Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26Co 137/2007

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R o z s u d e k

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu xxx a soudců xxx a xxx ve věci žalobců

a)

xxx, nar. xxx, a

b) xxx,

nar. xxx, obou bytem xxx, obou zastoupených xxx, advokátem se sídlem xxx, proti žalovanému

Pozemkovému fondu České republiky

se sídlem xxx,

za účasti města xxx se sídlem Městského úřadu xxx jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného,

o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků, k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 6. října 2006, č. j. -84,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se

p o t v r z u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu s návrhem, aby byla žalovanému uložena povinnost uzavřít s žalobci dohodu o převodu blíže uvedených pozemků v katastrálním území xxx (výrok I), uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení 591,- Kč (výrok II) a ve vztahu mezi žalobci a vedlejším účastníkem nepřiznal právo na náhradu nákladů žádnému z nich (výrok III).

Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobci jsou vlastníky domu čp. 14 v katastrálním území xxx. Dům stojí na pozemku č. parc. st. 203, který je též ve vlastnictví žalobců. Pozemky, jejichž vydání se žalobci domáhají, se stavebním pozemkem žalobců sousedí. Žalobci jako postupníci uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které jim byl postoupen nárok vyplývající z restitučních předpisů na vydání náhradních pozemků ve vlastnictví státu. Výše nároku činila 191.234,- Kč. Původní nevydané pozemky se nacházejí v okrese xxx.

Takto zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. Věc přitom posoudil podle a Pokud jde o první z citovaných zákonů, okresní soud uvedl, že náhradní pozemky se mají ve smyslu tohoto zákona nacházet v místě vzniku původního nároku. Tuto zásadu považoval za logickou, neboť odpovídá účelu restitucí, který je nutno spatřovat v odstranění majetkových křivd a v úpravě vlastnických vztahů k půdě pokud možno na tom místě, kde se nacházely původní neoprávněně odňaté pozemky. Tato podmínka v daném případě splněna nebyla, neboť původní pozemky se nacházely v okrese xxx a pozemky požadované v tomto řízení se nacházejí zcela jinde, konkrétně v katastrálním území xxx. Okresní soud za tohoto stavu dospěl k závěru, že žalobci by mohli získat pozemky jen postupem podle Ani podmínky pro takový převod však neshledal splněné. I v takovém případě by bylo třeba, aby se vydávané pozemky nacházely v místě pozemků původních. Okresní soud měl za to, že pokud by bylo žalobě vyhověno, mohlo by tím dojít ke zkrácení práv jiných oprávněných osob, jejichž původní nevydané pozemky se nacházejí právě v katastrálním území xxx. Část pozemků požadovaných k vydání je navíc podle územního plánu určena k zastavění. To by ovšem mohlo vést ke zvýšení ceny pozemku, a pokud by byl pozemek žalobcům převeden za cenu určenou podle stavu ke dni 24. 9. 1991, došlo by k neoprávněnému zvýhodnění žalobců. Vydání pozemku brání i další závažná skutečnost. Město xxx jako vedlejší účastník požádalo o bezúplatný převod pozemku č. parc. 1115/1 ve smyslu § 5 odst. 1 zák. č. 95/1995 Sb. Tomuto nároku by bylo třeba dát přednost před eventuelním nárokem žalobců na převod pozemků podle Všechny shora uvedené důvody vedly okresní soud k závěru, že žalobě není možno vyhovět ani podle a žalobu proto zamítl.

Proti rozsudku okresního soudu podali odvolání žalobci. Uvedli, že ustanovení nevylučuje uspokojení restitučních nároků za nevydané pozemky bezúplatným převodem náhradních pozemků, které se nacházejí i v jiné obci než pozemky původně odňaté. Upozornili, že územní pracoviště žalovaného v xxx převedlo nárok žalobců k vyřízení územnímu pracovišti žalovaného v xxx. Stanovisko vedlejšího účastníka vycházející z nároku dle je s ohledem na přednostní uspokojení nároku žalobců dle irelevantní. Žalobci připustili, že právo volby pozemku při uspokojení práva na vydání náhradních pozemků má zásadně žalovaný. To však platí pouze tehdy, pokud postupuje řádně a bez průtahů. V dané věci však byl postup žalovaného provázen liknavostí. V takovém případě je nutno přiznat žalobcům právo, aby sami určili, který pozemek jim má být vydán. Ze strany žalobců nejde o spekulativní postup a o snahu opatřit si lukrativní pozemky na úkor pozemků nelukrativních. Požadované pozemky přímo navazují na pozemek zastavěný stavbou, ve které žalobci trvale bydlí. Žalobci tyto pozemky nezbytně potřebují k provozu stavby. Pokud okresní soud dospěl k jinému právnímu závěru, než který zastávají žalobci, měl žalobce vést k úpravě žalobního petitu. Pokud tak neučinil, dopustil se procesního pochybení, pro které nemůže jeho rozsudek obstát. Závěrem svého odvolání žalobci navrhli, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu a žalobě vyhověl, popřípadě aby rozsudek soudu 1. stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření k odvolání označil rozsudek okresního soudu za správný a navrhl jeho potvrzení.

Ve věci se vyjádřil též vedlejší účastník. Ve vztahu k odvolacím námitkám žalobců uvedl, že soud neměl žádnou poučovací povinnost ohledně petitu žaloby. Dodal, že již dříve byla nastolena určitá varianta řešení, podle níž by se žalobci stali vlastníky pozemku č. parc. 1115/4 a č. parc. 1115/5, ale to žalobci odmítli. Žalobci v řízení neprokázali funkční souvislost mezi požadovanými pozemky a jejich domem. Vedlejší účastník z těchto důvodů navrhl, aby rozsudek okresního soudu byl odvolacím soudem potvrzen.

Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení, které mu předcházelo, a to z důvodů v odvolání uvedených ( ) i z důvodů v odvolání neuvedených ( ), a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

Pokud jde o skutkové závěry okresního soudu, o jejich správnosti nemá odvolací soud pochybnosti. Mezi účastníky ostatně v tomto ohledu neshody nepanovaly. Právní posouzení věci provedené okresním soudem nepovažuje odvolací soud naopak za zcela správné, byť nakonec vedlo ke správnému rozhodnutí o návrhu žalobců.

Jak již bylo uvedeno výše, okresní soud posoudil nárok uplatněný žalobci podle i podle Takový postup podle názoru odvolacího soudu nebyl namístě. Oba zákony totiž upravují samostatnou a nezávislou oblast občanskoprávních vztahů a zakládají zcela odlišné nároky. Nároky vzniklé podle nelze odvodit ze , a naopak.

Žalobci uplatnili nárok na bezúplatný převod náhradních pozemků ve smyslu , a žádný jiný. Nebylo proto namístě posuzovat takto uplatněný nárok též podle Tento posléze uvedený zákon upravuje celou řadu práv a povinností, které však nesuplují práva a povinnosti upravené v Úpravy obsažené v obou zákonech jsou zcela samostatné a na tentýž právní vztah nelze současně aplikovat oba dva předpisy. To plyne např. z , podle kterého smlouvu o bezúplatném převodu náhradního pozemku podle tohoto zákona nelze uzavřít, jestliže bylo uplatněno právo na převod pozemku podle zvláštních právních předpisů ( ). Plyne to dále i z , v němž se uvádí, že pro účely bezúplatného převodu náhradního pozemku pozemkový fond sestavuje veřejné nabídky, přičemž nabízet může jen takové pozemky, na které nebylo uplatněno právo třetích osob na převod podle zvláštních právních předpisů ( ).

Odvolacímu soudu neuchází, že v původním znění nebylo ust. obsaženo. Je si vědom též toho, že ve svém uvádí, že se jím upravuje mimo jiné postup Pozemkového fondu při vydávání náhradních pozemků ve smyslu Ve skutečnosti tomu tak ovšem není. Z obsahu celého zákona je patrné, že zůstalo pouze u této deklarace, na níž nenavazuje žádná další pozitivní úprava. nikdy postup, kterým by Pozemkový fond vydával oprávněným osobám bezúplatně náhradní pozemky, neupravoval. Podle názoru odvolacího soudu právě z tohoto důvodu byla posléze přijata novela (provedená ), kterou bylo do vloženo ust. . Až toto ustanovení upravilo způsob, kterým Pozemkový fond postupuje při poskytování náhrad za nevydané pozemky.

Bylo již uvedeno výše, že toto ustanovení v sobě zahrnuje pokyn, že Pozemkový fond podle něho nemůže postupovat, pokud byl na tentýž pozemek uplatněn nárok podle Obě normy tak upravují jiný okruh práv a povinností. Nároku uplatněnému podle nelze vyhovět postupem podle , a naopak.

I když ust. bylo do vloženo až s účinností od 14.4.2006, neznamená to, že do té doby bylo třeba vykládat jinak. Přijetím jednoho zákona se nemůže měnit smysl ani účel jiného zákona. Přesněji řečeno, jenom tím, že byla přijata novela , nemohlo dojít ke změně obsahu a vnitřního smyslu Nelze proto dovozovat, že až do uvedené novely upravoval postup při vydávání náhradních pozemků a že po přijetí novely (která se formálně ani materiálně tohoto zákona nedotkla) tento postup upravovat přestal. bylo třeba vykládat vždy stejně, a to tak, že ačkoliv to sám deklaruje, postup při vydávání náhradích pozemků podle zák. ve skutečnosti neupravuje. Ostatně, pokud by mělo platit, že postup pro vydávání náhradních pozemků byl již dříve upraven v , byla by přijatá novela naprosto zbytečná.

Je třeba si dále povšimnout, že konstruuje mnoho práv, která nemají nárokový charakter. V těchto případech je na uvážení Pozemkového fondu, jak bude s pozemky nakládat a rozhodne-li se například k jejich prodeji (srov. kupř. právě okresním soudem aplikovaný cit. zák.). Teprve stane-li se tak, vzniká osobám v zákoně blíže vymezeným a za podmínek zvlášť k tomu stanovených právo na převod pozemků. Až na výjimky jde navíc vždy o převody úplatné. Žalobci se však v tomto řízení domáhají bezúplatného převodu náhradních pozemků.

Podle názoru odvolacího soudu na uvedených závěrech nic nemění ani skutečnost, že ukládá, aby byl u kupujícího, který je oprávněnou osobou, započítán na úhradu kupní ceny nárok podle zákona o půdě ( ). Tento způsob úhrady kupní ceny nečiní z převodu převod bezúplatný. Zákon navíc počítá s tím, že tímto způsobem bude zaplacena jen část kupní ceny. Je pochopitelné, že zbývající část bude muset být zaplacena obvyklým způsobem, tj. převodem peněz (srov. , ). Svojí podstatou jde stále o prodej pozemku, nikoliv o jeho bezúplatné vydání. Nárok na bezúplatné vydání pozemku podle má navíc oprávněná osoba bez dalšího, nárok na prodej pozemku podle je naopak vázán na podmínky, jimž může v konkrétním případě lépe vyhovět jiná osoba než osoba oprávněná (ve smyslu ). V takovém případě bude pozemek prodán této jiné osobě, a nikoliv osobě oprávněné, ačkoliv ta se vykáže restitučním nárokem na náhradní pozemek (srov. a 5 ).

Z těchto důvodů se odvolací soud domnívá, že aplikace při posouzení nároku žalobců nebyla namístě.

Zbývá tedy posoudit, zda měli žalobci právo domáhat se svého nároku podle

Okresní soud dospěl k závěru, že nikoliv. Z odůvodnění jeho rozsudku vyplývá, že překážku pro vydání pozemků spatřoval v tom, že požadované pozemky se nacházejí v jiném katastrálním území než ty, za něž má být náhrada poskytnuta. Tomuto závěru okresního soudu je nutno přisvědčit. Jde o vyjádření principu subsidiarity, který výslovně vyplýval až do 13.4.2006 z ustanovení (srov. nález Ústavního soudu publikovaný pod 531/2005 Sb.). Tento princip vychází z podstaty a smyslu jako předpisu restitučního. Smyslem restituce je znovunastolení dříve panujících poměrů. Tomuto požadavku odpovídá, aby se kvalita náhradních pozemků, k níž je třeba počítat i jejich polohu, co nejvíce blížila kvalitě pozemků původních. Smyslem restituce jistě nebylo to, co uvádějí žalobci v odvolání a čím svůj nárok zdůvodňují, totiž aby si jako postupníci mohli obklopit svůj dům dalšími pozemky, které nemají s pozemky původně odňatými žádnou místní souvislost.

Odvolací soud má však za to, že vydání konkrétně označených pozemků brání dvě další překážky, jež svým významem převyšují dodržení principu subsidiarity. (Tento princip byl ostatně v daném případě oslaben postupem samotného Pozemkového fondu, jehož územní pracoviště v xxx dalo pokyn územnímu pracovišti v xxx, aby právě toto pracoviště nárok žalobců vyřídilo. Za těchto okolností by bylo patrně nespravedlivé vytýkat žalobcům, že uvedený princip porušili.)

První ze zmíněných překážek spočívá v tom, že ust. (nyní ) nedává oprávněné osobě právo, aby si sama určila, který pozemek jí má být převeden. Žalobci jako nositelé postoupeného nároku původní oprávněné osoby mohli sice žádat vydání náhradního pozemku, avšak pouze v této obecné podobě. Nikdy jim nesvědčilo právo na výběr pozemků. Neměli tedy právo žádat o vydání právě těch pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení. V tomto směru lze odkázat na ustálenou judikaturu, k níž dospěla soudní praxe (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované v časopise Soudní judikatura č. 3/2007).

Druhá, co do svého významu však zcela zásadní překážka pro vydání pozemků, spočívá v okolnosti, že novelou , provedenou , došlo ve vztahu k osobám, které nejsou původními oprávněnými osobami a na něž byl restituční nárok převeden formou postoupení pohledávky, k ukončení lhůty pro převod náhradních pozemků k datu 31. 12. 2005. Jde o lhůtu prekluzivní, po jejímž uplynutí nárok na vydání náhradních pozemků zaniká a nelze jej již uspokojit. Účinky této tzv. restituční tečky nastupují i v případě, kdy bylo právo na vydání pozemku uplatněno u soudu ještě před 31.12.2005 (srov. opět rozhodnutí Nejvyššího soudu citované v předchozím odstavci).

Především z těchto dvou dalších důvodů tedy nebylo možné návrhu žalobců vyhovět. Rozhodnutí okresního soudu, kterým byla jejich žaloba zamítnuta, je proto třeba považovat za správné. Odvolací soud je proto jako takové potvrdil ( ).

Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází z ustanovení a odst. 142 odst. 1 Žalobci nebyli ani v odvolacím řízení úspěšní, a proto byli povinni nahradit ostatním účastníkům náklady odvolacího řízení. Žalovaný se odvolacího jednání osobně nezúčastnil a z obsahu spisu se nepodává, že by mu v souvislosti s odvoláním žalobců nějaké náklady vznikly. Vedlejší účastník byl u jednání před odvolacím soudem přítomen, avšak práva na náhradu odvolacích nákladů se výslovně vzdal. Za těchto okolností odvolací soud rozhodl, že právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nemá žádný z účastníků.

P o u č e n í :

Dovolání proti tomuto rozsudku není přípustné, ledaže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Trutnově dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

V Hradci Králové dne 21. června 2007