Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23Co 413/2009

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R o z s u d e k

Krajský soud v HK - pobočka v P rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. MV a soudců JUDr. IT, Ph.D. a Mgr. LP ve věci žalobkyně

Cxx-F S, spol. s r.o.

, se sídlem xxx, IČ xxx, zastoupené Mgr. JV, advokátem se sídlem xxx, proti žalovanému

DpmP, a.s.

, se sídlem xxx, IČ xxx, zastoupenému Mgr. Ing. TV, advokátem se sídlem xxx, o určení neplatnosti výpovědi, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v P ze dne 7.4.2009, č.j. -65,

t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu se

p o t v r z u j e .

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 10.600,- Kč k rukám jejího advokáta do tří dnů od právní moci rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

Shora uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o určení neplatnosti výpovědi ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi účastníky dne 15.1.2007, kterou dal žalovaný dopisem ze dne 19.6.2007 zn. 940/2007 (výrok I.). Žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 11.200,- Kč k rukám jeho advokáta (výrok II.).

Z odůvodnění vyplývá, že okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi žalovaným jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla dne 15.1.2007 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, které vznikají žalovanému při výkonu podnikatelské činnosti za cestujícími z titulu porušení přepravního řádu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Ukončena mohla být písemnou dohodou účastníků nebo písemnou výpovědí jedné ze smluvních stran s tím, že výpovědní lhůta činí tři měsíce a počíná běžet prvním dnem následujícího kalendářního čtvrtletí, které následuje po měsíci, v němž byla výpověď doručena (článek 6.2). Bylo sjednáno, že postupitel může vypovědět smlouvu z důvodu, kdy postupník hrubým způsobem porušuje povinnosti vyplývající z této smlouvy, případně obecně závazných právních předpisů. V případě ztráty oprávnění k podnikatelské činnosti či prohlášení konkurzu na majetek postupníka je výpověď postupitele účinná dnem jejího doručení postupníkovi (článek 6.3). Dopisem ze dne 19.6.2007 dal žalovaný žalobkyni výpověď z této smlouvy bez uvedení důvodu s tím, že obchodní vztah účastníků skončí dnem 30.9.2007.

Okresní soud poté, co shledal na požadovaném určení naléhavý právní zájem dle pís. c) , uzavřel, že žaloba není důvodná. Výpověď byla dána včas dle článku 6.2 smlouvy a smluvní vztah skončil dne 30.9.2007. Neplatnost výpovědi nezpůsobilo neuvedení důvodů, neboť výpovědní důvody uvedené v článku 6.3 jsou pouze příkladné a nejde o taxativně vymezené důvody, jak lze dovodit z jeho znění, v němž je uvedeno „může vypovědět smlouvu z důvodu….“ Pokud by se jednalo o taxativní důvody, měl by text smlouvy znít tak, že „postupitel může vypovědět smlouvu jen z důvodu.“ Soud prvního stupně dovodil, že článek 6 smlouvy umožňuje dvojí výklad. Ujednání o důvodech výpovědi je tak neplatné, protože se jedná o nejasný a nesrozumitelný právní úkon. V takovém případě platí úprava výpovědi smlouvy na dobu neurčitou dle , která umožňuje výpověď ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí bez udání důvodu. Okresní soud dodal, že by také bylo v rozporu s dobrými mravy dle , pokud by smlouvu nebylo možné vypovědět s výjimkou důvodů uvedených v bodem 6.3 a 6.4, neboť by šlo o smlouvu prakticky nevypověditelnou.

Rozsudek okresního soudu napadla žalobkyně odvoláním, v němž poukazovala na chybné právní posouzení věci. Uvedla, že ve smlouvě jsou uvedeny taxativní důvody. Obecnou úpravu v by bylo možné použít jenom tehdy, jestliže ze smlouvy by nevyplýval způsob její výpovědi. Žalobkyně nesouhlasila také s právním názorem žalovaného, který tvrdí, že není možné sjednat smlouvu na dobu neurčitou bez možnosti výpovědi. Výpovědní důvody byly v daném případě platně sjednány a omezení vypověditelnosti smlouvy bylo sjednáno s ohledem na charakter smlouvy, jež předpokládala nákup pohledávek a jejich soudní uplatňování, což představuje časově a finančně náročnou činnost, kterou by žalobkyně by nemohla realizovat takovou investici za situace, pokud by smlouva mohla být kdykoliv a bezdůvodně vypovězena. Protože žádný ze sjednaných výpovědních důvodů objektivně nenastal, nemůže být výpověď platná. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil a žalobě vyhověl.

Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Uvedl, že v článku 6 není nikterak stanoveno, že smlouvu lze vypovědět jen z dohodnutých a výslovně jmenovaných důvodů. V bodech 6.3 a 6.4 jsou uvedeny pouze příkladné případy, které se považují za významné porušení smlouvy. Ust. umožňuje v případě smluv uzavřených na dobu neurčitou se odchýlit pouze v otázce způsobu výpovědi, čímž je míněno zejména určení délky a počátku běhu výpovědní lhůty. Pod termín způsob výpovědi nelze zahrnout možnost či nemožnost smlouvu vypovědět. Dále žalovaná poukázala na to, že pokud by se uplatnil výklad žalobkyně a taxativně uvedené výpovědní důvody, byla by smlouva nevypověditelná bez možnosti se ze smlouvy vyvázat. Mohlo by tak dojít k situaci, kdy by žalovaný již nechtěl své pohledávky prodávat (kdy předmětem smlouvy je zřízení předkupního práva ke specifikovaným pohledávkám) a aktivita mezi stranami by byla nulová, ale nemohlo by dojít k ukončení smluvního vztahu. Tak by se mohlo stát pouze při ztrátě podnikatelského oprávnění nebo konkurzu jedné ze stran smlouvy.

Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí okresního soudu dle a z.č. , , ve znění účinném do 30.6.2009, dle čl. II., bod 10. přechodných ustanovení (dále jen „ “) a dle zopakoval dokazování.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2007 odvolací soud zjistil, že dle článku 6.1 byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou. Dle článku 6.2 lze smlouvu ukončit písemnou dohodou smluvních stran nebo písemnou výpovědí jedné ze smluvních stran. Výpovědní lhůta činí tři měsíce a počíná běžet prvním dnem následujícího kalendářního čtvrtletí, které následuje po měsíci, v němž byla výpověď doručena. Dle bodu 6.3 postupitel může vypovědět smlouvu z důvodu, kdy postupník hrubým způsobem porušuje povinnosti vyplývající z této smlouvy, případně obecně závazných právních předpisů. V případě ztráty oprávnění k podnikatelské činnosti či prohlášení konkurzu na majetek postupníka je výpověď postupitele účinná dnem jejího doručení postupníkovi. Dle bodu 6.4 postupník může rovněž vypovědět smlouvu z důvodu nesplnění povinnosti postupitele v případě ztráty oprávnění k podnikatelské činnosti či prohlášení konkurzu na majetek postupitele, je výpověď postupníka účinná dnem jejího doručení postupiteli.

Poté dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

Okresní soud v dané věci správně dovodil, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu ust. , neboť požadovaným určením se vytvoří právní jistota ve vztahu účastníků, založeného smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2007, a jejím prostřednictvím se vytvoří právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. ).

Soud prvního stupně také správně posoudil otázku platnosti výpovědi ze smlouvy ze dne 19.6.2007. Správně vycházel z toho, že vztah mezi účastnicemi se řídí ustanoveními , , ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „ “), neboť účastníci uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek ve smyslu ust. . Tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Jejím předmětem bylo nepřetržité plnění (činnost). Podle ust. lze takovou smlouvu vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí, nevyplývá-li ze zákona nebo ze smlouvy způsob její výpovědi. Právní teorie (srov. Švestka, J., Jehlička, O., Škárová, M., Spáčil, J. a kol. . Komentář. 10. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, 1039 s.) zastává názor, že zatímco výpověď některých smluv je vázána jen na určité důvody v zákoně uvedené – např. výpověď z nájmu bytu – výpověď podle obč. zák. nemusí být dána z nějakého konkrétního důvodu. Odvolací soud je však toho názoru, že s ohledem na smluvní autonomii v občanskoprávních vztazích (srov. obč. zák.) nelze vyloučit, aby smluvní strany i pro daný případ výpověď vázaly na konkrétní důvody.

Z textu smlouvy ze dne 19. 6. 2007 ale omezení výpovědních důvodů nelze dovodit. Ze smluvních ujednání nelze totiž dovodit, že by účastníci mínili vyloučit obecnou úpravu . Z článku 6.2 vyplývá oprávnění účastníků vypovědět smlouvu. Je zde upravena délka výpovědní lhůty a její běh (shodně se zákonnou úpravou dle ). Naproti tomu články 6.3 a 6.4 upravují účinky výpovědi jinak a také oprávnění vypovědět smlouvu, založené již článkem 6.2, upravují odlišně, bez bližšího vysvětlení vazby těchto článků k článku 6.2. Je zde tak dán rozpor mezi oprávněním vypovědět smlouvu dle článku 6.2 a dle článku 6.3. Odvolací soud tak uzavírá, že práva a povinnosti účastníků, týkající se úpravy ukončení smluvního vztahu výpovědí vázanou na konkrétní důvody, byla sjednána neurčitě a jsou vzájemně rozporná, a proto dle neplatná, neboť nelze přesně zjistit jejich obsah, ani za použití výkladových pravidel dle ust. (vyložených např. v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.11.1998, sp. zn. , uveřejněném v časopise Právní rozhledy č. 7, ročník 1999, s. 386). Tato částečná neplatnost právního úkonu účastníků (která je oddělitelná od ostatního obsahu smlouvy dle ), vede k aplikaci obecné úpravy výpovědi smlouvy na dobu neurčitou dle . Proto je závěr okresního soudu o tom, že neuvedení důvodu ve výpovědi ze dne 19.6.2007, nemohlo způsobit její neplatnost, správný.

Vzhledem k výše uvedenému postupoval odvolací soud dle a věcně správný rozsudek okresního soudu potvrdil.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ve spojení s ust. a úspěšné žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v odměně advokáta ve výši 10.000,- Kč ( vyhl.č. , v platném znění) a dvou paušálních náhradách hotových výdajů po 300,- Kč ( vyhl. č. , v platném znění). Uvedené náklady je žalobkyně povinna nahradit žalovanému k rukám jeho advokáta dle , v zákonné třídenní lhůtě dle věta před středníkem

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku není odvolání ani dovolání přípustné.

Pokud by Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, lze proti němu podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky, prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

V P dne 21. ledna 2010

předsedkyně senátu