,- Kč. Obžalovanému byl uložen trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců, kdy výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let a zároveň bylo obžalovanému uloženo omezení ve smyslu ustanovení § 82 odst. 2 tr. zákoníku, aby ve zkušební době dle svých sil nahradil v plné výši dlužné výživné.

Proti rozsudku podal včas odvolání obžalovaný. Uvedl, že je pravdou, že v předmětném období došlo k problému s placením výživného, ale pouze proto, že jeho zdrojem obživy jsou výnosy z podnikání a z důvodu nepříznivých výsledků hospodářské činnosti od druhé poloviny roku 2009 do roku 2010, kdy tyto problémy souvisí s probíhající ekonomickou krizí se dostal do ekonomicky nepříznivé situace a měl problémy vůbec se zajištěním svých základní životních potřeb a osobních závazků. Na děti je citově vázán, vídá se s nimi, a to i o prázdninách, o svátcích, kdy vyjma uvedeného období nikdy nezanedbal svou vyživovací povinnost.

Z podnětu podaného odvolání přezkoumal krajský soud ve smyslu § 254 odst. 1, 3 tr. řádu zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které jim předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání obžalovaného je důvodné a rozsudek soudu I. stupně je předčasný. Hlavní líčení bylo nařízeno na den 8.10.2010, přičemž k tomuto se obžalovaný nedostavil, ale omluvil se, že je nemocen a požádal o odročení hlavního líčení. Soud I. stupně hlavní líčení přesto konal, neboť omluva obžalovaného se dostala k samosoudkyni až dne 12.10.2010. Nejde tedy o její pochybení, ale o pochybení podatelny Městského soudu v Brně, která s ohledem na obsah tohoto přípisu jej měla ihned doručit samosoudkyni. Podstata obhajoby obžalovaného, kterou uplatnil při svém výslechu a v podaném odporu, spočívala v tom, že neplnil vyživovací povinnost vzhledem ke své finanční situaci. Tato obhajoba, ať už ve stadiu před podáním návrhu na potrestání, ale i v řízení před soudem, zůstala zcela neprověřena. Odvolací soud při veřejném zasedání doplnil dokazování výslechem obžalovaného a zjistil, že skutečně v předmětném období neplnil svoji vyživovací povinnost, a to proto, že v důsledku hospodářské krize se mu přestalo dařit v podnikání, podnikat přestal a jeho příjmy nestačily ani na pokrytí nákladů jeho živobytí. S dětmi se pravidelně stýkal, dával jim dárky, přičemž v současné době začal pracovat v bance v R., bude vydělávat asi kolem 90.000,- Kč hrubého. Byla mu přislíbena zaměstnavatelem půjčka a chce do konce roku své dluhy na výživném uhradit.

Je zřejmé, že soud I. stupně neprovedl dokazování ohledně subjektivní stránky trestného činu, tedy zda obžalovaný mohl a v jaké výši plnit vyživovací povinnost na své děti. Soud I. stupně mechanicky převzal při posuzování trestní odpovědnosti rozhodnutí o výši výživného z občanskoprávního řízení, ve kterém soud schválil dohodu rodičů, že otec se zavazuje přispívat na výživu nezletilých dětí částkou po 20.000,- Kč měsíčně. Již z tohoto pohledu rozsudek soudu I. stupně nemohl obstát.

Odvolací soud však konstatuje, že při posuzování trestní odpovědnosti za přečin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst. 1 tr. zákoníku, je nutno se zabývat nejen schopnostmi, možnostmi a majetkovými poměry obžalovaného, ale též odůvodněnými potřebami obou nezletilých dětí, jak to stanoví § 96 odst. 1 zákona o rodině. Ze spisového materiálu rozhodně nevyplývá, že by odůvodněné potřeby sedmiletého a čtyřletého dítěte, na které obžalovaný neplnil svoji vyživovací povinnost, byly takové, aby odůvodňovaly výši výživného po 20.000,- Kč na každé z těchto dětí.

Soud I. stupně tedy opětovně vyslechne obžalovaného a provede důkazy ke schopnostem a možnostem a majetkovým poměrům obžalovaného, a také důkazy k tomu, jaké jsou odůvodněné potřeby obou nezletilých. Takovýmto způsobem určí výši částky, kterou měl obžalovaný plnit a poučí jej pak ve smyslu § 197 tr. zákoníku.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný.

Krajský soud v Brně

dne 21. prosince 2010

JUDr. Světlana Bartošová v.r.

předsedkyně senátu

Vypracoval:

JUDr. Oldřich Rezek

Za správnost vyhotovení:

Markéta Brázdová