Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24Co 543/2008

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Rozsudek

Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. xxx a soudců Mgr. xxx a Mgr. xxx ve věci žalobce

JT

, narozeného xxx, bytem xxx, zastoupeného JUDr. xxx, advokátkou se sídlem xxx, proti žalovanému

XXX a.s.,

IČ: xxx, se sídlem xxx, zastoupenému Mgr. xxx, advokátkou se sídlem xxx, o zaplacení 172.422 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v xxx ze dne 24. září 2008 č.j. -33,

t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu se

p o t v r z u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Okresní soud napadeným rozsudkem uložil žalovanému zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku 172.422 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši, a za dobu uvedenou ve výroku I rozsudku, žalovanému dále uložil nahradit žalobci, k rukám jeho zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení 37.948 Kč (výrok II) a v téže lhůtě uložil žalovanému zaplatit České republice, Okresnímu soudu v RK soudní poplatek 6.900 Kč (výrok III).

Okresní soud vyšel ze zjištění, které učinil z listinných důkazů a která byla mezi účastníky řízení rovněž nesporná o tom, že žalovaný byl zaměstnancem žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 3.1.1994. Na základě lékařského posudku ze dne 18.12.2006 číslo 88/2006 se pro uznanou nemoc z povolání stal žalobce nezpůsobilým konat dosavadní práci, proto žalovaný rozvázal pracovní poměr písemnou výpovědí ze dne 22.12.2006, která byla žalobci doručena dne 28.12.2006. Pracovní poměr žalobce skončil u žalovaného na základě uvedené výpovědi z pracovního poměru ku dni 28.2.2007. Nesporné bylo mezi procesními stranami i to, že žalovaný po skončení pracovního poměru zaplatil žalobci odstupné, rovnající se trojnásobku žalobcova průměrného výdělku, tedy částku 57.474 Kč. Nesporné bylo rovněž, že žalobou uplatněná částka představuje devítinásobek průměrného žalobcova výdělku.

Sporné mezi procesními stranami zůstalo, zda žalobci náleží odstupné ve výši trojnásobku jeho měsíčního výdělku, tedy podle zák. práce č. ve znění platném do 31.12.2006, anebo podle věty druhé zák. práce č. účinného od 1.1.2007, zásadně tedy právní posouzení nároku na odstupné.

Posledně uvedený právní předpis totiž, ve srovnání s předchozím, založil zaměstnanci, u něhož došlo ke skončení pracovního poměru z důvodů, pro který se tak stalo u žalobce, nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Základem pro posouzení této otázky se stala úvaha okresního soudu o tom, jaké účinky vzbuzuje podaná výpověď, která byla žalobci dána 28.12.2006, tedy před účinnosti nového č. Základem této úvahy se stalo přechodné ustanovení , odst. 2 , podle něhož se podle tohoto zákona () řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 2007, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak (odst.1) a

podle dosavadních právních předpisů se řídí právní úkony týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, jakož i další právní úkony učiněné před 1. lednem 2007, i když jejich právní účinky nastanou až po tomto dni

(odst.2).

Okresní soud, i s odkazem na názor Nejvyššího soudu, obsažený v jeho rozhodnutí ze dne 24.6.2003 (sp.zn. – publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 28/2004) dospěl k závěru, že právním účinkem výpovědi z pracovního poměru je skončení pracovního poměru. K tomuto okamžiku (dni) vzniká zaměstnanci vůči (bývalému) zaměstnavateli nárok na odstupné, jakožto subjektivní pohledávka za zaměstnavatelem. Jinak řečeno, vznik nároku na odstupné zaměstnance, není účinkem podané výpovědi z pracovního poměru. Jestliže žalobcův pracovní poměr u žalovaného skončil 28.2.2007, žalobci k uvedenému dni vznikl nárok na odstupné podle věty druhé zák. práce č. ve znění účinném k 1.1.2007, i když žalovaný dal žalobci výpověď z pracovního poměru 28.12.2006, tedy před účinností tohoto zákona. Svou úvahu okresní soud opřel i o přechodné ustanovení , jímž byl novelizován zák. práce č. (účinný od 1.1.2008). Touto novelou bylo dotčeno i ust. zák. práce účinného od 1.1.2007. Jeho článek II bod 2 přechodných ustanovení stanoví, že

právo na odstupné zaměstnance, jemuž byla dána výpověď z důvodů uvedených v , ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo s nímž byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru z týchž důvodů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy, smlouvami a vnitřními předpisy podle , ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Z uvedeného vyplývá, že zákonodárce v případě účinného od 1.1.2007 pokládal za potřebné zakotvit výslovně, že vedle právních účinků právních úkonů učiněných podle dosavadních právních předpisů, se těmito předpisy řídí i právo na odstupné zaměstnance, jemuž byla dána výpověď podle dosavadních právních předpisů. Takovéto výslovné ustanovení však v přechodném ustanovení zák. práce účinného od 1.1.2007, absentuje. Proto shledal žalobu nejen co do základu, ale i do výše důvodnou. Vznikl-li žalobci nárok na odstupné k 28.2.2007 a žalovaný jej neuspokojil, dostal se do prodlení se (zřetelem k a a zák. práce účinného od 1.1.2007 ve spojení s ObčZ) dnem 1.4.2004, neboť plnit měl nejpozději k 31.3.2007. Výši úroku z prodlení opřel okresní soud o vl. nař. č. ve znění vl. nař. č.

O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl okresní soud podle úspěchu ve věci ( ), proto uložil podlehnuvšímu žalovanému nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení před okresním soudem (, ). Tvořila je odměna za zastoupení žalobce advokátem 36.620 Kč, náhrada hotových výloh advokáta 900 Kč, náhrada cestovních výloh advokáta k jednání soudu 228 Kč, náhrada za ztrátu času advokáta za dvě půlhodiny 200 Kč ( vyhl. č. a a vyhl. č. ). Celkem tak činily náklady řízení vzniklé žalobci 37.948 Kč. K jejich náhradě zavázal okresní soud žalovaného v zákonné třídenní lhůtě k plnění ( ). Protože žalobce byl v řízení od poplatku osvobozen a v řízení uspěl, povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v RK, uložil podle žalovanému. S přihlédnutím k položce 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků téhož poplatkového zákona, činí soudní poplatek 6.900 Kč.

Proti rozsudku podal žalovaný odvolání. Namítal, že rozsudek soudu prvého stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesouhlasil s názorem okresního soudu v tom, že odstupné není právním účinkem výpovědi z pracovního poměru a že jeho nárok se řídí věty druhé zák. práce účinného k 1.1.2007. Podle názoru žalovaného se nárok na odstupné v daném případě řídí platným do 31.12.2006, a to s ohledem na zák. práce účinného od 1.1.2007. Navrhl, aby byl napadený rozsudek změněn a žaloba zamítnuta.

Krajský soud po zjištění, že odvolání je přípustné ( ), obsahuje všechny podstatné náležitosti ( ), bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§, 204 ), přezkoumal napadený rozsudek, bez nařízení jednání, protože odvolání bylo podáno pouze z důvodů uvedených v a účastníci s rozhodnutím bez nařízení odvolacího jednání souhlasili ( ). Předmětem přezkumu krajským soudem bylo i rozsudku okresního soudu předcházející řízení. Přitom krajský soud přihlížel i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (, ). Odvolání žalovaného neshledal opodstatněným.

Krajský soud pokládá za potřebné zdůraznit, že se okresní soud nezatížil řízení zmatečnostními vadami, ani jinými vadami, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Správnost a úplnost skutkových zjištění soudu nebyla odvoláním dotčena a skutkový základ věci nebyl ostatně sporným ani mezi účastníky řízení. Spornou zůstala pro řízení před okresním soudem i pro řízení odvolací toliko otázka právního posouzení věci. Krajský soud se ohledně ní zcela ztotožňuje s právní argumentací okresního soudu, která má oporu nejen v ust. zák. práce (), účinného od 1.1.2007, ale i v logické argumentaci okresního soudu. Ta je výrazem správného pochopení vývoje právní úpravy odstupného. Za podstatné pro právní posouzení věci pokládá krajský soud závěr okresního soudu o tom, že

účinkem každé výpovědi dané zaměstnavatelem zaměstnanci

(a stejně tak i výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodu zákazu zaměstnance vykonávat dosavadní zaměstnání pro nemoc z povolání na základě lékařského posudku)

je toliko skončení pracovního poměru.

Teprve v tomto okamžiku vzniká zaměstnanci, za splnění zákonem předvídaných předpokladů (za naplnění hypotézy právní normy), nárok na odstupné. Upíná-li se vznik nároku na odstupné ke skončení pracovního poměru, je pro posouzení věci (a aplikaci právní normy) rozhodné, za účinnosti kterého právního předpisu nárok vznikl. Nebylo by tomu tak pouze v případě, že by to vylučovalo přechodné ustanovení novějšího právního předpisu. Je nepochybné, že žalobcův pracovní poměr u žalovaného skončil 28.2.2007. Proto se nárok žalobce na odstupné řídí zák. práce č. , který nabyl účinnosti od 1.1.2007. Neobstojí argumentace žalovaného, že takovouto právní úvahu vylučuje tohoto č. Uvedené ustanovení totiž stanoví, že podle tohoto zákona se řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 2007, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak (odst. 1) a že

podle dosavadních právních předpisů se řídí

právní úkony

týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, jakož

i

další právní úkony učiněné před 1. lednem 2007

, i když jejich právní účinky nastanou až po tomto dni.

Nárok na odstupné ovšem není právním úkonem, je toliko právní skutečností, upínající se nikoliv na výpověď z pracovního poměru, ale až skončení pracovního poměru výpovědí z důvodů zákonem předvídaných.

Krajský soud proto uzavírá, že právní závěry okresního soudu pokládá za správné, ztotožňuje se s nimi a zásadně odkazuje na pečlivé a přesvědčivé odůvodnění napadeného rozsudku včetně výroku souvisejících, tedy výroků tedy nákladového výroku II a poplatkového výroku III. Proto rozsudek okresního soudu jako věcně správný podle potvrdil.

Žádnému z účastníků krajský soud nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, protože žalovaný v něm podlehl a úspěšnému žalobci podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly (, ).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku

n e n í

přípustné odvolání. Proti tomuto rozsudku není zásadně přípustné ani dovolání, ledaže by k dovolání podanému účastníkem řízení u Okresního soudu v RK k Nejvyššímu soudu v Brně ve lhůtě dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku, sám dovolací soud shledal, že tento rozsudek odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V HK dne 24. února 2009

předsedkyně senátu