Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20Co 294/2009

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudců Mgr. Ing. xxx a Mgr. xxx v právní věci žalobkyně

KW,

bytem xxx, zast. JUDr. xxx, advokátkou v xxx, proti žalovanému

PW,

bytem xxx, o zvýšení výživného, k odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v N ze dne 28.7.2009, č.j. -22,

t a k t o

:

Usnesení okresního soudu se v napadeném výroku pod bodem II

m ě n í

tak, že České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

O d ů v o d n ě n í

Ve věci výše uvedené okresní soud schválil výše uvedeným usnesením smír, podle kterého se žalovaný zavázal platit na výživu žalobkyně místo dosavadních 1.250 Kč nově 2.700 Kč měsíčně. Výrokem pod bodem II pak okresní soud uložil žalovanému povinnost nahradit náklady řízení státu ( ) v částce 22.990 Kč. Zde uvedl, že žalovaný nebyl ve sporu úspěšný, neboť byl zavázán k placení vyššího výživného, a proto že je povinen veškeré náklady řízení státu uhradit. Tímto nákladem pak je odměna advokátky uvedené pro toto řízení okresním soudem.

V odvolání proti tomuto posledně uvedenému výroku o nákladech řízení státu žalovaný namítl, že žalobkyně nebyla se svým návrhem úspěšná zcela, ale přibližně z jedné poloviny, když požadovala zvýšení výživného z 1.250 Kč na 4.000 Kč, dosáhla ale jen částky 2.700 Kč měsíčně. Za této situace, kdy byli účastníci prakticky stejně ve věci úspěšní, má žalovaný za to, že aby neměl hradit na nákladech řízení státu žádnou částku. Dále pak připomněl i své neutěšené sociální poměry.

Krajský soud přezkoumal napadený výrok a dospěl k závěru, že rozhodnutí okresního soudu není správné.

Podle jedním z druhů nákladů řízení je odměna za zastupování advokátem a hotové výdaje advokáta. V případě, kdy je účastníku řízení ustanoven advokát rozhodnutím soudu (státu) podle , platí tuto odměnu a náhradu hotových výdajů advokátovi stát ze svých prostředků. Výplatou této odměny a náhrady vzniká státu nárok na náhradu nákladů řízení podle , a to proti účastníkovi (účastníkům) řízení a za předpokladu, že u účastníka není možno uvažovat o osvobození od soudních poplatků, přičemž rozhodným kriteriem pro rozhodnutí, kdo by měl být zavázán státu jeho náklad hradit, je výsledek řízení, tedy úspěch jedné či druhé strany sporu.

Pouze s ohledem na výše uvedené by se situace v daném případě jevila tak, že vzhledem ke srovnatelnému úspěchu či neúspěchu obou stran (žalobkyně žádala zvýšit výživné z 1.250 Kč na 4.000 Kč měsíčně, dosáhla však jen 2.700 Kč měsíčně) by vzniklý náklad řízení státu měli hradit oba účastníci stejnou měrou. U žalobkyně jsou však předpoklady pro její osvobození od soudních poplatků (proto jí také byl ustanoven advokát), a proto ona zavázána k náhradě poloviny nákladů řízení státu být nemůže. Logické by tedy za této situace se jevilo takové rozhodnutí, podle kterého by měl žalovaný nahradit státu polovinu nákladů řízení vzniklých (tedy onu druhou polovinu na něj připadajících s ohledem na výsledek řízení).

Pokud by ale takto odvolací soud rozhodl, pak by založil stav, kdy žalovaný by byl v horší pozici, než za předpokladu, že by žalobkyni zastupoval advokát na základě plné moci udělené mu žalobkyní - v takovém případě by totiž vzhledem k výsledku řízení bylo o nákladech řízení vzniklých intervencí advokáta rozhodnuto podle a žalovaného by povinnost hradit žalobkyni tyto náklady vzniklé ve výši odměny a hotových výdajů advokáta nestíhala.

Krajský soud zde vychází z názoru, že o tom, zda účastník řízení bude hradit náklady řízení vzniklé v souvislosti s účastí advokáta v řízení, a to státu podle nebo protistraně podle nemůže být rozhodná okolnost, zda advokát zastupoval na základě plné moci nebo byl ustanoven usnesením soudu.

Na pozici účastníka řízení by způsob, jak se advokát k zastupování strany do řízení dostal (tedy plná moc nebo usnesení soudu) neměl mít žádný vliv a jen stěží lze takovému účastníkovi logicky a věrohodně vysvětlit, že kdyby v této věci zastupoval žalobkyni advokát jí zvolený a zplnomocněný, nemusel by hradit na nákladech ničeho, ale protože jí zastupoval advokát ustanovený soudem, je povinen polovinu nákladů – byť státu – uhradit.

Tyto úvahy nakonec vedly dovolací soud ke změně napadeného výroku ( ) tak, že se státu právo na náhradu nákladů řízení v této věci nepřiznává.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V HK dne 1. září 2009

předseda senátu