Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39Co 420/2007

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-55

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Čestmíra Slaného a soudkyň JUDr. Miluše Čechurové a JUDr. Olgy Petrové v právní věci žalobkyně:

M. č. P-8

se sídlem P-8, Z. 1/35, zastoupená advokátem, proti žalovanému:

J. R.

, naposledy bytem P-8, Z. P. b. 14/371, t.č. neznámého pobytu, zastoupený opatrovnicí L. K., v. s. ú. OS pro Prahu 8,

o 47.395,- Kč s příslušenstvím

, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 22. května 2007, č.j. - 44,

t a k t o :

Rozsudek soudu I. stupně

s e p o t v r z u j e

.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 47.395,- Kč spolu s 2% úroky z prodlení od 9.5.2006 do zaplacení a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Rozhodl takto o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení výše uvedené částky s tvrzením, že žalovaný v období od června 2003 do prosince 2005 užíval bez právního důvodu byt, jehož původní nájemkyní byla J. K. Vyšel přitom ze zjištění, že žalobkyně je oprávněna hospodařit s domem č.p. 372 v P-8, katastrální území K., který je ve vlastnictví hl. m. P., že nájemní smlouva k bytu č. 11 (dále jen „předmětný byt“) se nedochovala, že žalobkyně vystavila evidenční list, kde je jako nájemce uvedena J. K. a že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě nájemného. Soud I. stupně dovodil, že v projednávané věci se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení podle , které měl žalovaný získat tím, že bez právního důvodu užíval předmětný byt. Se zřetelem k tomu, že žalobkyní tvrzená skutečnost, že nájem J. K. skončil a že žalovaný předmětný byt v rozhodném období užíval, z listinných důkazů předložených žalobkyní nevyplývá a jiné důkazy, přes výzvu soudu, označeny nebyly; soud I. stupně tak dovodil, že žaloba není důvodná. V této souvislosti akcentoval, že žalobkyně nebyla přítomna při jednání, kdy byl napadený rozsudek vydán, a proto jí nemohl poskytnout poučení podle Z uvedených důvodů, aniž se zabýval žalovaným uplatněnou námitkou promlčení, žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle a contrario, když úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, ve kterém uvedla, že její právní zástupce se k nařízenému jednání nedostavil proto, že stál na chodbě budovy soudu poměrně daleko od jednací síně a neslyšel, že jsou účastníci do jednací síně voláni. Vzhledem k tomu pak nemohl u jednání přednést návrh žalobkyně na výslech svědků, jimiž by prokázala svá tvrzení, že žalovaný předmětný byt užíval od června 2003 do prosince 2005. Vyslovila dále přesvědčení, že s ohledem na to, že se žádná ze sporných stran k jednání nedostavila, bylo povinností soudu I. stupně řízení přerušit a nikoliv meritorně rozhodnout. Poukázala dále na to, že žalovaný má dosud předmětný byt ve své moci, neboť jí jej nepředal, když sice uplatnil právo na přechod nájmu k tomuto bytu, avšak žalobkyně jeho nárok neuznala. Navrhla proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vyhlášení ( a ), v systému neúplné apelace ( a ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Jednal přitom v nepřítomnosti zástupce žalobkyně, který se k odvolacímu jednání omluvil, avšak nežádal o jeho odročení.

Podle věty první jestliže to účastníci shodně navrhnou nebo jestliže se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání anebo jestliže to alespoň jeden z účastníků navrhne a ostatní se nedostaví bez předchozí omluvy k jednání, soud řízení přeruší, jestliže se to nepříčí účelu řízení.

Z protokolu o jednání před soudem I. stupně ze dne 22.5.2007 odvolací soud zjistil, že opatrovnice žalovaného se k uvedenému jednání omluvila. Za tohoto stavu tedy nebyly podmínky pro přerušení řízení podle citovaného zákonného ustanovení a námitka žalobkyně není opodstatněná. Skutečnost, že právní zástupce žalobkyně se k jednání před soudem I. stupně včas nedostavil, byť byl v budově soudu přítomen, odvolací soud nemohl zohlednit. V této souvislosti je pak třeba přisvědčit soudu I. stupně, že s ohledem na nepřítomnost žalobkyně (respektive jejího právního zástupce) u jednání, soud I. stupně nemohl postupovat podle a poskytnout žalobkyni poučení o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení. V tomto směru navíc nelze přehlédnout, že právní zástupce žalobkyně je advokátem a případné důkazní návrhy na výslechy svědků, mohla žalobkyně uvést již v žalobě, což ovšem neučinila. Jestliže tyto návrhy uvádí až ve svém odvolání, jde o porušení zásady tzv. neúplné apelace podle a odvolací soud k nim nemohl přihlédnout.

Z uvedených důvodů proto odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle potvrdil, a to včetně správného akcesorického výroku o náhradě nákladů řízení.

Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o ust. a , když žalovanému, který měl úspěch i v této fázi řízení, žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku

n e n í

dovolání přípustné, ledaže by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni.

V Praze dne 26. března 2008

JUDr. Čestmír Slaný , v.r.

předseda senátu