Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3To 586/2006

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 30.10.2006 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Trnky a soudců JUDr. Stanislava Žížaly a JUDr. Pavla Šilhaveckého v trestní věci obžalovaného F. K., vedené pro trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr.zák., o odvolání obžalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 3.5.2006, č.j. -99, t a k t o : I.

K odvolání obžalovaného se napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr.ř. částečně z r u š u j e , a to v celém výroku o náhradě škody.

II.

Podle § 259 odst. 3 tr.ř. se znovu rozhoduje tak, že obžalovaný F. K. je podle § 228 odst. 1 tr.ř. povinen zaplatit na náhradě škody poškozené D. Š., nar. , trvale bytem , fakticky bytem , částku 33.000,-Kč ( třicet tři tisíc korun českých ), a to s úrokem z prodlení jdoucím z této částky za dobu od 5.5.2006 do 31.12.2006 ve výši 9% ( devět procent ), a pro případ nezaplacení dluhu do 31.12.2006, s úrokem z prodlení od 1.1.2007 až do zaplacení ve výši, která v každém kalendářním pololetí odpovídá v procentech součtu jednak výše repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí ( tj. vždy k 1. lednu a 1. červenci ) a jednak sedmi procentních bodů.

Podle § 229 odst. 2 tr.ř. se poškozená D. Š. odkazuje se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

III.

Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen.

O d ů v o d n ě n í

Shora citovaným rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově byl obžalovaný F. K. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr.zák., jehož se podle skutkových zjištění okresního soudu dopustil tím, že 13.2.2005 v , převzal od poškozené D. Š., nar. , v jejím bytě částku 33.000,- Kč na hotovosti, kterou přislíbil během několika dnů převést na účty poškozené a její dcery N. u Českomoravské stavební spořitelny, a.s., toto však ani přes četné urgence neučinil a peníze si ponechal.

Za tento trestný čin byl obžalovanému uložen nepodmíněný trest odnětí svobody na jeden rok, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr.zák. zařazen do věznice s dozorem.

Ve výroku o náhradě škody bylo rozhodnuto tak, že podle § 228 odst. 1 tr.ř. je obžalovaný povinen na náhradě škody zaplatit poškozené D. Š.částku 33.000,- Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9% p.a. ode dne 5.5.2006 až do zaplacení. Se zbytkem nepřiznaného nároku na náhradu škody byla poškozená D.Š. podle § 229 odst. 2 tr.ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání obžalovaný. Prostřednictvím ustanoveného obhájce napadl všechny výroky citovaného rozsudku. Obhájce podrobně v odvolání rozvedl námitky obhajoby proti postupu okresního soudu při provádění a hodnocení provedených důkazů se závěrem, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil podle § 258 odst. 1 písm. b), c), d) tr.ř. a dle § 259 odst. 1 tr.ř. věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu ohledně rozhodnutí o povinnosti obžalovaného uhradit způsobenou škodu:

K jiným závěrům odvolací dospěl, pokud jde o výrok o náhradě škody. Okresní soud k odůvodnění svého rozhodnutí o povinnosti obžalovaného K. uhradit poškozené D. Š. způsobenou škodu uvedl následující: „ V rámci adhezního řízení uplatnila řádně a včas nárok na náhradu škody poškozená D. Š., která proti obžalovanému požadovala přiznat náhradu škody ve výši 33.000,- Kč spolu s 9% úrokem z prodlení ročně ode dne 4.5.2006 až do zaplacení. Výše způsobené škody v základní částce 33.000,- Kč byla nepochybně prokázána a stejně tak je zjevné, že za tuto škodu obžalovaný poškozené odpovídá ve smyslu . Škodu jí totiž způsobil zaviněným porušením své právní povinnosti, vlastním úmyslným trestným činem. Požadovaná částka 33.000,- Kč byla poškozené přiznána. Stejně tak jí byl přiznán i uplatňovaný úrok z prodlení ve výši 9% ročně, když výše úroku vychází z ustanovení a v aktuálním znění. Podle těchto zákonných ustanovení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů. S ohledem na repo sazbu platnou k prvnímu dni prodlení tak výše úroku z prodlení činí 9% ročně. Přes uvedené nemohl soud návrhu poškozené vyhovět zcela a se zbytkem nároku na náhradu škody jí musel podle tr.ř. odkázat na řízení ve věcech občanskoprávních. Poškozená totiž ústy svého zmocněnce požadovala, aby jí úrok z prodlení byl přiznán již ode dne 4.5.2006. Podle ustanovení není-li doba splnění závazku dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. V daném případě se za den, kdy se obžalovaný poprvé prokazatelně dozvěděl o uplatněném nároku poškozené a o jeho výši, považuje den konání hlavního líčení, tj. den 3.5.2006. Ve smyslu se tedy za den splatnosti závazku považuje den 4.5.2006 a pokud tento den obžalovaný svůj závazek dobrovolně nesplní, počínaje dnem následujícím se ocitá v prodlení. Teprve ode dne 5.5.2006, tedy poškozené přísluší i shora uvedený úrok z prodlení jako sankce za opožděné plnění dlužníka."

Okresní soud především neměl důvod nevyhovět návrhu poškozené. Návrh byl uplatněn způsobem, jenž odpovídá ustanovení § 43 odst. 3 věta druhá tr.řádu. V průběhu vedeného trestního řízení bylo prokázáno, že obžalovaný způsobil poškozené škodu ve výši 33.000,-Kč, kterou jí do současné doby ani částečně neuhradil. Správně okresní soud stanovil i počátek prodlení obžalovaného s hrazením dlužné částky. V tomto směru lze plně odkázat na odůvodnění napadeného rozhodnutí, jak je shora citováno. K jinému závěru odvolací soud dospěl ohledně formulace výroku o náhradě škody v části týkající se příslušenství v podobě úroků z prodlení.

Jak vyplývá již z výroku o povinnosti obžalovaného hradit způsobenou škodu a rovněž z odůvodnění napadeného rozhodnutí, tak okresní soud při svém rozhodování nepřehlédl, že s účinností od 28.4.2005 došlo ke změně výpočtu úroků z prodlení. Stalo se tak novelou , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatků z prodlení podle . Novela byla provedena Okresní soud však ne zcela správně vyjádřil při stanovení výše úroků z prodlení povinnost obžalovaného K., a to především pokud jde o úroky splatné teprve v budoucnu.

Podle , ve znění shora citované novely účinné od 28.4.2005, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Odvolací soud v této souvislosti odkazuje na Stanovisko občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.4.2006 vydaného pod Cpjn 202/2005. V tomto svém stanovisku se Nejvyšší soud ČR podrobně věnoval otázce stanovení výše úroků z prodlení po 28.4.2005 a uzavřel následujícím způsobem:

„Úroky z prodlení určované podle ustanovení ve znění Čl. I , které se stanou splatnými teprve v budoucnu, soud přizná ve výroku svého rozhodnutí tak, že počínaje dnem následujícím po vyhlášení (vydání) rozhodnutí až do zaplacení uloží jejich zaplacení ve výši, která odpovídá v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení v procentech součtu čísla 7 a repo sazby (limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace) vyhlášené ve Věstníku České národní banky ve výši platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí“.

Z citovaného stanoviska Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že výrok o povinnosti hradit úrok z prodlení musí odpovídat takovémuto vymezení rozsahu a obsahu, neboť v opačném případě by jej nebylo možno považovat za určitý, přičemž není přípustné, aby účastník řízení pouze na základě odkazu ( spočívajícího např. ve formulaci „úroky z prodlení ve výši stanovené právními předpisy“ nebo „ v zákonné výši“ nebo „ve výši stanovené ve znění “ apod.“ ) učiněného ve výroku rozhodnutí musel sám posuzovat (a tedy vykládat zákon nebo jiný právní předpis), jaké má vlastně podle rozhodnutí soudu práva a povinnosti.

Vzhledem ke shora uvedenému odvolací soud na podkladě podaného odvolání podle tr.ř. zrušil výrok o náhradě škody a znovu ve věci rozhodl způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí krajského soudu, aby výrok o povinnosti obžalovaného K. hradit úroky z prodlení odpovídal ve znění účinném od 28.4.2005. Je třeba konstatovat, že okresní soud pro počátek prodlení obžalovaného K. vycházel ze správného předpokladu, že výše ročního úroku z prodlení činí 9 %, neboť v období od 31.10.2005 byla výše repo sazby stanovena Českou národní bankou ve výši 2 % a v takovéto výši platila i k 1.1.2006, tedy k prvnímu dni v této trestní věci rozhodného kalendářního pololetí. Takto stanovená repo sazba platí dosud, tedy i v době rozhodování odvolacího soudu ( rozhodnutí vyhlášeno dne 30.10.2006, tedy již ve druhém kalendářním pololetí ). Proto odvolací soud mohl ve svém rozhodnutí stanovit výši úroku z prodlení v období od jeho počátku ( 5.5.2006 ) až do 31.12.2006 ve výši 9% ročně, neboť k prvnímu dni druhého kalendářního pololetí roku 2006 ( 1. červenec ) nedošlo ze strany České národní banky ke změně výše repo sazby. Do budoucna však může dojít ke změně

a vždy bude rozhodné v každém nadcházejícím kalendářním pololetí, v němž bude trvat prodlení obžalovaného se splacením dluhu, v jaké výši bude repo sazba platná v první den příslušného kalendářního pololetí, to je vždy k 1. lednu a 1. červenci každého z následujících kalendářních roků.