Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20Co 9/2008

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Rozsudek

Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudkyň Mgr. xxx a Mgr. xxx v právní věci žalobce

PF,

se sídlem xxx, proti žalovanému

xxx,

bytem xxx, zast. JUDr. xxx, advokátem ve xxx, o určení vlastnického práva, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v N. ze dne 16. 10. 2007, č. j. -18, t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu

s e m ě n í

tak, že žaloba na určení, že ve vlastnictví ČR a ve správě PF ČR jsou

- pozemky parc. č. 3/1 a 3/2 zapsané na LV č. 2407 pro obec xxx a katastrální území xxx;

- pozemek parc. č. 768 zapsaný na LV č. 270 pro obec xxx a katastrální území xxx;

- pozemky parc. č. 49 a 50/2 zapsané na LV č. 514 pro obec xxx a katastrální území xxx;

- pozemek parc. č. 192/3 zapsaný na LV č. 919 pro obec xxx a katastrální území xxx;

- pozemky parc. č. 380/2 a 380/3 zapsané na LV č. 275 pro obec xxx a katastrální území xxx;

- pozemek parc. č. 530 zapsaný na LV č. 304 pro obec xxx a katastrální území xxx;

- pozemky parc. č. 333/6, 333/7 a 971/2 zapsané na LV č. 582 pro obec xxx a katastrální území xxx

- pozemky parc. č. 245/2, 388, 390, 411/2 a 418 zapsané na LV č. 421 pro obec xxx a katastrální území xxx,

s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 48.514,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a k rukám advokáta žalovaného.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud výše uvedeným rozsudkem vyhověl žalobě na určení, že výše uvedené pozemky jsou ve vlastnictví ČR a ve správě žalobce ( c) ). Dospěl k závěru, že kupní smlouvy ze dne 17. 10. 2002, kterými žalobce převedl tyto pozemky na žalovaného podle , jsou absolutně neplatné pro rozpor se zákonem ( obč. zákoníku). Žalovaný v den uzavření kupních smluv nesplňoval jednu z podmínek pro převod vlastnického práva uvedených v ust. , a to podmínku uvedenou v písm. b) tohoto ustanovení, když byl v prodlení s plněním svého dluhu vůči FNM. Nezaplatil totiž kupní cenu sjednanou ve smlouvě o prodeji privatizovaného majetku ze dne 2. 12. 1998 ve výši 4.250.000,- Kč. Splatnost této kupní ceny mu již od 1. 8. 2002 prodloužena FNM nebyla, takže od tohoto dne v prodlení s plněním svého dluhu byl. Absolutní neplatnost kupních smluv ze dne 17. 10. 2002 má pak za následek, že vlastnické právo k pozemkům na žalovaného nepřešlo, a proto se žalobce právem domáhá výše uvedeného určení, když jen tímto způsobem dosáhne změny v zápisech v katastru nemovitostí. V souvislosti s tímto rozhodnutím přiznal okresní soud žalobci právo na náhradu nákladů řízení v částce 1.779,- Kč a dále uložil žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek z žaloby v částce 24.000,- Kč.

V odvolání proti tomuto rozsudku žalovaný setrval na svém názoru (který bylo možno dovodit z listin předložených již okresnímu soudu žalovaným), že v den uzavření kupních smluv, tedy dne 17. 10. 2002, nebyl v prodlení s plněním svého dluhu vůči tehdejšímu FNM. Poukázal na obsah smlouvy ze dne 2. 12. 1998 uzavřené s FNM ČR podle s tím, že první, kdo nesplnil svou povinnost podle této smlouvy, byl FNM, který v rozporu s ujednáním v čl. V odst. 1. smlouvy žalovanému jako kupujícímu nepředal privatizovaný majetek (nemovitosti a movité věci). Tuto povinnost pak prodávající nesplnil ani později a to byl také nakonec důvod pro to, aby FNM od smlouvy odstoupil se souhlasem žalovaného. Žalobce v této souvislosti odkázal na ust. §, 371 odst. 2., 370, 365 a zejména na ust. obchodního zákoníku, z něhož za této popsané situace, kdy v prodlení s plněním svého závazku vůči žalovanému byl FNM, je nutno dovodit, že žalovaný ani v den koupě předmětných pozemků dne 17. 10. 2002 v prodlení s plněním svého závazku vůči FNM nebyl. Je tedy toho názoru, že všechny podmínky pro platnost předmětných kupních smluv uzavřených s žalobcem podle splněny byly, a proto by měla být žaloba zamítnuta. Navíc dodal, že tím, že žalobci předložil před zamýšleným prodejem předmětných pozemků potvrzení o své bezdlužnosti vůči FNM, splnil tím podmínku ust. a nelze tak dovodit, že by tyto kupní smlouvy byly uzavřeny v rozporu se zákonem. Pokud by bylo správné pozdější zjištění, že v době uzavření předmětných kupních smluv v prodlení s plněním dluhu vůči FNM byl, mohlo by se jednat o důvod neplatnosti právního úkonu podle ) obč. zákoníku (pro omyl), v takovém případě ale žalobce relativní neplatnost smluv nenamítl v zákonné tříleté lhůtě a žalovaný tímto vznesl námitku promlčení tohoto práva – vzhledem na datum právních účinků vkladu kupních smluv (30. 10. 2002) tříletá promlčecí doba uplynula dnem 30. 10. 2005.

Žalobce žádal potvrzení rozsudku s tím, že kupní smlouvy jsou absolutně neplatné, když vychází z toho, že v den jejich uzavření žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu vůči tehdejšímu FNM byl.

Protože odvolání bylo podáno ze zákonem přípustných důvodů ( ), byl rozsudek soudu I. stupně přezkoumán a odvolací soud dospěl nakonec k závěru, že odvolání je důvodné, a to v podstatě z důvodů v něm uvedených.

Je nepochybné, že výsledek tohoto řízení závisí na vyřešení otázky, zda žalovaný dne 17. 10. 2002, kdy uzavíral se žalobcem kupní smlouvy o převodu pozemků výše uvedených, byl v prodlení s plněním dluhu vůči tehdejšímu FNM ČR či nikoliv. To plyne ze znění ust. , které odvolací soud vykládá tak, že aby na zájemce o zemědělské pozemky mohlo být platně převedeno vlastnické právo k těmto pozemkům, musel tento zájemce prokázat, že není v prodlení s plněním svého dluhu, přičemž zákon sám uvádí jako důkazní prostředek „potvrzení ne starší než 3 měsíce“. Není tedy podle názoru odvolacího soudu důležité samo potvrzení, ale jen skutečnost, zda v den uzavření kupní smlouvy zájemce o pozemky v prodlení s plněním dluhu vůči FNM je či není.

Krajskému soudu samozřejmě vzhledem k dosavadnímu obsahu spisu neušlo, že obdobné žaloby byly podány i u jiných soudů (stejní účastníci, různé pozemky). Tyto soudy vesměs uzavíraly, že žalovaný v době uzavírání smluv v prodlení s plněním dluhu vůči FNM (stejného dluhu, jaký je tvrzen žalobcem v tomto řízení) byl, některé soudy ale vycházely z absolutní neplatnosti kupních smluv a ostatní zaujaly názor, že předložením již neaktuálního potvrzení o neexistenci prodlení s plněním dluhu byl žalobce uveden v omyl, což má za následek relativní neplatnost kupních smluv (§ 49a) a § 40a) obč. zákoníku). Pak byla ve hře již jen otázka, zda žalovaný vznesl námitku promlčení práva na uplatnění námitky relativní neplatnosti.

V této předmětné právní věci odvolací soud má za to, že kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky tohoto řízení dne 17. 10. 2002 jsou platné, neboť žalovaný v tento den (a ani před tím od 1. 8. 2002 a ani po něm) s prodlením s plněním dluhu vůči FNM nebyl. Existenci tohoto prodlení žalobce odvozuje od již shora zmíněné smlouvy o prodeji privatizovaného majetku uzavřené mezi žalovaným jako kupujícím a FNM ČR jako prodávajícím dne 2. 12. 1998, kterou žalovaný získal do vlastnictví „zdravotnické zařízení Lékárenské služby xxx…“. Tato smlouva je svou podstatou kupní smlouvou, když i ust. , uvádí, že „prodej privatizovaného majetku uskutečňuje xxx na základě smlouvy uzavřené s k u p u j í c í m …..“. Kupní smlouva ( obč. zákoníku, obchodního zákoníku….) je typickým tzv. synallagmatickým závazkem, kdy na rozdíl od jednostranného závazku (např. smlouva o výpůjčce věci) je obsah takové smlouvy charakterizován vzájemností práv a povinností a vzájemnou podmíněností plnění – kupující má právo na odevzdání předmětu koupě a povinnost zaplatit kupní cenu, prodávající pak má povinnost podle smlouvy kupní odevzdat předmět koupě kupujícímu a právo na zaplacení kupní ceny. Každá ze strany smlouvy je zároveň v postavení dlužníka a věřitele, neboť má vůči druhá straně povinnost plnit a zároveň právo plnění požadovat. V této souvislosti se odkazuje na ust. obchodního zákoníku (a obdobně na ust. ), podle kterého platí, že mají-li strany vzájemné závazky, může se splnění závazku druhou stranou domáhat jen ta strana, která svůj závazek již splnila nebo je připravena a schopna jej splnit současně s druhou stranou. S odkazem na toto výše uvedené odvolací soud zdůrazňuje, že tehdejší FNM si tohoto svého postavení, tedy postavení účastníka synallagmatického právního vztahu s žalovaným založeným smlouvou o převodu privatizovaného majetku, zřejmě vůbec vědom nebyl, když od 1. 8. 2002 již neprodlužoval žalovanému lhůtu splatnosti kupní ceny ve výši 4.050.000,- Kč a trval na jejím zaplacení. Přitom odvolateli je nutno dát za pravdu v tom, že právě tehdejší FNM jako první porušil svou povinnost ze smlouvy, když oproti znění čl. V bod 1. smlouvy žalovanému jako kupujícímu předmět prodeje nepředal ve lhůtě 30 dnů ode dne účinnost smlouvy. Protože tedy FNM byl v prodlení s plněním jeho základní povinnosti předat předmět prodeje, nemohl být v prodlení s plněním kupní ceny žalovaný jako tehdejší kupující a prodávající nebyl tehdy oprávněn se domáhat splnění platební povinnost na žalovaném – pokud by jej zažaloval u soudu o zaplacení kupní ceny, musela by být žaloba zamítnuta ( obch. zákoníku a shodně i ust. obč. zákoníku).

Z výše uvedeného tedy plyne, že dne 17. 10. 2002 neměl splněnou svou vzájemnou povinnost vůči žalovanému FNM, a proto ani nebyl oprávněn se domáhat splnění dluhu po žalovaném. Platnosti kupních smluv ze dne 17. 10. 2002 tedy nic nebrání, a proto byl rozsudek okresního soudu podle změněn a žaloba zamítnuta, neboť vlastníkem předmětných pozemků žalovaný je.

Vzhledem ke změně rozsudku bylo nutno znovu rozhodnout o nákladech řízení před okresním soudem. Zde úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.

Podle bylo žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Jeho nákladem byl jednak zaplacený soudní poplatek z odvolání v částce 24.000,- Kč a dále žalovanému vznikl náklad v souvislosti s advokátním zastoupením. Zde se jedná o odměnu advokáta ve výši 20.000,- Kč ( vyhl. č. ), dále 2 x 300,- Kč paušálních náhrad výdajů podle vyhl. č. a DPH 19 %, tedy na advokátním zastoupení 24.514,- Kč, celkem pak 48.514,- Kč.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání podané do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, a to podáním u Okresního soudu v N. Rozhodoval by o něm Nejvyšší soud ČR v Brně.

V HK dne 20. března 2008

Předseda senátu: