Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8Cmo 134/2006

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

t a k t o :

I. Usnesení soudu prvního stupně se v napadené části, to je v odstavci prvém výroku,

p o t v r z u j e

a v odstavci druhém výroku

m ě n í

tak, že navrhovatelka je povinna zaplatit družstvu Zemědělsko-obchodní družstvo Mír na náhradě nákladů řízení částku 50.188,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. L. R.

II. Na náhradě nákladů odvolacího řízení je navrhovatelka povinna zaplatit družstvu Zemědělsko-obchodní družstvo Mír částku 17.403,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. L. R.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh, kterým se navrhovatelka po družstvu domáhala zaplacení částky 135.505,- Kč s úrokem z prodlení 8,5% ročně od 5.10.1999 do zaplacení (první odstavec výroku) a zavázal navrhovatelku k zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 23.627,- Kč (druhý odstavec výroku). Ve třetím a čtvrtém odstavci výroku byli navrhovatelka a družstvo zavázáni každý k zaplacení částky 996,- Kč na soudním poplatku na označený účet. Podle odůvodnění soud prvního stupně dospěl k závěru, že členský podíl v družstvu nemůže být v majetku více osob a tuto „mezeru v zákoně“ nemohou zaplnit ani stanovy družstva, protože ty upravují pouze vzájemná práva a povinnosti člena a družstva, nikoli majetková práva majitele podílu na družstvu vůči třetím osobám. Pokud zákon neupravuje majetková práva více osob k členskému podílu v družstvu, nemůže takovýto vztah vzniknout. Navrhovatelka nemůže být spolumajitelkou členského podílu, a proto jí nepřísluší ani právo na vypořádací podíl.

Toto usnesení napadla v prvním a druhém odstavci výroku navrhovatelka včasným odvoláním. Podle jejího názoru je soud v tomto řízení vázán výrokem dědického soudu ( ) a nemohl „jej“ proto posuzovat jako předběžnou otázku. Podle ní je napadené rozhodnutí typickou ukázkou formálního soudního postupu, který jako nezákonný kritizoval Ústavní soud v rozhodnutí „ze dne 28.6.2005 týkajícího se dědického řízení Karla Málka“. Pokud by podle navrhovatelky měl názor soudu oporu v zákoně, mohla by být s odkazem na úpravu ObčZ dědicem ze závěti vždy jen jedna osoba. Potom by ovšem byly veškeré závěti s více dědici neplatné, a rovněž tak „neplatná“ by byla rozhodnutí soudů přiznávající dědictví na jejich základě. Tento závěr je absurdní. Názor soudu odporuje, podle navrhovatelky rovněž komentáři k obchodnímu zákoníku (6. vydání, nakladatelství Beck, str. 1000). Podle odvolatelky nabyly čtyři dědičky rovným dílem práva a povinnosti z členského vkladu na základě dohody schválené dědickým soudem v souladu se zákonem. Družstvo nárok navrhovatelky nezpochybňovalo, odmítlo výplatu pouze s odkazem na neplatné ustanovení stanov. Dnem smrti zůstavitelky se dle odvolatelky rozdělil její členský podíl na čtyři nové členské podíly a s každým z nich je spojena jedna čtvrtina majetkové účasti zůstavitelky. Navrhovatelka se nestala členkou družstva, proto se právo zůstavitelky na členský podíl transformovalo na vypořádací podíl. V odvolacím řízení navrhovatelka žádala změnu napadených částí výroku usnesení soudu prvního stupně tak, že návrhu bude vyhověno a bude jí přiznána náhrada nákladů řízení.

Družstvo s odvoláním nesouhlasilo a navrhlo potvrzení napadených částí usnesení, protože spolumajitelství členského podílu v družstvu je vyloučeno.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení v odvoláním dotčených částech (tj. v prvním a druhém odstavci výroku), v tomto rozsahu přezkoumal i řízení, které předcházelo jeho vydání (, ), zčásti opakoval dokazování, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle obsahu předloženého spisu se navrhovatelka v tomto řízení domáhá zaplacení žádané částky jako jedné čtvrtiny vypořádacího podílu po zůstavitelce E. P. Svůj nárok opírá o usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti v řízení sp. zn. , které nabylo právní moci dne 15.7.1999, a o své oznámení družstvu ze dne 5.10.1999, že nemá zájem se stát jeho členkou. Soud prvního stupně provedl důkaz předmětným usnesením a čl. 10 stanov družstva, přijatých dne 4.12.1992 ve znění změny přijaté dne 13.3.1993, a odvolací soud na správná zjištění z tohoto článku stanov pro stručnost odkazuje.

Odvolací soud z důvodu správnosti zjištění opakoval důkaz kopií usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 17. června 1999, vydaném v řízení sp.zn. , z jehož čl. II./1a zjistil, že M. F., nar. 16.2.1945, E. K., nar. ..., K. M., nar. ... a J. Z., nar. ..., nabyly rovným dílem práva a povinnosti z členského vkladu u ZOD Mír Kunovice ve výši 542.023,- Kč.

Podle § 232 odst. 1, 2, 3, 4 ObchZ členství fyzické osoby zaniká smrtí. Dědic členských práv a povinností zůstavitele může požádat družstvo o členství. Zákon nebo stanovy mohou určit, kdy představenstvo nesmí dědicovo členství odmítnout nebo kdy se nevyžaduje souhlas představenstva s nabytím členských práv a povinností dědicem. Souhlas představenstva se nevyžaduje, jestliže dědic nabyl práva a povinnosti spojené s členstvím v bytovém družstvu. Dědic, který se nestal členem, má nárok na vypořádací podíl člena, jehož členství zaniklo. Členství právnické osoby v družstvu zaniká jejím vstupem do likvidace nebo prohlášením konkursu, popřípadě jejím zánikem. Má-li právnická osoba právního nástupce, vstupuje nástupce do všech dosavadních jejích členských práv a povinností.

Členství fyzické osoby v družstvu zaniká způsoby uvedenými v § 232 odst.1 a § 232 odst.1 ObchZ, jedním ze způsobů zániku členství je smrt fyzické osoby. Při zániku členství smrtí fyzické osoby zákon nepřipouští přechod „do všech dosavadních členských práv a povinností“ na nástupce obdobně jako v případě zániku právnické osoby (§ 232 odst. 4 ObchZ). Nástupce (dědic) fyzické osoby smrtí svého předchůdce nenabývá „přímo“ členská práva a povinnosti zůstavitele (§ 460 ObčZ). Z ustanovení § 232 odst.1 ObchZ vyplývá, že tomu, kdo je dědicem členských práv a povinností, vzniká po zůstaviteli „nové právo“, a to právo požádat družstvo o členství. Právo požádat o členství v družstvu však vzniká jen dědici, který vstoupí do všech členských práv a povinností zůstavitele, nikoli jen dědici „podílu“ na těchto právech. Odvolací soud se shoduje s názorem soudu prvního stupně, podle kterého v případě, kdy po zemřelém členu družstva je ve vztahu k právům z jeho vkladu (tj. právům vyplývajícím z podílu na družstvu) více nástupců, může se jen jeden z nich stát „dědicem členských práv a povinností“. Tomuto závěru odpovídá jak jazykový výklad ustanovení , 4 ObchZ, který je ve vztahu k úpravě dědění, obsažené v ustanovení a násl. , speciální normou ( ObchZ), tak skutečnost, že české družstevní právo (Hlava II. obchodního zákoníku) nezná pojem „společný podíl v družstvu“ jak je tomu u kapitálových společností (, ObchZ). V tomto směru odvolací soud zcela souhlasí s názorem soudu prvního stupně uvedeným v odůvodnění napadeného usnesení. Nemožnost být „podílovým spolumajitelem“ družstevního podílu ostatně odpovídá i osobní povaze členství v družstvu a smyslu družstevnictví, v němž je podnikatelský účel založení družstva postaven na roveň nepodnikatelskému (svépomocná družstva, družstva založená za účelem uspokojování jiných potřeba svých členů).

Členská práva a povinnosti v družstvu tento „dědic všech členských práv a povinností“ nabývá až uplatněním tohoto práva a udělením souhlasu představenstva (pokud se nejedná o případ kdy zákon či stanovy neurčují, že souhlas nelze odmítnout, nebo se souhlas nevyžaduje). Pokud se dědic nestane členem družstva, ať už proto, že nepožádal o členství nebo představenstvo oprávněně neudělilo souhlas či jeho členství odmítlo, vzniká tomuto dědici právo na vypořádací podíl.

Aby bylo možno přiznat uplatněný nárok na vyplacení vypořádacího podílu, muselo by být v řízení prokázáno, že navrhovatelka se stala dědičkou všech členských práv a povinností po zemřelé E. P. ve smyslu § 232 odst. 1, věta druhá ObchZ, nikoli pouze podílu na těchto právech. Rozhodnutím dědického soudu se však navrhovatelka stala dědičkou podílu ve výši jedné čtvrtiny práv a povinností odpovídajících vkladu zůstavitelky v družstvu (tj. pouze „čtvrtinovou dědičkou“ jejích členských práv a povinností, nikoli dědičkou všech těchto práv). Na základě tohoto rozhodnutí, o které navrhovatelka opírala svůj nárok, proto nelze dovodit, že se stala dědičkou oprávněnou požádat o členství (dědičkou všech členských práv a povinností zůstavitelky) a proto jí tím, že se členkou nestala, nevzniklo právo na vypořádací podíl (či jeho část) ve smyslu ustanovení § 232 odst. 3 ObchZ.

Tento názor odvolacího soudu není v rozporu s uvedeným rozhodnutím dědického soudu, které jednotlivým dědicům, ani dědicům společně, nezaložilo žádná konkrétní práva vůči družstvu. Toto rozhodnutí pouze vymezilo okruh osob, z nichž jen jeden se může stát dědicem všech členských práv a povinností, jemuž vznikne právo požádat o členství, a pokud se nestane členem i právo na vypořádací podíl zůstavitele. Které z těchto osob však toto konkrétní právo vznikne je otázkou dohody dědiců nebo soudního rozhodnutí, kterým tento dědic bude určen (analogicky NS ČR v rozhodnutí ze dne 27.1.2004 sp. zn. ).

Rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné, a proto je odvolací soud v prvním odstavci výroku podle potvrdil.

Ve druhém odstavci výroku odvolací soud změnil napadené usnesení, protože částku náhrady nákladů, která přísluší družstvu, vyčíslil v jiné výši ( ).

Družstvu vznikly náklady na právním zastoupení za řízení v prvním stupni u nepříslušného soudu v částce 24.830,- Kč podle , bod 5., , vyhl. č. , neboť předmětem řízení je peněžité plnění a 4x paušální náhrada hotových výdajů po 75,- Kč. V předchozím odvolacím řízení družstvu vznikly náklady v částce 12.490,- Kč, z toho 12.415,- Kč za právní zastoupení (, bod 5., , vyhl. č. ) a 1x paušální náhrada hotových výdajů po 75,- Kč. Spolu s náhradou 19% částky DPH ve výši 7.148,- Kč ( ) a náhradou soudního poplatku za odvolací řízení ve výši 5.420,- Kč tato částka činí celkem 50.188,- Kč k jejímuž zaplacení odvolací soud navrhovatelku podle zavázal.

V odvolacím řízení vznikly družstvu náklady na právním zastoupení v částce 12.415,- Kč (, bod 5., , vyhl. č. ), 1x paušální náhrada hotových výdajů po 300,- Kč, náhradě za ztrátu času za 8 započatých půlhodin po 100,- Kč (, vyhl. č. ve znění vyhl. č. ). Spolu s náhradou 19% částky DPH ve výši 2.779,- Kč ( ) a náhradou cestovného (včetně 19% DPH) ve výši 1.109,- Kč (cesta v délce 184 km vozidlem se spotřebou 7,33 l/100 km benzínu za cenu 30,40 Kč/1) činí celkové náklady odvolacího řízení, které je navrhovatelka povinna podle , zaplatit družstvu, částku 17.403,- Kč.