Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8Co 907/2007

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Z. V. a soudců JUDr. A. Z. a Mgr. M. P. v exekuční věci oprávněného P., a.s., IČ…, se sídlem v P., zastoupeného Mgr. Z. H., advokátem v P., proti povinnému L. S., RČ…, bytem D., zastoupenému Mgr. T. Č., advokátem v Č., o návrhu povinného na zastavení exekuce, o odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.3.2007, č.j. -54, t a k t o :

Usnesení soudu prvního stupně s e vyjma výroku v odstavci I., o zastavení exekuce, který zůstal odvoláním nedotčen, v části výroku v odstavci II., o povinnosti oprávněného zaplatit soudnímu exekutorovi náhradu nákladů, p o t v r z u j e , ve zbytku se m ě n í takto:

Povinnému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením Okresní soud v Českých Budějovicích zastavil exekuci nařízenou usnesením ze dne 3.1.2006, č.j. -6 postupem dle (výrok I.). K námitce povinného učinil závěr o tom, že ke dni zahájení exekučního řízení (22.12.2005) byla pohledávka, která je předmětem této exekuce, promlčena (dnem 4.3.2005). O nákladech řízení rozhodl tak, že oprávněný je povinen zaplatit soudnímu exekutorovi Mgr. Petru Kociánovi náhradu nákladů ve výši 7.735,- Kč a povinnému na náhradě nákladů řízení částku 3.421,25 Kč k rukám právního zástupce povinného, vše do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.). O nákladech řízení soud rozhodoval podle exekučního řádu a vzal v úvahu, že důvodem k zastavení této exekuce je skutečnost, že pohledávka vymáhaná v této exekuci je promlčena, když promlčena byla již v okamžiku podání návrhu na nařízení exekuce. Důvodem zastavení exekuce je tedy chování oprávněného, který podal návrh na nařízení exekuce pro vymáhání promlčené pohledávky. Oprávněný tak zavinil zastavení této exekuce, a proto musí hradit její náklady. Náklady exekutora se sestávají z odměny exekutora ve smyslu ust. vyhl. č. , z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 3.500,- Kč podle ust. téže vyhlášky a z navýšení o 19 % DPH. Náklady povinného sestávají z odměny za právní zastoupení v řízení o zastavení exekuce ve výši 2.500,- Kč podle ust. vyhl. č. účinné do 31.8.2006, paušální náhrady hotových výdajů advokáta v částce 75,- Kč dle vyhl. č. účinné do 31.8.2006, paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle ustanovení téže vyhlášky účinné od 1.9.2006 a dále z navýšení o 19 % DPH.

Proti tomuto usnesení, a to pouze do výroku o nákladech řízení, se odvolal oprávněný. Navrhuje, aby povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi částku 7.735,- Kč byla uložena povinnému a o nákladech účastníků rozhodnuto tak, že žádný z nich nemá na jejich náhradu právo. Namítá, že námitku promlčení povinný vznesl až v průběhu odvolacího řízení po vydání rozhodnutí soudem prvního stupně o nařízení exekuce, přičemž promlčení pohledávky není překážkou pro nařízení exekuce, která byla soudem nařízena zcela po právu. Námitka promlčení může být sice důvodem pro zastavení exekuce dle , sama o sobě však není důvodem pro postup dle exekučního řádu. Do rozhodnutí o zastavení exekuce bylo exekucí na majetek povinného dosaženo výtěžku přesahujícího 11.000,- Kč, nejedná se tedy o případ, kdy by exekuce byla zastavena pro nedostatek majetku povinného ve smyslu , případně bylo vyhověno odvolání povinného pro některý z důvodů, proč exekuce neměla být soudem vůbec nařízena. Exekuce byla nařízena v souladu s exekučním titulem, v jejím průběhu bylo dosaženo výtěžku, který postačuje na úhradu nákladů exekuce.

Odvolací soud nejprve učinil závěr o přípustnosti odvolání, podaného účastníkem exekučního řízení k takovému úkonu legitimovaným ( , ve spojení s v platném znění, exekučního řádu) a v zákonem stanovené lhůtě ( ). Poté přezkoumal postupem dle usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku o nákladech řízení s tím, že odvoláním nenapadený výrok o zastavení exekuce zůstal nedotčen a nabyl samostatně právní moci ( ). Po přezkoumání věci odvolací soud dospěl k závěru o pouze částečné důvodnosti odvolání oprávněného s tím, že k projednání odvolání nebylo třeba nařizovat jednání ( ).

Podle § 89 exekučního řádu, dojde-li k zastavení exekuce, může soud uložit oprávněnému, aby nahradil náklady exekuce.

Citované ustanovení exekučního řádu doplnilo ustanovení (za použití exekučního řádu) o úpravu procesního vztahu k exekutorovi, a to výlučně vůči oprávněnému, neboť u povinného platí princip vyjádřený v ust. exekučního řádu. Jak již dovodila judikatura (možno poukázat na stanovisko Nejvyššího soudu ČR uveřejněné pod ), jestliže z hodnocení hledisek zakotvených v (tedy z jakého důvodu došlo k zastavení exekuce) to má být povinný, komu se ukládá povinnost k náhradě nákladů oprávněného, pak je to také povinný, komu musí být uložena ve prospěch exekutora i povinnost k náhradě nákladů exekuce. V případě, že přichází v úvahu uložení povinnosti k náhradě nákladů podle naopak oprávněnému, je oprávněný rovněž nositelem povinnosti k náhradě nákladů exekuce, kterou předjímá ust. exekučního řádu. Soud prvního stupně se proto správně zabýval otázkou, který z účastníků zavinil zastavení tohoto exekučního řízení a odvolací soud se ztotožňuje s jeho závěrem o tom, že to byl právě oprávněný. Nelze totiž přehlédnout, že ten podal návrh na nařízení exekuce v době, kdy již vymáhaná pohledávka byla promlčena. Jakkoli lze souhlasit s jeho argumentací, že disponoval vykonatelným titulem, je v případě existence promlčené pohledávky rizikem oprávněného, zda zahájí exekuční řízení, v němž tuto námitku promlčení může povinný, stejně jako tomu bylo v dané věci, vznést. Je přitom zcela logické, že taková námitka je vznesena až po rozhodnutí soudu o nařízení exekuce, neboť dříve (v zájmu nezmaření účelu exekuce) povinný s během tohoto řízení není seznámen. S těmito úvahami proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně o povinnosti oprávněného zaplatit náklady soudního exekutora, jejichž výše nebyla zpochybňována, jako věcně správné postupem dle potvrdil.

Ze shora obhajovaného závěru o procesním zavinění oprávněného na zastavení exekuce vyplývá, že by měl být ve smyslu osobou povinnou k náhradě nákladů povinnému, jak o tom ostatně rozhodl i soud prvního stupně. Dle názoru odvolacího soudu však s ohledem na okolnosti věci je namístě aplikovat a povinnému takové právo nepřiznat. Povinný totiž přesto, že 28.12.1996 mu byla platebním rozkazem Krajského soudu v Českých Budějovicích uložena vymáhaná povinnost, tuto do dnešního dne nesplnil (a s ohledem na uplatněnou námitku promlčení lze předpokládat, že ani nesplní) a bylo by tak nepřiměřenou tvrdostí oprávněného zatěžovat ještě náhradou nákladů povinnému (dlužníku) vzniklých.

Na uvedených závěrech nic nemění ani tvrzení oprávněného o tom, že v rámci exekuce bylo již dosaženo výtěžku 11.000,- Kč, neboť ten bude exekutorem zúčtován.

Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá z částečného úspěchu každého z účastníků v něm ( ).