Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16Co 171/2010

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-94

U s n e s e n í

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Chmelíčka a soudců JUDr. Ivy Březinové a Mgr. Martina Jachury ve věci oprávněného:

Č.P., a.s.

, , se sídlem S. 16/75, P 1, proti povinnému:

S. V.,

, bytem F. P 5, exekuce prodejem nemovitostí pro 32.875,- Kč s přísl., o odvolání povinného proti usnesení JUDr. Marcely Miklové soudní exekutorky Exekutorského úřadu Praha – západ ze dne 23.března 2010, č.j. 051/2246/10/Ex 443/03,

t a k t o:

Usnesení soudní exekutorky

s e p o t v r z u j e

.

O d ů v o d n ě n í

Napadeným usnesením soudní exekutorka z rozdělované podstaty ve výši 700.000,- Kč uspokojil přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši: pohledávku soudního exekutora JUDr. Marcely Miklové ve výši 154.056,- Kč, pohledávku zástavního věřitele Finančního úřadu v Lounech ve výši 4.109,- Kč, pohledávku oprávněného Č.P. a.s. ve výši 112.491,- Kč, pohledávku věřitele VZP ČR ve výši 80.236,- Kč, pohledávku Stavebního bytového družstva Remostav ve výši 200.000,- Kč a pohledávku věřitele Osinek a.s. ve výši 149.017,- Kč, vše k hotovému zaplacení.

V dané věci výši rozdělované podstaty tvořila částka 700.000,- Kč, žádný z účastníků se k rozvrhovému jednání nedostavil a soudní exekutor dle obsahu spisu vyčíslil pohledávky včetně příslušenství ke dni rozvrhového jednáním, zařadil je do skupin a konstatoval skutečnosti významné pro jejich pořadí. Do 1. skupiny dle § 337c odst. 1 písm. a/ zařadil pohledávku soudního exekutora na základě pravomocného příkazu k úhradě nákladů exekuce, do 3. skupiny (písm. c/) zařadil pohledávku oprávněné Č.P. a pohledávku zástavního věřitele Finančního úřadu v Lounech a do 5. skupiny pohledávku věřitele VZP, do 6. skupiny pak zařadil pohledávky zbývajících věřitelů. Uspokojil pouze pohledávku SBD REMOSTAV ve výši 200.091,- Kč a částečně pohledávku věřitele OSINEK a.s. ve výši 149.017,- Kč. Na pohledávku věřitele Městys Peruc a Home Credit se z rozdělované podstaty ničeho nedostalo. Pohledávku ZEPTER INTERNATIONAL s.r.o. odmítl pro opožděnost a k pohledávce soudního exekutora JUDr. Vladimíra Plášila nepřihlížel, neboť na ni nevznikl právní nárok.

Rozvrhové usnesení napadl včasným odvoláním povinný a vyjádřil nesouhlas s rozdělením, které provedla exekutora. Uváděl, že soudní exekutorka využila toho, že k rozvrhovému jednání se nikdo z věřitelů nedostavil a provedla rozdělení rozvrhu dle svého uvážení, což považoval za nezákonné. Tvrdil, že rozdělení znevýhodňuje některé věřitele, náklady na exekuci jsou nadhodnoceny, některá tvrzení v odůvodnění považoval za lživá. Navíc předmětem prodeje byl majetek manželky povinného, který získala za peníze jejích rodičů. Navrhoval, aby odvolací soud usnesení o rozvrhovém jednání zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Při jednání dne 31.8.2010 se žádný z předvolaných účastníků rozvrhového jednání nedostavil, ač byli řádně obesláni a odvolací soud proto jednal v jejich nepřítomnosti dle Omluvu manželky povinného a její žádost o odročení jednání nepovažoval soud za důvodnou, neboť své tvrzení o tom, že pobývá v zahraničí na léčení, ničím nedoložila.

Rozhodnutí o rozvrhu rozdělované podstaty je rozhodnutím o věci samé, kde způsob vypořádání vyplývá ve smyslu z právního předpisu (R 57/2002 a simili), odvolací soud proto není vázán rozsahem, v němž se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí soudu I. stupně či soudního exekutora. Může tedy změnit i tu část výroku o rozvrhu, která výslovně odvoláním napadena nebyla, lze-li důvodnost odvolací námitky vztáhnout i na jinou část výroku než část týkající se odvolatele. Tento závěr ovšem platí jen tehdy, pokud byly odvolací námitky uplatněny odvolatelem přípustně a lze k nim tedy přihlédnout. Právě tato podmínka není v dané věci u popření pohledávek povinným v odvolání splněna.

Dle věřitel, který má proti povinnému pohledávku přiznanou rozhodnutím, smírem, nebo jiným titulem uvedeným v , a nebo pohledávku zajištěnou zástavním právem, může jí do řízení přihlásit nejpozději do zahájení dražebního jednání. Dle odst. 4 v přihlášce musí být uvedena výše pohledávky a jejího příslušenství, jejíhož uspokojení se věřitel povinného domáhá, jinak se k přihlášce nepřihlíží. O tomto následku musí být věřitel poučen v dražební vyhlášce.

Dle každý z účastníků rozvrhu může popřít vyčíslené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. K námitkám osob, které se k rozvrhovému jednání nedostavily, se nepřihlíží, leda že by byly uplatněny a doloženy před jednáním.

Dle v rozvrhovém usnesení soud rozhodne též o pohledávkách, které byly při rozvrhovém jednání popřeny co do pravosti, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí, jestliže lze o nich rozhodnout bez provádění důkazů; to neplatí u pohledávek, na které ani z části podle skupin nebo podle pořadí nepřipadá úhrada z rozdělované podstaty.

Dle ty, o jejichž námitkách nemohlo být rozhodnuto dle odst.1, soud vyzve, aby do 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podali návrh podle , jestliže na sporné pohledávky připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; o částce připadající na sporné pohledávky soud rozhodne, že bude projednána při dalším rozvrhovém jednání.

V projednávaném případě povinný především popírá co do výše pohledávku soudního exekutora a ostatní pohledávky, pokud jde o jejich zařazení do skupiny nebo jejich pořadí.

Dle výše citovaných ustanovení v exekučním řízení prodejem nemovitosti mohou být vyčíslené pohledávky v průběhu rozvrhového řízení popřeny co do důvodu, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí. Popřít vyčíslenou pohledávku může každý účastník rozvrhu - tedy i povinný. Pohledávku může účastník řízení popřít, když ale své námitky proti ní je povinen zároveň doložit, rovněž již v době před zahájením rozvrhového jednání.

V dané věci je rozhodující, že k popření pohledávky, která má být uspokojena z rozdělované podstaty, musí dojít zásadně před vydáním rozvrhového usnesení ( ). Je tomu tak proto, aby soudní exekutor, který o rozvrhu rozhoduje, měl možnost buď sám o popření pohledávky rozhodnout, nebo odkázat popírajícího účastníka, aby své popření uplatnil odporovou žalobou ( , ). Z povahy věci proto nelze účinně nově popřít pohledávku až v odvolacím řízení. Ustanovení je ustanovením speciálním, které se uplatní dle přiměřeně i v odvolacím řízení a jeho aplikace má přednost před aplikací obecného ust. věta prvá , dle něhož je bez dalšího možno v odvolacím řízení uplatňovat nové skutečnosti a důkazy. Je-li tedy předmětem odvolacího přezkumu rozvrhové usnesení, princip úplné apelace neplatí zcela, ale odvolací soud při přezkumu vychází z ust. Proto při popření pohledávky v odvolání pouze z obsahu spisu zjistí, zda došlo k jejímu řádnému popření již v řízení v I. stupni, v negativním případě nemůže k této námitce rozvrhové usnesení z tohoto důvodu přezkoumat.

Dle obsahu spisu před dražebním jednáním a ani v průběhu rozvrhového jednání (jehož se žádný z účastníků rozvrhu neúčastnil) nikdo nevznesl námitky proti přihlášeným pohledávkám, ať již co do důvodu, výše, zařazení do skupiny nebo pořadí a soudní exekutorka přistoupila k uspokojení vyčíslených pohledávek a zařadila je do skupin dle Za této situace nemůže odvolací soud k námitkám povinného, které jsou svým obsahem popřením rozvrhem uspokojených pohledávek, v rámci odvolacího řízení přihlédnout a věcně se jimi zabývat.

Kromě obecného blíže nespecifikovaného a nedoloženého popření pohledávek byla jako nová skutečnost uplatněna v odvolání (rovněž jen obecně

)

i námitka, že v exekuci byl postižen majetek manželky povinného. Tato námitka však není ve stadiu přezkumu rozvrhového jednání námitkou důvodnou, tuto námitku bylo možno účinně uplatnit dle samostatnou vylučovací žalobou ve sporném řízení a při rozhodování o rozvrhu se touto námitkou soud samostatně věcně zabývat nemůže.

Odvolání povinného tak důvodné není, odvolací soud proto napadené usnesení jako věcně správné dle potvrdil.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné, ledaže by na základě dovolání podaného do dvou měsíců od jeho doručení u soudu I. stupně dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolatel musí být zastoupen advokátem.

V Praze dne 31. srpna 2010

JUDr. Milan Chmelíček, v. r.

předseda senátu