Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9To 78/2008

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U S N E S E N Í

Městský soud v Praze projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. února 2008 stížnost odsouzeného M.

K.

, bytem P-4, D. 7, podanou proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. un. ze dne 17. ledna 2008 a rozhodl

t a k t o:

Podle § 149 odst. 1 tr. řádu se napadené usnesení

z r u š u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1, sp.zn. ze dne 17. ledna 2008 bylo v trestní věci odsouzeného M. K. rozhodnuto tak, že odsouzený M. K. je povinen dle § 152 odst. 1 písm. b/ tr.ř. nahradit státu odměnu a hotové výdaje hrazené státem ustanovenému obhájci v celkové výši 132.958,- Kč. Z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že JUDr. J. byl ustanoven obhájcem obviněného K., přičemž usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1, sp.zn. ze dne 15. dubna 2004, které nabylo právní moci dne 11. května 2004, byla obhájci přiznána odměna a náhrada hotových výdajů za obhajobu odsouzeného ve výši 132.958,- Kč. Podle § 152 odst. 1 písm. b/ tr.ř. je pak odsouzený povinen tyto náklady obhajoby uhradit státu, pokud nemá nárok na obhajobu bezplatnou, přičemž u odsouzeného nebyl zjištěn důvod pro přiznání bezplatné obhajoby, neboť odsouzený řádně neosvědčil nedostatek finančních prostředků.

Proti tomuto usnesení podal odsouzený včas stížnost, kterou sice nesprávně datoval dnem 4. ledna 2008, podanou dne 4. února 2008, přičemž je zřejmé, že směřuje do usnesení ze dne 17. ledna 2008, a tudíž stížnost byla podána v řádné lhutě a následně byla i stížnost velmi rozsáhle odůvodněna. Mimo jiné v rámci stížnosti odsouzený namítl promlčení tvrzené pohledávky s tím, že se dle jeho názoru jedná o běžnou peněžní pohledávku mezi dvěma subjekty a tato pohledávka je promlčena. Dále ve své stížnosti mimo jiné namítá, že ani usnesení ze dne 15. dubna 2004 nenabylo právní moci, neboť mu nebylo nikdy doručeno.

Městský soud v Praze jako soud stížnostní, v souladu s § 147 odst. 1 písm. a/,b/ tr.ř., přezkoumal správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že stížnost odsouzeného je z části duvodná, a to z následujících duvodů. Pokud jde o tvrzení odsouzeného K., že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, sp.zn. ze dne 15. dubna 2004 nenabylo právní moci, neboť mu nebylo nikdy doručeno, je zcela nesprávné, neboť toto usnesení bylo doručováno odsouzenému na adresu D.7, P-4, tedy stejnou adresu, kterou nyní uvedl odsouzený v rámci své stížnosti a tuto adresu proklamoval jako adresu pro doručení nepřetržitě od 10. listopadu 1998. Skutečnost, že odsouzený si uloženou písemnost, která mu navíc naprosto nadstandardně byla uložena dokonce dvakrát na poštovním úřadě, nevyzvedl, nemá vliv na nabytí právní moci, neboť toto usnesení bylo doručováno plně v souladu s § 64 odst. 2 tr.ř., přičemž tato písemnost byla uložena v souladu s § 64 odst. 3 písm. c/ tr.ř. a nejedná se o rozhodnutí, které by spadalo na ustanovení § 64 odst. 4 tr. ř., tedy které by nemohlo být uloženo u pošty, přičemž pokud odsouzený do deseti dnů od uložení nevyzvedl tuto zásilku, považuje se poslední den této lhůty za doručení. Stížnostní soud tak uzavírá, že toto usnesení skutečně nabylo právní moci dne 11. května 2004, a proto se stížnostní soud odmítl zabývat námitkou odsouzeného, že toto usnesení nemohlo nabýt právní moci. Městský soud v Praze jako soud stížnostní však dospěl k závěru, že po právní moci usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, sp.zn. ze dne 15. dubna 2004, k němuž došlo dne 11. května 2004, započala běžet Obvodnímu soudu pro Prahu 1 promlčecí doba v souladu s , a to tříletá promlčecí doba, do kdy měl učinit Obvodní soud pro Prahu 1 usnesení o povinnosti odsouzeného uhradit státu zaplacené náklady obhajoby. Vzhledem k právní moci usnesení měl Obvodní soud pro Prahu 1 toto usnesení vydat nejpozději do 12. května 2007. Obvodní soud pro Prahu 1 však toto své usnesení vydal až dne 17. ledna 2008 a vzhledem k tomu, že tuto námitku promlčení uplatnil odsouzený v rámci stížnosti, musel se s touto námitkou promlčení vypořádat stížnostní soud, kdy dospěl k závěru, že tato pohledávka státu vůči odsouzenému je skutečně promlčená, a z tohoto důvodu nezbylo Městskému soudu v Praze jako soudu stížnostnímu nic jiného, než ve smyslu tr.ř. napadené usnesení zrušit, a to vzhledem k promlčení této pohledávky vůči odsouzenému M. K.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í stížnost přípustná.

V Praze dne 4. února 2008

JUDr. Luboš Vlasák, v.r.

předseda senátu