Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15Co 430/2006

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře – rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. I. K. a soudců JUDr. R. O. a JUDr. L. V. ve věci exekuce oprávněného V. V., nar…, bytem Č., zast. JUDr. V. F., advokátem v Č., proti povinnému J. L., nar..., bytem P., o návrhu oprávněného na změnu soudního exekutora, o odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 10.4.2006 č.j. -22,

t a k t o :

Usnesení soudu I. stupně se m ě n í takto:

Mgr. K. K. se zprošťuje pověření k provedení exekuce vedené pod sp.zn. EX 1492/04 a jejím provedením se pověřuje soudní exekutorka JUDr. Marie Sárová, Exekutorský úřad, Fricova 2, Jihlava.

O d ů v o d n ě n í : Napadeným usnesením zamítl soud I. stupně návrh oprávněného na změnu exekutora Mgr. K. K., pověřeného vedením exekuce. Dospěl k závěru, že ze zapůjčeného exekučního spisu je sice zřejmé, že vzájemná komunikace mezi oprávněným (jeho právním zástupcem) a soudem pověřeným exekutorem je problematická, nicméně při úvaze o důvodech zvláštního zřetele hodných pro zproštění funkce vzal v úvahu především hledisko hospodárnosti řízení, tedy výši dlužné částky, pro kterou byla exekuce nařízena a výši dosud vymožené části dluhu v rámci exekuce. Měl za prokázané, že celková pohledávka oprávněného včetně nákladů jeho právního zastoupení v exekučním řízení byla vyčíslena částkou 24.504,- Kč a podle vyjádření exekutora bylo v rámci tohoto exekučního řízení vymoženo 20.000,- Kč. Současně však konstatoval oprávněnost požadavku oprávněného V. V. na informace o průběhu exekuce a probíhajících splátkách dluhu, s nimiž se exekutor ve svém vyjádření k návrhu na změnu beze zbytku nevypořádal.

V zákonné lhůtě se odvolal oprávněný. Namítl, že ve své žádosti o změnu exekutora rovněž uvedl, že soudní exekutor zadržuje vymožené finanční prostředky a průběžně- tak jak je vymáhá - mu je nepostupuje. To je podle něho daleko závažnější pochybení, kterým se však soud v odůvodnění svého usnesení vůbec nezabýval. Zadržování vymožených finančních prostředků exekutorem a to i poté, co k jejich odeslání oprávněnému byl právním zástupcem vyzván, je nutno považovat za vážné narušení důvěry oprávněného k osobě pověřeného exekutora. Poukázal na doložitelnou korespondenci vedenou mezi ním a exekutorem, která jasně svědčí o oprávněnosti jeho odvolacích námitek. Navrhl proto, aby Mgr. Košina byl funkce exekutora zproštěn a byla nově ustanovena soudní exekutorka JUDr. Sárová.

Soudní exekutor odkázal na své dřívější vyjádření k návrhu oprávněného na změnu soudního exekutora. V něm uvedl, že v exekučním řízení bylo vymoženo ve splátkách 20.000,- Kč, k námitce o špatné informovanosti oprávněného pak, že takováto povinnost není žádnou právní normou stanovena, přičemž právní zástupce oprávněného byl pracovníky exekučního úřadu opakovaně vyzván k postupu dle a této možnosti nevyužil.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle ve spojení s e.ř., přičemž dle ust. nemuselo být nařizováno jednání.

Odvolání oprávněného lze považovat za důvodné.

Okresní soud se zabýval zjištěním, zda postup soudního exekutora, jehož výběr byl dle (dále ex. ř.) výhradně v dispozici oprávněného, naplňuje podmínky pro závěr o důvodech zvláštního zřetele hodných pro zproštění exekutora této funkce. Skutková zjištění učiněná z vyžádaného exekučního spisu sice v odůvodnění napadeného usnesení podrobně rozvedl, hodnotil je, ovšem činil tak pouze z pohledu nedostatečné komunikace mezi oprávněným (jeho právním zástupcem) a soudním exekutorem s již zmíněným závěrem, aniž by hodnotil další fakta v řízení zjištěná, tj. skutečnost, že soudní exekutor sice určité částky vymohl, ale oprávněnému je nepoukázal, stejně tak, že oprávněného o důležitých skutečnostech neinformoval.

Nejvyšší soud ČR vydal Stanovisko k výkladu , sp.zn. , v němž mj. uvedl, že důvody zvláštního zřetele hodné, způsobilé k tomu, aby soud zprostil exekutora dřívějšího pověření ( ex.ř.) nemohou spočívat jen v subjektivním hodnocení oprávněného, nýbrž je zapotřebí, aby šlo o okolnosti závažné z objektivního hlediska, které překáží, aby exekuce mohla být efektivně ( podle práva) provedena. Ty je nepochybně nutné posuzovat případ od případu v celém kontextu znalosti spisu a zvažovat, zda zjištěné důvody lze podřadit pod důvody zvláštního zřetele hodné. Obecně se jimi nepochybně míní mimořádné situace, které v průběhu řízení nastanou a jejich typové vymezení je velmi obtížné. Oprávněný podle názoru odvolacího soudu předložil dostatek důkazů, kterými prokázal nepochybně špatnou komunikaci exekutora s ním, respektive s jeho právním zástupcem, která by však sama o sobě nemohla být, právě s ohledem na uvedené stanovisko, bez dalšího zprošťujícím důvodem, ale prokázal i daleko podstatnější věc a sice to, že ač exekutor na zaplacení pohledávky určité částky vymohl (úhrada byla povinným provedena ve dnech 16.8.2005, 31.8.2005, 4.10.2005, 8.11.2005 a 13.12.2005), oprávněného o tom neinformoval, vymožené finanční prostředky mu nepoukázal a nezaslal mu na vědomí ani příkaz k úhradě exekučních nákladů ze dne 9.9.2004, v němž vyčísluje prozatímní náklady exekuce částkou 30.568,10 Kč. Exekutor nereagoval ani na výzvu právního zástupce oprávněného ze dne 29.3.2006 ke sdělení, kdy budou vymožené finanční prostředky zaslány oprávněnému. Až z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 7.4.2006 se oprávněný dozvěděl, že zbývá uhradit včetně nákladů exekuce ještě 18.385,- Kč, nikoliv opět důvody, pro které mu nejsou poukázány exekutorem vymožené finanční prostředky.

Podle ust. odst. l ex.ř. nestanoví-li zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení . Proto by měl být zachován stejný postup jako při soudním výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy upravený v odst. l věty druhé Této úvaze nasvědčuje i zmíněné stanovisko a to v otázce uspokojení pohledávky exekutora na náhradu nákladů exekuce prodejem nemovitosti, které konstatuje, že se tato pohledávka uspokojí v rozvrhu rozdělované podstaty ve třetí skupině ( odst. l písm.c/ ). Exekutor tedy nemá přednost před oprávněným a nemá právo sražené částky zadržovat, navíc bez jakéhokoliv vysvětlení či souhlasu oprávněného k tomuto postupu. Právě v této zmíněné skutečnosti spatřuje odvolací soud důvody zvláštního zřetele hodné, zakládající důvod pro změnu exekutora. Z uvedeného důvodu proto odvolací soud napadené usnesení dle ust. změnil způsobem ve výroku tohoto usnesení uvedeným.

Pro úplnost lze pak ještě doplnit, že jistě lze souhlasit s exekutorem, že je při výkonu exekuční činnosti nezávislý. Tato nezávislost však není bezbřehá, neznamená možnost odmítnutí požadavku oprávněného na informaci s výzvou k možnosti nahlédnutí do spisu (souhlasit by se pak dalo s odmítnutím informace telefonické z důvodu anonymity tazatele) a neznamená ani nadřazenost exekutora vůči oprávněnému. Ten si jej zvolil v představě dobré spolupráce vedoucí k uspokojení jeho pohledávky, v představě slušnosti a korektnosti, se zachováním zákonných práv, kterým je nepochybně jak právo na informaci v kterékoliv fázi exekučního řízení, je-li o ní požádán, tak i průběžné poukazování vymožených finančních prostředků.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Táboře dne 28.7.2006