Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24Co 88/2007

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R o z s u d e k

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně x a soudců xxx a xxx, ve věci žalobce

xxx, a.s. se sídlem

xxx, IČ: xxx, zastoupeného xxx, advokátkou se sídlem xxx, proti žalovanému

xxx,

naposledy bytem xxx, nyní neznámého pobytu, zastoupenému opatrovníkem xxx, advokátkou se sídlem xxx, o zaplacení 31.759,73 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 16.10.2006, č.j. -47, t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu

se

ve výroku I. a ve výroku II. m ě n í pouze ohledně úroku z prodlení

tak, že

žalovaný je povinen zaplatit žalobci 31.759,73 Kč a 28,94% úrok z prodlení z částky 26.390,88 Kč od 6.1.2006 do zaplacení

, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku na nákladech řízení před okresním soudem

12.479,80 Kč

a na nákladech odvolacího řízení

952 Kč.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud výše označeným rozsudkem uložil žalovanému zaplatit žalobci

31.759,73 Kč

s úrokem z prodlení od 6.1.2006 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů a dále uložil žalovanému nahradit žalobci, k rukám jeho zástupkyně, náklady řízení 12.479,73 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a naproti tomu zamítl žalobu v části o zaplacení úroku z prodlení z částky 31.759,73 Kč od 6.1.2006 do zaplacení převyšujícího sazbu úroků z prodlení určených ve výroku I až do výše 28,94 %.

Okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k závěru o tom, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dne 21.11.2001 smlouva o úvěru, na základě které se žalobce (věřitel) zavázal poskytnout žalovanému (dlužníku) peněžní prostředky ve výši 58.000 Kč a povinností žalovaného bylo peníze žalobci vrátit spolu se sjednaným běžným úrokem 18,94 % v šedesáti pravidelných měsíčních splátkách po 1.551 Kč splatných podle ujednání ve smlouvě, to je vždy k 25. dni v měsíci. Součástí smlouvy o úvěru se staly rovněž obchodní podmínky a sazebník žalobce, s nimiž byl žalovaný seznámen, což stvrdil i svým podpisem. Žalobce splnil svou povinnost z úvěrové smlouvy, protože žalovaný čerpal peněžní prostředky z úvěru dne 21.11.2001. Žalovaný naproti tomu nesplnil své povinnosti ze smlouvy o úvěru řádně a včas. S plněním svého závazku se dostal do prodlení, proto podle obchodních podmínek byl žalobce oprávněn smlouvu o úvěru vypovědět, což učinil a využil i dalšího svého oprávnění plynoucího z obchodních podmínek, totiž oprávnění požadovat po žalovaném zaplacení celého zbytku dluhu s fikcí doručení takové písemné výzvy žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě i pro případ, že by se na ní žalovaný nezdržoval. Žalobce tak vypověděl smlouvu o úvěru dopisem z 28.12.2005 a podle poštovního razítka byla tato písemnost uložena u pošty dne 2.1.2006. Podle obchodních podmínek se pokládá za doručenou třetím dnem, to je dne 5.1.2006. Žalobce proto byl oprávněn požadovat po žalovaném zaplacení dlužné jistiny, to je částky

26.390,88 Kč a dále běžného smluvního úroku 2.968,85 Kč a smluvní pokutu 2.400 Kč

sjednanou s odkazem na obchodní podmínky při porušení povinností plynoucích ze smlouvy o úvěru, to je v daném případě po 480 Kč měsíčně za celkem 5 nezaplacených splátek. Dohodnutá výše úroku z prodlení (t.j. podle bodu 23.4 obchodních podmínek činila 10 % nad sjednaný běžný úrok, tedy nad úrok 18,94 %) činila tak 28,94 %. Následně okresní soud uzavřel, že právní vztah účastníků ze smlouvy o úvěru se řídí § 497 a násl. obchodního zákoníku (dále jen ObchZ), jedná se tzv. absolutní obchod (§ 261 odst. 3 písm. d/ ObchZ), který je bez ohledu na povahu účastníků právního vztahu vždy vztahem obchodněprávním, podléhajícím právní úpravě obchodního zákoníku. Jestliže se proto žalobce domáhá zaplacení dluhu z úvěru, to je jistiny a dále běžného úroku a smluvní pokuty, celkem tedy částky 31.759,73 Kč, činí tak po právu. Jinak je tomu podle názoru okresního soudu ohledně úroků z prodlení. Smluvními stranami sjednaná výše úroků z prodlení (tj. 28,94 %) podle názoru okresního soudu neobstojí. Podle ObchZ je třeba postupovat ve vztahu ke smluvní straně, která není podnikatelem (to je v dané věci žalovaný) a která nese odpovědnost za porušení povinností ze vztahů v tomto ustanovení vymezených, výlučně podle (dále jen ObčZ). Jestliže proto obchodní zákoník dovoluje smluvním stranám sjednat výši úroku z prodlení (), v nikoliv a ohledně výše úroku z prodlení odkazuje na zvláštní předpis, jímž je vl. nař. č. ve znění vl. nař. č. Podle něj okresní soud proto postupoval při rozhodování o výši úroků z prodlení. Žalobě vyhověl co do výše jistiny, běžného úroku a smluvní pokuty žádané žalobou, úroky z prodlení přiznal žalobci z částky 31.579,73 Kč od 6.1.2006 do zaplacení, ovšem pouze ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 procentních bodů stanovené v každém kalendářním pololetí, v němž bude žalovaný v prodlení.

Domáhal-li se žalobce přiznání úroků z prodlení z částky 31.759,73 Kč od 6.1.2006 do zaplacení převyšujícího sazbu úroků z prodlení žalobci přiznaných (ve výroku I), a to až do 28,94 %, žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Veden , okresní soud přiznal převážně úspěšnému žalobci proti neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Uložil proto žalovanému nahradit žalobci, k rukám jeho zástupkyně, celkem 12.479,80 Kč.

Proti rozsudku, avšak v části týkající se úroků z prodlení, podal žalobce odvolání. Namítal v něm, že jedná-li se o právní vztah ze smlouvy o úvěru, tedy o obchodněprávní vztah, jak plyne z § 261 odst. 3 písm. d/ ObchZ, ustanovení § 262 odst. 4 ObchZ na něj nedopadá. Závěr okresního soudu obstát proto nemůže a navíc by žalobce citelně poškozoval. Navrhl, aby v napadené části byl rozsudek okresního soudu změněn a žalobě ohledně žalobou žádaného úroku z prodlení z částky v žalobě uvedené od 6.1.2006 do zaplacení bylo vyhověno.

Krajský soud přezkoumal v rozsahu podaného odvolání rozsudek okresního soudu a jemu předcházející řízení ( ), přičemž přihlížel i k důvodům, které v odvolání uplatněny nebyly ( ). Veden skutečností, že odvolání žalobce bylo podáno pouze z důvodů nesprávného právního hodnocení věci okresním soudem a že obě procesní strany souhlasily s jeho projednáním bez nařízení jednání ( ), krajský soud projednal odvolání žalobce bez jednání. Odvolání shledal opodstatněným.

Předně krajský soud odkazuje na skutková zjištění okresního soudu, učiněná z provedených důkazů, která přejímá, neboť již vzhledem k odvolacímu důvodu v odvolacím řízení nedoznal skutkový stav žádných změn. Zásadně sdílí i jeho právní závěry s dále uvedenou výhradou. Na rozdíl od okresního soudu dospěl krajský soud k závěru, že na posuzovaný případ nedopadá ustanovení § 262 odst. 4 ObchZ, které by se podle názoru okresního soudu týkat projednávané věci mělo.

Podle § 262 odst. 4 ObchZ ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany;

ustanovení nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem

.

Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle

a na její společné závazky se použijí ustanovení .

Z ustanovení by na smlouvu o úvěru bylo lze vztáhnout nanejvýše ust. a odst. 3 ObčZ, zejména pak a h/ ObčZ, podle nichž jsou nepřípustná ujednání, která zavazují spotřebitele (v dané věci dlužníka) k plnění podmínek, s nimiž neměl možnost se seznámit před uzavřením smlouvy nebo dovolují dodavateli (věřiteli) jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu (rozumného věcného důvodu) sjednaného ve smlouvě. V této souvislosti je třeba odkázat i na větu prvou ObčZ, podle něhož ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti ().

Z uvedeného s přihlédnutím ke skutkovým zjištěním okresního soudu vyplývá nejen to, že hmotněprávní námitka relativní neplatnosti nebyla v řízení před okresním soudem uplatněna, ale i to, že smlouva o úvěru uzavřená písemně účastníky dne 21.11.2001 neobsahuje žádná taková ujednání, která by spadala do rámce ust. § 56 odst. 3 písm. g/ a h/ ObčZ, aby bylo vůbec lze činit závěr o její třeba jen částečné neplatnosti. Ustanovení obch. zákoníku o odpovědnosti za porušení povinností z obchodněprávních vztahů se týká kupř. obecných podmínek odpovědnosti za škodu ( a násl. obchodního zákoníku, a násl. ) způsobenou porušením smluvních povinností a nevylučuje ovšem smluvní volnost stran při sjednání výše úroků z prodlení ( ObchZ). Ujednání o výši úroků pro případ prodlení se splácením poskytnutého úvěru ostatně ani nemohou založit nerovnováhu mezi nepodnikatelem (dlužníkem ) a podnikatelem (věřitelem - vide obč. zákoníku), neboť účinky tohoto ujednání nastávají teprve tehdy, kdy se dostane dlužník - nepodnikatel, který již obdržel od věřitele peněžité prostředky (úvěr), do prodlení s plněním svých povinností. Plní-li dlužník - nepodnikatel řádně a včas své smluvní povinnosti, k naplnění ujednání o úrocích z prodlení nedojde vůbec.

To znamená, že sjednanému úroku z prodlení mohl žalovaný předejít včasným a řádným splněním své povinnosti zaplatit žalobci dluh z úvěru. To neučinil, s výší úroků z prodlení byl se zřetelem k obsahu smlouvy o úvěru a obchodních podmínek již při uzavření písemné úvěrové smlouvy seznámen. Právem proto se žalobce domáhal zaplacení sjednaného úroku z prodlení (§ 369 odst. 1 ObchZ).

Krajský soud ovšem nepřehlédl, že žalobce požadoval žalobou sice zaplacení celkem 31.759,73 Kč (zahrnujících jistinu 26.390,88 Kč, smluvní úrok 2.968,85 Kč a smluvní pokutu 2.400 Kč), ovšem úrok z prodlení ve výši 28,94 % požadoval zaplatit od 6.1.2006 pouze z částky 26.390,88 Kč.

Krajský soud vycházeje z výše uvedeného právního názoru a přihlížeje k žalobnímu žádání rozsudek okresního soudu ve výrocích I a II změnil pouze v části týkající se úroků z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.

Protože byl byť zčásti rozsudek okresního soudu změněn, musel krajský soud znovu rozhodovat o nákladech řízení mezi účastníky ( ). Náklady žalobce tvořila odměna za zastoupení advokátkou 9.270 Kč ( vyhl. č. - dále jen tarifu), 2x 75 Kč paušální náhrada hotových výloh advokátky ( vyhl. č. ), částku 1.789,80 Kč představuje 19% daň z přidané hodnoty ( ) a 1.270 Kč soudní poplatek zaplacený ze žaloby. Celkem se tak jednalo o náklady žalobce

12.479,80 Kč.

Odvolací řízení bylo zahájeno odvoláním žalobce, podaným dne 29.1.2007, proto při rozhodování o odměně advokáta třeba vycházet z advokátního tarifu ve znění vyhl. č. Odvolání žalobce směřovalo pouze do výroku o příslušenství pohledávky, proto advokátce, která zastupuje žalobce, náleží odměna podle tarifu, to je 1.000 Kč, krácená o 50 %, protože v odvolacím řízení byl učiněn pouze jeden úkon právní služby ( tarifu), tedy na 500 Kč a k odměně náleží paušální náhrada hotových výloh 300 Kč podle vyhl. č. ve znění vyhl. č. Jednalo se tak o částku 800 Kč a k ní náležející 19% daň z přidané hodnoty 152 Kč. Náklady odvolacího řízení vzniklé žalobci činily tak celkem částku

952 Kč.

Náklady řízení před soudy obou stupňů uložil krajský soud žalovanému, aby je nahradil žalobci, k rukám jeho zástupkyně, v zákonné třídenní lhůtě od právní moci rozsudku (, ).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání ani dovolání.

V Hradci Králové dne 30. dubna 2007