Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23Co 173/2007

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-80

R O Z S U D E K

K. s. v H. K. – p. v P. rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. J. D. a soudců JUDr. I. T., Ph. D. a Mgr. L. P. ve věci žalobkyně

V., s.r.o.

se sídlem v P., U. 4/2140, zastoupené JUDr. J. Č., advokátkou se sídlem v P., Ch. 30 proti žalovanému

Dr. E. S.,

bytem v P., S. 1386, zastoupenému JUDr. M. T., advokátem se sídlem v P., Š. 561,

o zaplacení 1.542.505,- Kč s příslušenstvím,

k odvolání žalovaného proti rozsudku pro uznání O. s. v P. ze dne 9.11.2006, č.j. -35,

t a k t o:

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I.

p o t v r z u j e .

II. Rozsudek okresního soudu se v dalším napadeném výroku II.

m ě n í

tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady za řízení před soudem prvého stupně ve výši 114.320,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 67.970,- Kč do tří dnů k rukám advokátky žalobce.

IV. Žalobci se vrací na zaplaceném soudním poplatku částka 1.580,- Kč, a to z rozpočtových prostředků O. s. v P.

V. Žalovanému se vrací na zaplaceném soudním poplatku částka 790,- Kč, a to z rozpočtových prostředků O. s. v P.

O d ů v o d n ě n í:

Shora uvedeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1.542.505,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení od 1.4.2003 do zaplacení (výrok I.) a dále povinnost nahradit žalobkyni na nákladech řízení 116.490,- Kč k rukám zástupkyně žalobkyně JUDr. J. Č. (výrok II.).

Z odůvodnění vyplývá, že okresní soud rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání dle Rozhodoval o požadavku žalobkyně na zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru č. 2340033, uzavřené mezi účastníky dne 23.1.2003, dle níž byl poskytnut žalobkyní žalovanému úvěr ve výši 1.503.050,­Kč, se sjednanou splatností do 31.3.2003, úrokovou sazbou 15% a úrokem z prodlení 0,05 % denně za každý de prodlení. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny 1.503.050,- Kč, úroku z úvěru ve výši 39.455,- Kč k 31.3.2003 a úroku z prodlení od 1.4.2003 z jistiny a úroků. Žalovanému soud prvého stupně podle usnesením ze dne 26.5.2006 č.j. -18 uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení vyjádřil k požadavku žalobkyně a zároveň jej poučil o tom, že pokud by tak v uvedené lhůtě neučiní, rozhodne rozsudkem pro uznání. Usnesení bylo doručeno tehdejšímu zástupci žalovaného Mgr. F. dne 5.6.2006 a žalovaný k výzvě dopisem doručeným soudu dne 7.7.2006 sdělil, že v současné době hledá cestu k mimosoudnímu vyřešení celého případu, má zájem na smírném vyřešení a navrhuje přerušení řízení. K nároku samému, zda ho uznává či nikoliv se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

Soud prvého stupně poté dovodil, že v souzené věci nastala fikce uznání nároku pro nečinnost žalovaného dle o. s . ř., a proto rozsudkem pro uznání dle žalobě vyhověl s odkazem na ustanovení obchodního zákoníku.

Rozsudek okresního soudu napadl včasným odvoláním žalovaný. Poukázal na to, že je arménským státním občanem a arménské národnosti. Velmi špatně hovoří česky, mluvenému slovu rozumí, česky ale neumí psát a v podstatě vůbec nerozumí psanému českému projevu. Písemnosti, které sám v českém jazyce podepisuje, nejsou jím nikdy psány. Tato skutečnost je soudu známa z řízení vedeného pod sp. zn. . Žalovaný připustil, že si původně pro řízení zvolil za právního zástupce advokáta Mgr. F., soud se jej však nikdy nedotázal, zda a v jakém rozsahu rozumí českému jazyku a zda některé z listin nemají být přeloženy do jeho jazyka mateřského, příp. do jazyka ruského. Ač tedy v době, kdy bylo doručováno usnesení okresního soudu č. j. 18C 244/2006­18, byl žalovaný právně zastoupen, nepochopil z důvodu neznalosti českého jazyka obsah výzvy. Neznalost českého jazyka je vážným důvodem, pro který se žalovaný dle usnesení soudu ve věci nevyjádřil, neboť nepochopil, co je po něm požadováno, a proto ani předmětnou skutečnost soudu nesdělil. Žalovaný nemohl využít svého práva jednat před soudem ve svém mateřském jazyce, případně v jazyce ruském, čímž byl zásadním způsobem poškozen vydáním kontumačního rozsudku pro uznání. Žalovaný navrhl, aby vzhledem k tomu, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soud prvého stupně k dalšímu řízení. Zároveň požádal o prominutí zmeškání lhůty k podání písemného vyjádření dle z důvodů výše uvedených.

Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu. Uvedla, že při obchodní spolupráci se žalovaným byla jednání vždy vedena v češtině, smlouvy byly sepsány v češtině a sám žalovaný, který měl vystavenou živnost, nepotřeboval odpovědného zástupce ani nikoho jiného, který by zajišťoval styk v češtině. Dále žalobkyně poukázala na to, že soud nepřiděluje účastníku tlumočníka na základě zjištění, že se jedná o cizince, neboť povinností soudu není zjišťovat stupeň znalosti českého jazyka účastníka - cizince,natož mu zasílat usnesení v cizím jazyce nebo se ho dotazovat,v jakém jazyce je ochoten usnesení přijmout. Soud dle ustanoví účastníku řízení tlumočníka tehdy, pokud taková potřeba vyjde najevo. Z a článku 37 odst. 4 d vyplývá, že tyto směřují především na situaci, kdy je nařízeno ústní jednání a účastník neznalý jednacího jazyka by nemohl bezprostředně reagovat na průběh jednání. Předpokládají aktivní úkon účastníka, který se o své právo přihlásí. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. a na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn. 7Azs 17/2003 a 5Azs 52/2004.

Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle z.č. , , v platném znění (dále jen ), při jednání dne 8.1.2008. K výslovnému dotazu soudu při tomto ústním jednání žalovaný uvedl, že nežádá ustanovení tlumočníka, neboť při osobním styku rozumí česky a v případě potřeby si souvislosti může nechat přeložit advokátem či synem, kteří byli odvolacímu jednání přítomni.

V souzené věci byly splněny předpoklady pro výzvu dle , neboť typová obtížnost případu vyžadovala kvalifikovanou přípravu jednání. Nejde také o věc, ve které by nebylo možné uzavřít smír ( , 2 ) ani o věc, uvedenou v ust. a

Usnesení okresního soudu ze dne 26.5.2006, č.j. -18, kterým soud vyzval žalovaného k vyjádření dle , mělo zákonem požadované náležitosti, včetně poučení dle o tom, že pokud se žalovaný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení nevyjádří, ani ve stejné lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok uznává. Usnesení bylo advokátovi žalovaného řádně doručeno dne 5.6.2006.

Odvolací soud se dále zabýval tím, zda nastala fikce uznání nároku dle , a to s ohledem na písemné vyjádření žalovaného ze dne 4.7.2006 (doručené soudu dne 7.7.2006). Toto vyjádření žalovaného bylo vyjádřením včasným, doručeným v zákonné 30-ti denní lhůtě. V tomto vyjádření však nejsou uvedeny žádné rozhodné skutečnosti, týkající se nároku samého, zda žalovaný uznává či neuznává nárok žalobkyně a k věci samé se žalovaný žádným způsobem nevyjádřil.

V době doručení uvedeného usnesení dne 5.6.2006 byl žalovaný na základě dohody o plné moci ze dne 10.5.2006 zastoupen advokátem Mgr. J. F., Advokátní kanceláře F. a spol., se sídlem P., J. 2 ( , z.č. , o advokacii, v platném znění), který také jménem žalovaného podával vyjádření dne 4.7.2006. Žalovaný tak byl v rozhodné době zastoupen osobou práva znalou, oprávněnou k poskytování právních služeb. Z obsahu spisu dále vyplývá, že z průběhu dosavadního řízení nevyšla potřeba tlumočníka najevo, neboť žalovaný zasílal písemnosti v českém jazyce (odpor na č.l. 14 a vyjádření na č.l.

20 a 21) a ani jeho advokát na potřebnost ustanovení tlumočníka nepoukázal.

Žalovaný se tak nemůže dovolávat toho, že neporozuměl usnesení ze dne 26.5.2006 a že bylo porušeno jeho právo dle , 2 na jednání před soudem ve svém mateřštině, když mu nebyl ustanoven tlumočník.

Lze dále odkázat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn. , dle něhož je pouze rozhodnutí soudu v českém jazyce zněním autentickým a povinností soudu není zasílat účastníkovi řízení překlad takového rozhodnutí do jeho mateřského jazyka. Ustanovení tlumočníka není automatickým úkonem soudu v řízení, jehož účastníkem je cizinec. Soud ustanoví tlumočníka účastníku pouze v těch případech, kdy by účastník řízení pro jazykovou bariéru nemohl účinně obhajovat svá práva v řízení před soudem a potřeba tlumočníka musí být zcela zjevná a musí z řízení vyplynout sama bez toho, aby soud aktivně zjišťoval, zda jsou splněny podmínky dle

Také dle rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 25.10.2005, sp.zn. základní právo, garantované článkem 37 odst. 4 d, nedopadá na písemný styk soudu s účastníky řízení a naopak. Pro uplatňování všech základních procesních práv účastníka řízení má být vytvořen prostor zejména u veřejného ústního jednání. Neexistuj e základní právo, aby byla rozhodnutí v civilním řízení překládána soudem do jiného než českého jazyka. Soud by měl reagovat ustanovením tlumočníka v případě, kdy v řízení je zřejmé, že účastník ukládaným povinnostem zjevně nerozumí.

Vzhledem k výše uvedenému dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. Okresní soud správně uzavřel, že nastala fikce uznání nároku ( ) a po marném uplynutí lhůty rozhodlo nároku žalobkyně na zaplacení úvěru, včetně úroků ( obchodního zákoníku) a smluvených úroků z prodlení ( obchodního zákoníku) rozsudkem pro uznání ( ).

Odvolací soud proto postupoval dle a věcně správný rozsudek okresního soudu ve výroku I. potvrdil.

Dle změnil odvolací soud rozsudek soudu okresního ve výroku II. o náhradě nákladů řízení. Okresní soud postupoval správně, jestliže úspěšné žalobkyni podle přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Výše nákladů řízení však nebyla stanovena správně. Předmětem řízení bylo zaplacení jistiny z úvěru a dále příslušenství - úroků z úvěru a úroků z prodlení. Jistina činila 1.503.050,- Kč. Ta je základem pro určení sazby odměny za zastupování advokátkou ( ) a odměna činí 54.050,- Kč ( vyhl.č. , ve znění účinném do 31.8.2006). Dále náleží dvě paušální náhrady hotových výdajů po 75,- Kč ( vyhlášky č.177/96 Sb., ve znění účinném do 31.8.2006) a soudní poplatek ve výši 60.120,- Kč. Celkem náklady žalobkyně za řízení před okresním soudem činí 114.320,- Kč.

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ve spojení s ust. , kdy úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, spočívajících v odměně za zastupování advokátkou ve. výši 67.370,- Kč ( , v platném znění) a v paušálních náhradách hotových výdajů dvakrát 300,- Kč ( vyhl.č. , v platném znění).

Uvedené náklady je povinen žalovaný nahradit žalobkyni k rukám její advokátky dle ve lhůtě dle věta před středníkem

Odvolací soud dále podle , o soudních poplatcích, v platném znění, rozhodl o vrácení přeplatků na soudních poplatcích ze žaloby a odvolání, které byly zaplaceny na základě nesprávných výzev soudu (soudní poplatky byly vyměřeny nejen z předmětu řízení, ale také z příslušenství). Jistina činila 1.503.050,- Kč a ta je základem soudního poplatku ( zákona o soudních poplatcích). Soudní poplatek ze žaloby činí 60.120,- Kč (položka 1 pís. b/ Sazebníku poplatků), zaplaceno bylo 61.700,- Kč a přeplatek představuje 1.580,- Kč. Žalovanému bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50%. Na soudním poplatku z odvolání žalovaný zaplatil 30.580,- Kč. Správně mělo být zaplaceno 30.060,- Kč (položka 17 pís. b/ Sazebníku poplatků) a přeplatek činí 790,- Kč.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku není odvolání ani dovolání přípustné. Pokud by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, poté by bylo možné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně, prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

V P. dne 8. ledna 2008

předseda senátu