Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

69Co 387/2009

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

- 126

U s n e s e n í

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudců JUDr. Ivy Hubáčkové a JUDr. Jany Jirmářové ve věci žalobkyně:

S. S.

, bytem P., P. 215, zast. advokátem, proti žalované:

N. K.

, bytem P-8, Č. 520, zast. advokátkou,

o 42.313,- Kč s přísl.

, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne11. června 2009, č.j. -76, doplněného usnesením téhož soudu ze dne 7. září 2009, č.j. -80,

t a k t o :

I.

Odvolací řízení o věci samé

s e z a s t a v u j e .

II.

Rozsudek soudu I. stupně

s e

ve výrocích o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a o náhradě nákladů řízení státu

p o t v r z u j e .

III.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 42.313,- Kč s přísl., žalobkyni uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 16.000,- Kč. Doplňujícím usnesením žalobkyni uložil zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částku, která bude uvedena v samostatném usnesení.

Podle odůvodnění žalobkyně svůj nárok uplatnila z titulu bezdůvodného obohacení. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není dán, a proto žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle procesního úspěchu žalované dle ust. , které přiznal právo na jejich náhradu ve výši 16.000,- Kč za právní zastoupení. Následně dle ust. rozsudek doplnil, neboť v původním rozhodnutí opomněl rozhodnout o nákladech státu, které vznikly vyplacením svědečného s tím, že výše částky bude uvedena v samostatném usnesení.

Proti tomuto rozsudku, a následně i proti doplňujícímu usnesení, podala žalobkyně včas odvolání. Odvolání proti výroku o věci samé vzala následně zpět.

V odvolání proti nákladovým výrokům poukázala na svoji finanční situaci. Uvedla, že je v současné době na mateřské dovolené, neboť se jí dne 4.9.2008 narodila dcera A. Jejím jediným příjmem je mateřský příspěvek ve výši 7.600,- Kč. Je sice vdaná, ale její manžel P. S. ze svého příjmu splácí hypotéku, platí poplatky na bydlení a soudem stanovené výživné na dvě děti z předchozího manželství, když v současné době probíhá řízení o zvýšení tohoto výživného na částku 9.500,- Kč měsíčně. Celá rodina žalobkyně je prakticky závislá jen na jejím příjmu. Prostředky, které žalobkyně obdržela za převod členských práv v bytovém družstvu, použila na zajištění bydlení své rodiny. Z těchto důvodů není schopna v současné době požadovanou náhradu nákladů řízení uhradit, neboť by to znamenalo zhoršení situace její a její rodiny. Navrhla změnu napadených výroků tak, aby náhrada nákladů řízení nebyla přiznána žádnému z účastníků, ani České republice, případně, pokud by odvolací soud uplatněné důvody neuznal, navrhla, aby jí byla poskytnuta lhůta k plnění jednoho roku. K odvolání doložila doklad o svém příjmu, příjmu manžela, kupní smlouvu ze dne 14.2.2007 a smlouvu o půjčce ze dne 9.5.2007.

Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu vymezeném odvoláním včetně řízení předcházejícího jeho vyhlášení (, ), aniž ve věci nařizoval jednání ( ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V průběhu odvolacího řízení vzala žalobkyně zpět své odvolání směřující do výroku o věci samé. Vzhledem k procesnímu úkonu žalobkyně odvolací soud v tomto rozsahu odvolací řízení dle ust. zastavil.

Soud I. stupně postupoval správně, když při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, a i ve vztahu ke státu, vycházel z procesního úspěchu ve věci ve smyslu ust. a Tento postup nezpochybnila ani žalobkyně v rámci podaného odvolání. Dle obsahu svého odvolání se domáhala rozhodnutí, kterým by byla náhrada nákladů řízení procesně úspěšné žalované i státu odepřena.

Z dokladů doložených k odvolání vyplývá, že dne 4.9.2008 se jí narodila dcera A. Žalobkyně pobírá dávku sociální podpory pravidelně ve výši 7.600,- Kč měsíčně. Z oddacího listu vystaveného Městským úřadem P. dne 2.7.2007 vyplývá, že dne 29.6.2007 uzavřel P. S. manželství se S. H., roz. Z. Z potvrzení zaměstnavatele manžela žalobkyně vyplývá, že jeho průměrný měsíční čistý příjem za období od ledna do srpna 2009 činil 26.352,- Kč. Ze smlouvy o půjčce ze dne 9.5.2007 vyplývá, že S. H. půjčila P. S. bezúročně částku 2.500.000,- Kč v hotovosti. Z kupní smlouvy ze dne 14.2.2007 uzavřené mezi P. S. a J. M. vyplývá, že P. S. zakoupil nemovitosti v k.ú. P. u P. za cenu 3.900.000,- Kč.

Použití ust. při rozhodování o náhradě nákladů řízení je možné pouze ve výjimečných případech v případech zvláštního zřetele hodných. V takových případech soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení. Je třeba vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale i to, zda by se takové rozhodnutí a jak dotklo druhého účastníka řízení.

Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně nepracuje z důvodu péče o nezl. dceru, je vdaná a bydlí v domě svého manžela, kterému zapůjčila před uzavřením manželství bezúročně hotově částku 2.500.000,- Kč. Rozhodnutí žalobkyně takto uspořádat své majetkové poměry je nepochybně jejím svobodným rozhodnutím a nemůže jít k tíži účastníka řízení, který byl ve vztahu k ní v soudním řízení úspěšný, aby mu byla z toho důvodu odepřena náhrada nákladů řízení. Celkové poměry odvolatelky nelze hodnotit tak, že by mohlo jít o případ zvláštního zřetele hodný. Žalobkyně je sice na mateřské dovolené, ale její majetkové poměry ji umožňují nahradit náklady řízení, které žalované vznikly při bránění jejího práva v řízení. Na žalované, která měla ve věci úspěch, nelze spravedlivě požadovat, aby vynaložené náklady na bránění práva nesla ze svého.

S odkazem na výše uvedené odvolací soud neshledal podmínky ani pro použití ust. , ale ani pro poskytnutí delší lhůty žalobkyni k plnění. Ve věci bylo rozhodnuto v červnu 2009 a od této doby již uplynula doba cca půl roku. Další poskytnutí delší lhůty by bylo nepřiměřeným zvýhodněním procesně neúspěšné žalobkyně vůči žalované.

Ze stejných důvodů odvolací soud neshledal pochybení ani v rozhodnutí soudu I. stupně o povinnosti žalobkyně zaplatit státu náklady řízení, které mu vznikly, a to v téže lhůtě. Soud I. stupně dosud rozhodl pouze o základu povinnosti a dále rozhodl o přiznání svědečného vyslechnutému svědkovi. O povinnosti žalobkyně zaplatit státu konkrétní výši nákladů řízení státu rozhodne soud I. stupně samostatným rozhodnutím.

Žalovaná byla plně procesně úspěšná v odvolacím řízení, protože jí v něm však žádné náklady řízení nevznikly, bylo o jejich náhradě rozhodnuto dle ust. a tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 20. listopadu 2009

JUDr. Aleš Šťastný, v.r.

předseda senátu