Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17Co 362/2006

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U s n e s e n í

Krajský soud v HK rozhodl v senátu složeném z předsedy xxx a soudců xxx a xxx ve věci

dědictví po L.D.,

zemřelé xxx 2004, naposledy bytem v xxx, za účasti

1)

D.K., narozené xxx , bytem v xxx, zastoupené xxx, advokátkou se sídlem v xxx,

a 2)

J.K., narozené xxx, bytem v xxx, zastoupené xxx, advokátem se sídlem v xxx, k odvolání J.K. proti usnesení Okresního soudu v S ze dne 15.července 2005, č.j. -24, t a k t o :

Usnesení okresního soudu se v napadeném výroku I

m ě n í

tak, že s D.K. nebude nadále jednáno jako s dědičkou ze závěti ze dne 4.9.1991.

O d ů v o d n ě n í

Napadeným usnesením okresní soud rozhodl, že závětní dědičkou zůstavitelky na základě závěti z 4.9.1991 je pozůstalá dcera D.K. (výrok I) a že zákonnými dědičkami zůstavitelky jsou její dcery J.K. a D.K. (výrok II).

Své rozhodnutí odůvodnil následovně. Zůstavitelka byla vdova a měla dvě děti, dcery D.K. a J.K. Ty jsou dědičkami ze zákona podle a dědictví neodmítly. Zůstavitelka zanechala dopis z 4.9.1991 obsahující pořízení o majetku pro případ smrti, v němž odkázala ideální polovinu domu a garáže dceři D. J.K. namítla absolutní a relativní neplatnost závěti ( ). Dědičky byly ve shodě v tom, že dopis byl psán vlastní rukou zůstavitelky, adresován D., podepsán ”tvá matka”. Z obsahu je patrné, že byl psán zůstavitelkou, která v té době měla děti a vnučky, o kterých se v něm zmiňovala. Okresní soud postupoval podle , dále , a šetřil podmínky dědického práva obou účastnic. Hledal odpověď na otázku, zda ze 4.9.1991 splňuje náležitosti závěti ( a ). Dospěl k závěru, že ano. Je psána vlastní rukou zůstavitelky, jí podepsána a obsahuje pořízení o majetku pro případ smrti. Co se týče podpisu, zákon výslovně nestanoví, co se podpisem pořizovatele rozumí. Zůstavitelka sepsala závěť obsaženou v dopise dceři D. a podepsala ho tak, jak byla v dopisech dceři zvyklá se podepisovat, t.j. nikoliv celým jménem a příjmením, nýbrž slovy ”tvá matka”. Tím byl splněn zákonný požadavek vlastnoručního podpisu pořizovatelky závěti. Podpis v daném případě dostatečně identifikuje pisatele celého dopisu a tedy i jeho části s pořízením pro případ úmrtí pisatele, neboť dědička D. v tétoě uvedená nemá jinou matku, než zůstavitelku L.D. Okresní soud pak rozhodl, že D.K. je dědičkou ze závěti ze dne 4.9.1991, kterou shledal platnou, a zákonnými dědičkami je D.K. a J.K., přičemž J.K. se musí dostat z dědictví alespoň tolik, kolik činí jedna polovina jejího dědického podílu, jak by vyplýval ze zákona, pokud by tu závěť nebyla. S dědičkou D.K. že bude nadále jednat jako s dědičkou ze závěti ze 4.9.1991 a s dědičkami D.K. a J.K. že bude nadále jednat jako s dědičkami ze zákona.

Proti výroku I se J.K. odvolala. Vytýkala okresnímu soudu, že napadené usnesení nebylo doručené jejímu zástupci. Především ale nesouhlasila s názorem, že podpisy z 4.9.1991 ”tvá matka” je podpisem zůstavitelky, a proto jeu třeba považovat za závěť. Mínila, že jde o pouhý dopis matky. Chybí na něm vlastnoruční podpis. Zákon podle ní není natolik benevolentní, aby připouštěl jakékoliv označení – podpis osoby, kteráu podepisuje. Pak by mohl mít například formu ”vlastník nemovitosti”, ”nejbližší člověk”, ”tebe milující člověk”, popřípadě stovky dalších výrazů, ze kterých by bylo možno výkladem zjišťovat, kdo pořizovatel je či není. není podepsána L.D., a tak nemá základní náležitosti závěti. Poté se odvolatelka vyjádřila k písemnostem F.L. a M.H., na něž okresní soud v odůvodnění poukazoval. Navrhla, aby krajský soud usnesení okresního soudu ve výroku I zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, jemuž bude předcházet provedení důkazů výpověďmi tam označených svědků, popřípadě aby napadené usnesení ve výroku I změnil tak, že ve věci figurují pouze zákonné dědičky v rozsahu uvedeném pod bodem II napadeného usnesení.

D.K. se k odvolání nevyjádřila.

Krajský soud zjistil, že napadené usnesení bylo doručené přímo účastnici J.K. 23.7.2005, přestože byla zastoupena v řízení advokátem a příslušná plná moc ze dne 10.5.2005 je založena ve spise na č.l. 52. K řádnému doručení (advokátovi) došlo 16.2.2006. Odvolání předané poště k přepravě 27.7.2005 bylo podáno osobou k tomu oprávněnou včas ( a věta první ) a je přípustné ( a ). Krajský soud přezkoumal usnesení okresního soudu v napadeném výroku I ( věta první ) bez nařízení jednání, neboť odvolání bylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastnice s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily ( ).

Odvolání je opodstatněné.

Okresní soud správně přikročil k vyšetření podmínek dědického práva podle a krajský soud sdílí jeho závěr, že v dopisu ze 4.9.1991 zůstavitelka projevila vůli, kterou učinila pro případ své smrti pořízení o svém majetku. Nesdílí už závěr, že vlastnoručně psaná slova na jeho konci ”tvá matka” jsou podpisem pořizovatelky závěti.

Podle musí být vlastnoruční závěť mimo jiné vlastní rukou podepsána, jinak je neplatná. Okresní soud má pravdu v tom, že zákon výslovně nestanoví, co se podpisem pořizovatele závěti rozumí, a že podle výsledků dokazováníu včetně textu ”tvá matka” psala zůstavitelka. K platnosti hollografní závěti však nepostačí zjištění, kdo byl jejím pisatelem. Zákon jako předpoklad platnosti vyžaduje podpis. Podle názoru krajského soudu vlastnoručním podpisem se rozumí vlastní rukou psané jméno jednající osoby, přičemž jméno tuto osobu identifikuje vůči všem, a to i v případě, že by bylo neúplné nebo natolik rozšířené, že by teprve až po zjištění dalších skutečností nebylo pochyb o totožnosti pisatele. Při takto zastávaném názoru není rozdíl mezi předpokladem platnosti hollografní závěti spočívajícím v tom, že musí být vlastní rukou podepsána, podle a předpokladem platnosti hollografní závěti spočívající v tom, že musí být vlastní rukou podepsána jménem pořizovatele, podle obecného zákoníku občanského, vyhlášeného Císařským patentem ze dne 1.června 1811, č. 946 Sb. zák. soud., dále o. z. o. Proto je možné využít tehdy přijímané názory i nyní. V komentáři k o. z . o. zpracovaném a uspořádaném F.R., J.S. a dalšími, vydaném v Praze 1936, se uvádí, že závěť zůstavitel musí podepsati svým jménem, to je jménem rodovým (třebas zkratkou), nebo jiným, jestliže zůstavitel vůbec takovým jménem bývá nazýván a jím se podepisuje, též jménem dívčím u ženy provdané. Nestačilo by pouhé označení např. ”Tvůj otec”, ”Tvůj syn”, ”Tvůj manžel” a podobně. Krajský soud shrnuje, že slova “tvá matka” nejsou podpisem, a proto ze dne 4.9.1991, která je svým obsahem závěť, postrádá podpis pořizovatelky. Závěť zůstavitelky ze 4.9.1991 je neplatná ( ).

Z těchto důvodů krajský soud usnesení okresního soudu v napadeném výroku změnil podle tak, že s D.K. nebude nadále jednáno jako s dědičkou ze závěti ze dne 4.9.1991.

Usnesení okresního soudu zůstalo odvoláním nedotčeno ve výroku II ( ).

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání.

Dovolání přípustné je a lze je podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení u Okresního soudu v S k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně, ve dvojím vyhotovení.

V HK dne 2. dubna 2007

předseda senátu