Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20Co 510/2006

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Číslo jednací: - 108

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudkyň Mgr.xxx a Mgr. xxx v právní věci žalobce

O. xxx, a.s.

se sídlem v xxx, IČ xxx, zast. JUDr. xxx, advokátem v xxx, proti žalovanému J.H., bytem xxx, zast. JUDr. xxx, advokátem xxx, o neúčinnost smlouvy, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v N. ze dne 16.10.2006, č

.j. -92, takto:

I Rozsudek se

potvrzuje.

II Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v částce 12.257,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a k rukám advokáta žalobce.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud výše uvedený

m rozsudkem vyhověl tzv. odpůrčí žalobě (§ 42a/ obč. zákoníku) a určil, že darovací smlouva ze dne 8.6.2005, kterou P.N. daroval žalovanému ideální polovinu nemovitostí blíže v rozsudku specifikovaných, je vůči žalobci právně neúčinná. Měl za prok

á

zané, že žalobce má vůči P.N. vymahatelnou pohledávku ve výši 975.214,- Kč s příslušenstvím přiznanou rozsudkem Okresního soudu v N. ze dne 15.12.1994, č.j. -56. Dlužník žalobce pak zmíněné nemovitosti daroval žalovanému – manžel

o

vi své sestry, který je ve vztahu k dárci osobou blízkou (§ 116 obč. zákoníku). Vědomost žalovaného o úmyslu dárce zkrátit věřitele na jeho právech se předpokládá a žalovaný ani v řízení neprokazoval, že by o úmyslu nevěděl. Proto bylo žalobě vyhověno, kd

y

ž okresní soud byl v řízení vázán i právním názorem odvolacího soudu uvedeným v usnesení ze dne 2.5.2006. Vzhledem k žalobcově úspěchu v řízení byla žalovanému uložena povinnost k náhradě nákladů řízení v částce 32.553,- Kč a dále byl žalovaný zavázán k n

á

hradě nákladů řízení státu v částce 237,- Kč ( a ).

V odvolání proti tomuto rozsudku žalovaný setrval na svém názoru, že žalobce již nemá proti P.N. vymahatelnou pohledávku, neboť tato byla promlčena podle § 110 odst. 1 obč. zákoníku, když rozsudek ze dne 15.12.1994, jímž byl nárok žalobci proti P.N. přiznán, se stal vykonatelným dnem 4.2.1995 a darovací smlouva byla uzavřena v červnu 2005, tedy po uplynutí 10 leté promlčecí doby uvedené v § 110 o

d

st. 1 obč. zákoníku. Dodal, že sice byla proti dlužníkovi vedena exekuce i prodejem předmětných nemovitostí, v této exekuci ale žalobce jako oprávněný nepokračoval řádně, když nepodal návrh na pokračování v řízení a výkon rozhodnutí tak musel být zastaven

podle / odst. 1 Nelze tedy aplikovat ust. obč. zákoníku o stavení běhu promlčecí doby po dobu řízení o výkon rozhodnutí. Navrhl změnu rozsudku a zamítnutí žaloby.

Žalobce žádal potvrzení rozsudku. I on setrval na svém názoru, že žalobce i nadále má proti P.N. vymahatelnou pohledávku, která promlčena není.

Protože odvolání bylo podáno ze zákonem přípustných důvodů ( ), byl rozsudek přezkoumán a krajský soud dospěl k závěru, že odvolání není důvodn

é.

Odvolací soud neshledal důvody odchýlit se od svého názoru, který zaujal ve svém zrušujícím usnesení ze dne 2.5.2006 (č.l. 64-65 spisu). Okresní soud podle tohoto názoru postupoval, proto se pro stručnost na zmíněné zrušující usnesení odvolacího soudu a na odůvodnění napadeného rozsudku okresního soudu odkazuje.

V zájmu komplexního posouzení předmětné právní věci a také pro případ, že by právní názor uvedený ve zrušujícím usnesení odvolacího soudu ze dne 2.5.2006 na možnost uplatnění námitky promlčení nároku žalobce vůči P.N. v tomto řízení nebyl správný, zabýval se odvolací soud i otázkou, zda nárok žalobce přiznaný mu proti P.N. rozsudkem soudu ze dne 15.12.1994 promlčen, jak tvrdí žalovaný, je. Posouzení této otázky závisí na

úvaze, zda lze na tento případ aplikovat ustanovení § 112 obč. zákoníku, tedy konkrétně na otázce, zda žalobce jako oprávněný v řízení o výkon rozhodnutí vedeném u Okresního soudu v N. pod sp. zn. v tomto vykonávacím řízení pokračoval řádně

či nikoliv. Žalovaný tvrdí, že žalobce v řízení o výkon rozhodnutí řádně nepokračoval a poukazuje na skutečnost, že pro jeho nečinnost musel být výkon rozhodnutí podle / odst. 1 zastaven. Má tedy za to, že podání návrhu na výkon rozhodnutí dn

e

2.7.1996 nemělo za následek stavení běhu promlčecí doby.

Zákon hovoří v ust. § 112 obč. zákoníku o “řádném pokračování”, aniž by blíže upřesňoval a konkretizoval, jaké chování účastníka řízení nelze za řádné pokračování v řízení považovat. Otázku “řádného pokračování” v řízení je tedy nutno řešit podle okolností toho kterého konkrétního případu. Smyslem ust. § 112 obč. zákoníku je přimět účastníka řízení, aby se o své nároky a práva řádně staral a aby nečinil překážky bránící vydání meritorního rozhodnu

t

í či provedení výkonu rozhodnutí. Je sice pravdou, že komentář k ust. § 112 obč. zákoníku zmiňuje jako příklad, kdy účastník nepokračuje řádně v řízení, zpětvzetí žaloby či nepodání návrhu na pokračování přerušeného řízení, kam by spadalo i ust. § 336m/ o

d

st. 1 , ale v předmětné věci zde existují okolnosti, které krajskému soudu brání uzavírat, že žalobce jako oprávněný nepokračoval ve vykonávacím řízení řádně. Z obsahu spisu zn. Okresního soudu v N. totiž zřetelně plyne, že po nařízen

í

výkonu rozhodnutí prodejem předmětných nemovitostí bylo postupně nařízeno v době od dubna 1998 do června 2002 celkem šest dražebních jednání, které vždy skončily stejně – tím, že se nedostavil žádný zájemce. Tedy žalobce – tehdy oprávněný – vždy ve lhůtě

jednoho roku podle tehdy platného ustanovení / (dnes ust. / odst. 1 ) navrhl pokračování v řízení, leč vždy bezúspěšně. Po šestém marném dražebním jednání již návrh na pokračování podán nebyl a výkon rozhodnutí byl poté zastaven.

O

právněný tedy po řadu let se o svá práva staral řádně, postupoval v řízení podle zákona a jestliže po šestém marném pokusu o prodej nemovitostí a po uplynutí zhruba šesti let od podání návrhu na výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí neviděl naději v tom, že by se podařilo nemovitosti prodat a další návrh na pokračování v řízení proto již nepodal, nelze mu nyní říci, že v řízení “nepokračoval řádně” a že tedy jeho nárok je promlčen. Nelze na oprávněném přece spravedlivě požadovat, aby podával návrhy na pok

r

ačování v řízení neustále, třeba i sto roků. Jiná situace by samozřejmě byla, pokud by návrh na pokračování nebyl podán již po první neúspěšné dražbě. Ale po zhruba 6 letech a po marných šesti pokusech o prodej nemovitostí však skutečnost, že výkon rozhod

n

utí byl zastaven, nelze klást k tíži žalobce. Znamená to tedy, že po dobu od 2.7.1996 do června 2003, kdy výkon rozhodnutí byl zastaven, promlčecí doba uvedená v ust. § 110 odst. 1 obč. zákoníku neběžela, a tedy tato 10 letá promlčecí doba, jejíž běh zača

l

dnem 5.2.1995, dosud neskončila. Tedy nepodání návrhu na pokračování v řízení s následkem zastavení výkonu rozhodnutí nezakládá vždy důvodnost závěru, že oprávněný nepokračoval v řízení řádně.

Z výše uvedených důvodů má proto krajský soud za to, že i kdyby – navzdory právnímu názoru odvolacího soudu již dříve v této věci přijatému – byl žalovaný oprávněn námitku promlčení nároku žalobce v tomto řízení vznést, nebylo by možno ji považovat za důvodnou, a proto i z tohoto důvodu bylo nutno rozsudek okresní

h

o soudu podle potvrdit.

Žalobce byl v odvolacím řízení úspěšný, a proto podle má právo na náhradu nákladů v tomto řízení před krajským soudem vynaložených. Tímto nákladem je opět náklad advokátního zastoupení, a to odměna advokáta v částce 10.000,- Kč ( a vyhl. č. ve znění vyhl. č. ), dále 300,- Kč paušálních náhrad výdajů ( vyhl. č. ve znění vyhl. č. ), to vše včetně DPH 19 % pak čin

í

12.257,- Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání ( ). Lze je podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, a to podáním u Okresního soudu v N. a rozhodoval by o něm Nejvyšší soud ČR v Brně.

V HK dne 16. ledna 2007