Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11Co 150/2008

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Horákové a soudkyň JUDr. Heleny Karetové a JUDr. Blanky Chvojové v právní věci exekuce oprávněného:

J. B.,

bytem B. n. L., B. 1548, zastoupeného advokátem proti povinnému:

I. J. Š.,

evidenčně bytem P.1, S.105/45, t.č. neznámého pobytu, zastoupenému opatrovnicí S. T., adresa pro doručení P. 1, O. t. 14,

o návrhu na zastavení exekuce,

k odvolání soudního exekutora proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 1. 2008 č.j. -35

t a k t o:

I. Usnesení soudu I. stupně

se p o t v r z u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením soud I. stupně zastavil exekuci. O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Povinnému uložil povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce, které budou vyčísleny v samostatném usnesení. Současně vyzval soudního exekutora k předložení vyúčtování nákladů exekuce.

Rozhodnutí o zastavení exekuce odůvodnil soud I. stupně s poukazem na exekučního řádu za přiměřeného použití a tím, že oprávněný dal podnět k zastavení exekuce, neboť exekucí nelze dosáhnout výtěžku, který by pokryl alespoň její náklady. O nákladech řízení rozhodl dle exekučního řádu ve spojení s ust. Povinnost k náhradě nákladů exekuce určil podle exekučního řádu. Dovodil přitom, že oprávněnému tuto povinnost uložit nelze, neboť mu nelze přičítat zavinění, že byla exekuce zastavena.

Proti tomuto usnesení podal odvolání soudní exekutor. Soudu I. stupně vytkl, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Vyslovil názor, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s (míněno zjevně exekučního řádu), když doposud nebyly zaplaceny náklady exekuce. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil.

Odvolací soud na základě podaného odvolání a v jeho mezích přezkoumal napadené usnesení aniž ve věci nařídil jednání ( ) a odvolání neshledal důvodným.

Podle exekučního řádu ve znění z.č. účinném od 1. ledna 2008 soud exekuci na návrh účastníků nezastaví, nejsou-li zaplaceny náklady exekuce.

Za pomoci systematického, gramatického a logického výkladu výše citované právní normy se zřetelem k účelu zákona však nelze dospět k jinému závěru než, že zákonodárce měl vložením ust. do stávajícího exekučního řádu v úmyslu zabránit situacím, kdy po uhrazení pohledávky oprávněnému docházelo k zastavení exekuce bez zaplacení jejích nákladů, ačkoli i pro tyto byla nařízena (např. ). Úvaze, že ust. exekučního řádu naopak nedopadá na případy, kdy je exekuce zastavena (byť na návrh oprávněného) podle ust. o.s.ř (jak tomu bylo i v daném případě), nasvědčuje samostatné vyčlenění právní úpravy způsobu hrazení nákladů exekuce pro případ zastavení exekuce pro nemajetnost povinného ( věta druhá e.ř.), provedené rovněž Lze tak uzavřít, že soud I. stupně postupoval v souladu se zákonem, když exekuci na návrh oprávněného v daném případě zastavil.

Soud I. stupně rovněž nepochybil, pokud povinnost k náhradě nákladů exekuce uložil podle ust. § 87 odst. 3 exekučního řádu ve znění platném do 31.12.2007 povinnému, když dle obsahu soudního spisu byly náklady exekuce zjevně vynaloženy do 31.12.2007 a pro postup dle ust. § 89 exekučního řádu v témže znění nebyl dán důvod.

Na základě uvedené argumentace odvolací soud usnesení soudu I. stupně postupem dle ust. jako věcně správné potvrdil.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití exekučního řádu, když oprávněnému ani povinnému žádné náklady v této fázi řízení nevznikly.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 6. září 2008

JUDr. Helena Horáková, v.r.

předsedkyně senátu

U s n e s e n í

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Horákové a soudkyň JUDr. Heleny Karetové a JUDr. Blanky Chvojové v právní věci exekuce oprávněného:

J. B.,

bytem B. n. L., B. 1548, zastoupeného advokátem proti povinnému:

I. J. Š.,

evidenčně bytem P.1, S.105/45, t.č. neznámého pobytu, zastoupenému opatrovnicí S. T., adresa pro doručení P. 1, O. t. 14,

o návrhu na zastavení exekuce,

k odvolání soudního exekutora proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 1. 2008 č.j. -35

t a k t o:

I. Usnesení soudu I. stupně

se p o t v r z u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením soud I. stupně zastavil exekuci. O nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Povinnému uložil povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi náklady exekuce, které budou vyčísleny v samostatném usnesení. Současně vyzval soudního exekutora k předložení vyúčtování nákladů exekuce.

Rozhodnutí o zastavení exekuce odůvodnil soud I. stupně s poukazem na exekučního řádu za přiměřeného použití a tím, že oprávněný dal podnět k zastavení exekuce, neboť exekucí nelze dosáhnout výtěžku, který by pokryl alespoň její náklady. O nákladech řízení rozhodl dle exekučního řádu ve spojení s ust. Povinnost k náhradě nákladů exekuce určil podle exekučního řádu. Dovodil přitom, že oprávněnému tuto povinnost uložit nelze, neboť mu nelze přičítat zavinění, že byla exekuce zastavena.

Proti tomuto usnesení podal odvolání soudní exekutor. Soudu I. stupně vytkl, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Vyslovil názor, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s (míněno zjevně exekučního řádu), když doposud nebyly zaplaceny náklady exekuce. Navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil.

Odvolací soud na základě podaného odvolání a v jeho mezích přezkoumal napadené usnesení aniž ve věci nařídil jednání (

)

a odvolání neshledal důvodným.

Podle exekučního řádu ve znění z.č. účinném od 1. ledna 2008 soud exekuci na návrh účastníků nezastaví, nejsou-li zaplaceny náklady exekuce.

Za pomoci systematického, gramatického a logického výkladu výše citované právní normy se zřetelem k účelu zákona však nelze dospět k jinému závěru než, že zákonodárce měl vložením ust. do stávajícího exekučního řádu v úmyslu zabránit situacím, kdy po uhrazení pohledávky oprávněnému docházelo k zastavení exekuce bez zaplacení jejích nákladů, ačkoli i pro tyto byla nařízena (např. ). Úvaze, že ust. exekučního řádu naopak nedopadá na případy, kdy je exekuce zastavena (byť na návrh oprávněného) podle ust. o.s.ř (jak tomu bylo i v daném případě), nasvědčuje samostatné vyčlenění právní úpravy způsobu hrazení nákladů exekuce pro případ zastavení exekuce pro nemajetnost povinného ( věta druhá e.ř.), provedené rovněž Lze tak uzavřít, že soud I. stupně postupoval v souladu se zákonem, když exekuci na návrh oprávněného v daném případě zastavil.

Soud I. stupně rovněž nepochybil, pokud povinnost k náhradě nákladů exekuce uložil podle ust. § 87 odst. 3 exekučního řádu ve znění platném do 31.12.2007 povinnému, když dle obsahu soudního spisu byly náklady exekuce zjevně vynaloženy do 31.12.2007 a pro postup dle ust. § 89 exekučního řádu v témže znění nebyl dán důvod.

Na základě uvedené argumentace odvolací soud usnesení soudu I. stupně postupem dle ust. jako věcně správné potvrdil.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití exekučního řádu, když oprávněnému ani povinnému žádné náklady v této fázi řízení nevznikly.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 6. září 2008

JUDr. Helena Horáková, v.r.

předsedkyně senátu