Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17Co 361/2006

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-189

U s n e s e n í

Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudců JUDr. xxx a Mgr. xxx ve věci

dědictví po

V.P., zemřelém xxx 2004, posledně bytem xxx, za účasti

1) A.N.

, r. č.: xxx, bytem xxx, zas

toupené M.B., bytem

xxx, 2) M.B.,

r. č.: xxx, bytem v xxx, zastoupené JUDr. xxx, advokátem

xxx,

3) ČR – Ú p z s v v m,

se sídlem v xxx, Územní pracoviště xxx, k odvolání ČR – Ú p z s v v m proti usnesení Okresního soudu v HK ze dne 24. 7. 2006, č. j. -182, t a k t o :

Usnesení okresního soudu

s e

v odvoláním dotčeném výroku II

m ě n í

tak, že

ČR – Ú p z s v v m

s e n e u k l á d á povinnost, aby podala u Okresního soudu v HK návrh na určení, že dědictví po V.P. co do rozsahu ½, připadá České republice z titulu odúmrti.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud shora ozn

ačeným usnesením uložil M.B., aby ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci usnesení podala u Okresního soudu v HK návrh na určení, že je dědičkou po zůstaviteli V.P. ze závěti (bod I výroku usnesení) a ČR – Ú p z s v v m uložil, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci usnesení podala u Okresního soudu v HK návrh na určení, že dědictví po V.P., co do rozsahu ½, připadá ČR, a to z titulu odúmrti (bod II). Své rozhodnutí okresní soud odůvodnil tím, že v dědickém řízení byly předloženy dvě závěti – jedna datovaná 26. 12. 2003 a druhá datovaná 14. 9. 2004. První závětí zůstavitel odkázal majetek své švagrové – M.B. a dále svému brat

r

ovi J.P. Ten však zůstavitele předemřel a nezanechal právních nástupců. Proto by ½ majetku zůstavitele připadla České republice z titulu odúmrti. Druhou závětí pak zůstavitel vše odkázal A.N. M.B. a ČR – Ú p z s v v m, zpochybnily závěť ze dne 14. 9. 2004 s tím, že na ní není podpis zůstavitele. Okresní soud proto postupoval podle (dále jen ).

Proti usnesení, a to výslovně proti jeho výroku II, podala odvolání Česká republika. Namítala, že v řízení byly předloženy dvě závěti a je sporné, zda pozdější z nich je závětí zůstavitele. Stát však není dědicem, je pouze účastníkem řízení pro případ, že dědic (M.B.) neuspěje

se žalobou o určení dědického práva a zdědí ½ majetku zůstavitele. Pouze v takovém případě druhá ½ majetku připadne státu jako odúmrť podle . Odvolatelka dále uvedla, že nemá aktivní legitimaci k podání žaloby, jejíž podání jí bylo napadeným usnesením uloženo. Odvolatelka navrhla usnesení okresního soudu v odvoláním dotčeném výroku zrušit.

Ostatní účastnice se k podanému odvolání nevyjádřily.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (, a contr. , ), přezkoumal usnesení okresního soudu v odvoláním dotčeném rozsahu ( ), bez nařízení jednání ( ), přezkoumal rovněž řízení jeho vydání předch

á

zející ( a 5 ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle závisí-li rozhodnutí o dědickém právu na zjištění sporných skutečností, odkáže soud usnesením po marném pokusu o odstranění sporu dohodou účastníků toho z dědiců, jehož dědické právo se jeví jako méně pravděpodobné, aby své právo uplatnil žalobou. K podání žaloby určí lhůtu. Nebude-li žaloba ve lhůtě podána, pokračuje soud v řízení bez zřetele na tohoto dědice.

Z výš

e uvedeného ustanovení vyplývá, že na rozdíl od předchozí procesní úpravy obsažené v § 18 notářského řádu, lze povinnost podat žalobu u soudu uložit pouze dědici a nikoli účastníku řízení. Pojem dědic a účastník dědického řízení není totožný, což vyplývá

z

Z přitom nelze dovodit, že by stát byl dědicem ze zákona. Stát může být pouze dědicem na základě závěti zůstavitele podle a násl. .V je pak stanoveno, že dědictví, jeh

o

ž nenabude žádný dědic, připadne státu. Odúmrť je zvláštním nabývacím titulem státu, nejedná se o přechod majetku děděním. Podle proto nelze státu uložit povinnost, aby ve sporném řízení uplatnil dědické právo.

Odvolací soud z

důvodů výše uvedených usnesení okresního soudu v odvoláním dotčeném výroku podle změnil tak, že státu se povinnost k podání žaloby neukládá.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení n e n í odvolání ani dovolání přípustné.

V H

K dne 5. října 2006

Předseda senátu: