Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5Cmo 275/2006

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-65

U s n e s e n í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Kovaříka a soudkyň JUDr. Hany Zachystalové a JUDr. Evy Hodanové ve věci žalobkyně Č. o. b. a.s. sídlem P., adresa pro doručování: Ohrožené úvěry – region V, P. proti žalovanému 4: Ing. P. Š., bytem K., zastoupenému JUDr. P. Z., advokátem v P. a žalované 5. J. K., bytem K. o Kč 3,057.013,17 s příslušenstvím o odvolání žalovaného 4. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27.1.2005 č.j. -57

t a k t o :

Napadené usnesení soudu prvého stupně se potvrzuje.

Žalobkyně a žalovaný 4. nemají navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Napadeným usnesením zrušil soud prvého stupně svůj směnečný platební rozkaz ze dne 30.10.2003 č.j. -7 ve vztahu k žalované 5. proto, že ten jí nelze doručit.

Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný 4. a navrhuje jeho změnu tak, že směnečný platební rozkaz bude zrušen i vůči němu. Poukazuje na skutečnost, že ustanovení poukazuje na obdobné použití ustanovení i pro směnečné platební rozkazy a podle posledně uvedeného usnesení je nutno zrušit jej v celém rozsahu a tedy i vůči žalovanému 4.

Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že jde o samostatné účastníky řízení a účastník, který ztratil procesní způsobilost, může být podle nahrazen v řízení právním nástupcem.

Odvolací soud předně se zabýval přípustností tohoto odvolání. Při tom je zřejmé, že napadeným usnesením výslovně žalovaný 4. dotčen není. Naproti tomu ovšem je nutno uvážit, že tím, že soud prvého stupně zrušil směnečný platební rozkaz, vycházeje při tom z právního názoru vysloveného odvolacím soudem v předchozím usnesení zdejšího soudu ze dne 11.7.2005 č.j. -53, pouze ve vztahu k žalované 5., nepřímo zárovň odmítl zrušit jej ve vztahu k dalším žalovaným a tedy i ve vztahu k odvolateli. Při tom odvolatel toto stanovisko soudu prvého stupně, to je, že vůči němu není zrušení směnečného platebního rozkazu namístě, jinak napadnout nemůže. Soud vydá pouze zrušovací usnesení, o tom, že vůči některým účastníkům ke zrušení nedojde, však nikde výslovně nerozhodne. Proto je nutno dospět k závěru, že žalovaný se proti tomuto usnesení odvolat může, protože také zasahuje do jeho procesních zájmů. Opačný závěr vedl by k tomu, že věc bylo by třeba s tímto žalovaným meritorně projednat, aby až v odvolacím řízení mohl odvolatel namítat, že směnečný platební rozkaz měl být zrušen již na počátku námitkového řízení. Takový postup byl by zjevně v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Proto odvolací soud k odvolání žalovaného 4. napadené usnesení přezkoumal.

Jediná rozhodná skutečnost, to je, že žalované 5. v důsledku jejího úmrtí je směnečný platební rozkaz nedoručitelný, je nepochybná. Sporné jsou jen procesněprávní důsledky této skutečnosti ve vztahu k žalovanému 4.

Ustanovení skutečně uvádí, že ustanovení užije se i pro směnečné platební rozkazy obdobně. Ustanovení, na které se odkazuje, pak uvádí, že běžný platební rozkaz, který nelze doručit i jen jednomu ze žalovaných, soud zruší v plném rozsahu.

Pokud bychom se omezili na výklad výlučně jazykový, pak skutečně museli bychom dospět ke stejnému závěru, k jakému dochází odvolatel, to znamená, že při nemožnosti doručit směnečný platební rozkaz i jen jednomu ze žalovaných, je nutno jej zrušit i ve vztahu ke všem ostatním žalovaným. Zákon však nelze vykládat pouze jedinou metodou, nýbrž je nutno vzít stejně tak v úvahu i ostatní metody výkladu. Zde je nutno především vyjít z výkladu logického.

Předpis je ovšem zcela případný pro oblast běžných platebních rozkazů a to proto, že podle , podá-li i jen jeden ze žalovaných odpor, ruší se tím celý platební rozkaz, nastává situace, jako by ještě vůbec meritorně rozhodnuto nebylo a soud věc od počátku projedná. Z toho plyne, že i když jednomu ze žalovaných marně projde lhůta pro podání odporu, stále ještě ani vůči němu nemůže nabýt platební rozkaz účinků pravomocného rozsudku, neboť mohou-li ještě podat odpor jiní žalovaní, může ten být i vůči němu odstraněn. Tedy platební rozkaz nemůže nabýt uvedených účinků dříve, než marně projde lhůta pro podání odporu všem žalovaným. Tedy platební rozkaz nabývá těchto účinků naráz vůči všem žalovaným. Jestliže některému z nich nelze platební rozkaz doručit, nelze uzavřít, zda ten by odpor podal nebo nepodal, kdyby mu doručen byl, a nelze tedy uzavřít, zda by právě na základě jeho odporu celý platební rozkaz nebyl zrušen bez dalšího. Soud zde ruší rozhodnutí, které ještě vůči žádnému ze žalovaných pravomocné být nemůže. Ostatně proto je i logické, že náhradní doručení platebního rozkazu je vyloučeno. Není z tohoto hlediska důležité, zda jde o účastníky samostatné, nebo jde o jejich nerozlučné společenství. Uvedené zásady platí i pro účastníky samostatné.

Směnečné rozkazní řízení, kde ovšem nerozlučné společenství žalovaných je zcela nepředstavitelné a vždy jde o účastníky samostatné podle , stojí na jiných zásadách. Směnečný platební rozkaz je také rozhodnutím ve věci, obranou však není odpor, nýbrž námitky a zásadní rozdíl mezi těmito instituty spočívá již v tom, že oproti odporu námitky včasné a jinak řádné nemohou nikdy přivodit zrušení směnečného platebního rozkazu samy o sobě. Ke zrušení směnečného platebního rozkazu může přistoupit jedině soud svým rozhodnutí a to až po projednání předmětných námitek. Tedy směnečný platební rozkaz nezrušuje se podáním námitek ani ve vztahu k namítajícímu a už vůbec nikoliv ve vztahu k ostatním žalovaným. Podá-li žalovaný včas námitky, soud je projedná. Tedy projednává jen řádně a včas podané námitky těch žalovaných, kteří je podali. Ve vztahu k žalovaným, kteří námitky nepodali, uplatní se ustanovení prvá věta , to znamená, že vůči nim nabývá směnečný platební rozkaz účinků pravomocného rozsudku. Z tohoto hlediska je zcela bezvýznamné, zda některý z ostatních žalovaných námitky podal nebo nikoliv. Nemůže tedy být ani podstatné, zda by je podal, kdyby o vydání směnečného platebního rozkazu věděl nebo by je byl býval nepodal. Proto zde logicky není také uplatněno pravidlo o nemožnosti náhradního doručení. Nemůže být tedy ani významné, zda některému ze žalovaných případně nelze směnečný platební rozkaz doručit. Protože proti těm, kdo nepodali včas námitky nabývá směnečný platební rozkaz účinků pravomocného rozsudku nehledě na procesní aktivitu nebo pasivitu ostatních žalovaných, nabývá zde směnečný platební rozkaz uvedených účinků postupně a parciálně a to podle toho, jak jednotlivým žalovaným postupně marně končí námitková lhůta. Tedy vůči některým již může být pravomocný a vůči jiným zatím nikoliv a to i když námitky nepodali, pokud mají ještě zachovánu lhůtu, nebo ta je jim byla soudem případně prominuta. Tedy pokud bychom se přidrželi pouze jazykového výkladu, vedlo by to k situaci, že soud by bez zjevné licence zákonem k tomu dané rušil své pravomocné meritorní rozhodnutí. Vedlo by to i k rozporu s příkazem projednat námitky žalovaného, který je podal řádně a včas, jak ukládá ustanovení Tedy soud musí ve směnečném rozkazním řízení použít ustanovení , ale musí tak činit konformně s podmínkami tohoto řízení. Tedy nelze-li některému ze žalovaných doručit směnečný platební rozkaz, tento musí zrušit. Nemůže ku příkladu věc vyřešit tak, že mu za tím účelem ustanoví opatrovníka a tomu bude směnečný platební rozkaz doručovat. Smí jej však zrušit jen vůči tomu ze žalovaných, kterého se tato překážka týká a nikoliv vůči ostatním žalovaným, vůči kterým je již směnečný platební rozkaz pravomocným nebo vůči těm, kteří již svou námitkovou obranu uplatnili nebo mohou uplatnit.

To je právě situace žalovaného 4., tomu byl směnečný platební rozkaz bez překážek doručen, uplatnil již také svou kvalifikovanou obranu, když podal námitky. Ty je namístě projednat a podle výsledku projednání těchto námitek pak směnečný platební rozkaz ponechat v platnosti nebo zrušit. To vše podle Postup podle ve spojení s ustanovením zde však na místě není. Tak bylo lze postupovat jen proti žalované 5., které se překážka doručení jedině týká.

Toto vše již vyslovil odvolací soud ve svém předchozím výše zmíněném usnesení a soud prvého stupně postupoval správně, když se tohoto právního závěru přidržel. Jeho usnesení je proto věcně správné a proto bylo odvolacím soudem podle potvrzeno.

Podle výsledku odvolacího řízení náležela by náhrada jeho nákladů úspěšné žalobkyni. Protože té žádné nutné náklady v této souvislosti nevznikly, nebyla tato jejich náhrada přiznána ani jí.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

Dovolání proti tomuto usnesení není přípustné.

V Praze, dne 24. července 2006

JUDr. Zdeněk K o v a ř í k v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Köhlerová

-65

U s n e s e n í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Kovaříka a soudkyň JUDr. Hany Zachystalové a JUDr. Evy Hodanové ve věci žalobkyně Č. o. b. a.s. sídlem P., adresa pro doručování: Ohrožené úvěry – region V, P. proti žalovanému 4: Ing. P. Š., bytem K., zastoupenému JUDr. P. Z., advokátem v P. a žalované 5. J. K., bytem K. o Kč 3,057.013,17 s příslušenstvím o odvolání žalovaného 4. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27.1.2005 č.j. -57

t a k t o :

Napadené usnesení soudu prvého stupně se potvrzuje.

Žalobkyně a žalovaný 4. nemají navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Napadeným usnesením zrušil soud prvého stupně svůj směnečný platební rozkaz ze dne 30.10.2003 č.j. -7 ve vztahu k žalované 5. proto, že ten jí nelze doručit.

Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný 4. a navrhuje jeho změnu tak, že směnečný platební rozkaz bude zrušen i vůči němu. Poukazuje na skutečnost, že ustanovení poukazuje na obdobné použití ustanovení i pro směnečné platební rozkazy a podle posledně uvedeného usnesení je nutno zrušit jej v celém rozsahu a tedy i vůči žalovanému 4.

Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že jde o samostatné účastníky řízení a účastník, který ztratil procesní způsobilost, může být podle nahrazen v řízení právním nástupcem.

Odvolací soud předně se zabýval přípustností tohoto odvolání. Při tom je zřejmé, že napadeným usnesením výslovně žalovaný 4. dotčen není. Naproti tomu ovšem je nutno uvážit, že tím, že soud prvého stupně zrušil směnečný platební rozkaz, vycházeje při tom z právního názoru vysloveného odvolacím soudem v předchozím usnesení zdejšího soudu ze dne 11.7.2005 č.j. -53, pouze ve vztahu k žalované 5., nepřímo zárovň odmítl zrušit jej ve vztahu k dalším žalovaným a tedy i ve vztahu k odvolateli. Při tom odvolatel toto stanovisko soudu prvého stupně, to je, že vůči němu není zrušení směnečného platebního rozkazu namístě, jinak napadnout nemůže. Soud vydá pouze zrušovací usnesení, o tom, že vůči některým účastníkům ke zrušení nedojde, však nikde výslovně nerozhodne. Proto je nutno dospět k závěru, že žalovaný se proti tomuto usnesení odvolat může, protože také zasahuje do jeho procesních zájmů. Opačný závěr vedl by k tomu, že věc bylo by třeba s tímto žalovaným meritorně projednat, aby až v odvolacím řízení mohl odvolatel namítat, že směnečný platební rozkaz měl být zrušen již na počátku námitkového řízení. Takový postup byl by zjevně v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Proto odvolací soud k odvolání žalovaného 4. napadené usnesení přezkoumal.

Jediná rozhodná skutečnost, to je, že žalované 5. v důsledku jejího úmrtí je směnečný platební rozkaz nedoručitelný, je nepochybná. Sporné jsou jen procesněprávní důsledky této skutečnosti ve vztahu k žalovanému 4.

Ustanovení skutečně uvádí, že ustanovení užije se i pro směnečné platební rozkazy obdobně. Ustanovení, na které se odkazuje, pak uvádí, že běžný platební rozkaz, který nelze doručit i jen jednomu ze žalovaných, soud zruší v plném rozsahu.

Pokud bychom se omezili na výklad výlučně jazykový, pak skutečně museli bychom dospět ke stejnému závěru, k jakému dochází odvolatel, to znamená, že při nemožnosti doručit směnečný platební rozkaz i jen jednomu ze žalovaných, je nutno jej zrušit i ve vztahu ke všem ostatním žalovaným. Zákon však nelze vykládat pouze jedinou metodou, nýbrž je nutno vzít stejně tak v úvahu i ostatní metody výkladu. Zde je nutno především vyjít z výkladu logického.

Předpis je ovšem zcela případný pro oblast běžných platebních rozkazů a to proto, že podle , podá-li i jen jeden ze žalovaných odpor, ruší se tím celý platební rozkaz, nastává situace, jako by ještě vůbec meritorně rozhodnuto nebylo a soud věc od počátku projedná. Z toho plyne, že i když jednomu ze žalovaných marně projde lhůta pro podání odporu, stále ještě ani vůči němu nemůže nabýt platební rozkaz účinků pravomocného rozsudku, neboť mohou-li ještě podat odpor jiní žalovaní, může ten být i vůči němu odstraněn. Tedy platební rozkaz nemůže nabýt uvedených účinků dříve, než marně projde lhůta pro podání odporu všem žalovaným. Tedy platební rozkaz nabývá těchto účinků naráz vůči všem žalovaným. Jestliže některému z nich nelze platební rozkaz doručit, nelze uzavřít, zda ten by odpor podal nebo nepodal, kdyby mu doručen byl, a nelze tedy uzavřít, zda by právě na základě jeho odporu celý platební rozkaz nebyl zrušen bez dalšího. Soud zde ruší rozhodnutí, které ještě vůči žádnému ze žalovaných pravomocné být nemůže. Ostatně proto je i logické, že náhradní doručení platebního rozkazu je vyloučeno. Není z tohoto hlediska důležité, zda jde o účastníky samostatné, nebo jde o jejich nerozlučné společenství. Uvedené zásady platí i pro účastníky samostatné.

Směnečné rozkazní řízení, kde ovšem nerozlučné společenství žalovaných je zcela nepředstavitelné a vždy jde o účastníky samostatné podle , stojí na jiných zásadách. Směnečný platební rozkaz je také rozhodnutím ve věci, obranou však není odpor, nýbrž námitky a zásadní rozdíl mezi těmito instituty spočívá již v tom, že oproti odporu námitky včasné a jinak řádné nemohou nikdy přivodit zrušení směnečného platebního rozkazu samy o sobě. Ke zrušení směnečného platebního rozkazu může přistoupit jedině soud svým rozhodnutí a to až po projednání předmětných námitek. Tedy směnečný platební rozkaz nezrušuje se podáním námitek ani ve vztahu k namítajícímu a už vůbec nikoliv ve vztahu k ostatním žalovaným. Podá-li žalovaný včas námitky, soud je projedná. Tedy projednává jen řádně a včas podané námitky těch žalovaných, kteří je podali. Ve vztahu k žalovaným, kteří námitky nepodali, uplatní se ustanovení prvá věta , to znamená, že vůči nim nabývá směnečný platební rozkaz účinků pravomocného rozsudku. Z tohoto hlediska je zcela bezvýznamné, zda některý z ostatních žalovaných námitky podal nebo nikoliv. Nemůže tedy být ani podstatné, zda by je podal, kdyby o vydání směnečného platebního rozkazu věděl nebo by je byl býval nepodal. Proto zde logicky není také uplatněno pravidlo o nemožnosti náhradního doručení. Nemůže být tedy ani významné, zda některému ze žalovaných případně nelze směnečný platební rozkaz doručit. Protože proti těm, kdo nepodali včas námitky nabývá směnečný platební rozkaz účinků pravomocného rozsudku nehledě na procesní aktivitu nebo pasivitu ostatních žalovaných, nabývá zde směnečný platební rozkaz uvedených účinků postupně a parciálně a to podle toho, jak jednotlivým žalovaným postupně marně končí námitková lhůta. Tedy vůči některým již může být pravomocný a vůči jiným zatím nikoliv a to i když námitky nepodali, pokud mají ještě zachovánu lhůtu, nebo ta je jim byla soudem případně prominuta. Tedy pokud bychom se přidrželi pouze jazykového výkladu, vedlo by to k situaci, že soud by bez zjevné licence zákonem k tomu dané rušil své pravomocné meritorní rozhodnutí. Vedlo by to i k rozporu s příkazem projednat námitky žalovaného, který je podal řádně a včas, jak ukládá ustanovení Tedy soud musí ve směnečném rozkazním řízení použít ustanovení , ale musí tak činit konformně s podmínkami tohoto řízení. Tedy nelze-li některému ze žalovaných doručit směnečný platební rozkaz, tento musí zrušit. Nemůže ku příkladu věc vyřešit tak, že mu za tím účelem ustanoví opatrovníka a tomu bude směnečný platební rozkaz doručovat. Smí jej však zrušit jen vůči tomu ze žalovaných, kterého se tato překážka týká a nikoliv vůči ostatním žalovaným, vůči kterým je již směnečný platební rozkaz pravomocným nebo vůči těm, kteří již svou námitkovou obranu uplatnili nebo mohou uplatnit.

To je právě situace žalovaného 4., tomu byl směnečný platební rozkaz bez překážek doručen, uplatnil již také svou kvalifikovanou obranu, když podal námitky. Ty je namístě projednat a podle výsledku projednání těchto námitek pak směnečný platební rozkaz ponechat v platnosti nebo zrušit. To vše podle Postup podle ve spojení s ustanovením zde však na místě není. Tak bylo lze postupovat jen proti žalované 5., které se překážka doručení jedině týká.

Toto vše již vyslovil odvolací soud ve svém předchozím výše zmíněném usnesení a soud prvého stupně postupoval správně, když se tohoto právního závěru přidržel. Jeho usnesení je proto věcně správné a proto bylo odvolacím soudem podle potvrzeno.

Podle výsledku odvolacího řízení náležela by náhrada jeho nákladů úspěšné žalobkyni. Protože té žádné nutné náklady v této souvislosti nevznikly, nebyla tato jejich náhrada přiznána ani jí.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

Dovolání proti tomuto usnesení není přípustné.

V Praze, dne 24. července 2006

JUDr. Zdeněk K o v a ř í k v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Köhlerová

-65

U s n e s e n í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Kovaříka a soudkyň JUDr. Hany Zachystalové a JUDr. Evy Hodanové ve věci žalobkyně Č. o. b. a.s. sídlem P., adresa pro doručování: Ohrožené úvěry – region V, P. proti žalovanému 4: Ing. P. Š., bytem K., zastoupenému JUDr. P. Z., advokátem v P. a žalované 5. J. K., bytem K. o Kč 3,057.013,17 s příslušenstvím o odvolání žalovaného 4. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27.1.2005 č.j. -57

t a k t o :

Napadené usnesení soudu prvého stupně se potvrzuje.

Žalobkyně a žalovaný 4. nemají navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Napadeným usnesením zrušil soud prvého stupně svůj směnečný platební rozkaz ze dne 30.10.2003 č.j. -7 ve vztahu k žalované 5. proto, že ten jí nelze doručit.

Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný 4. a navrhuje jeho změnu tak, že směnečný platební rozkaz bude zrušen i vůči němu. Poukazuje na skutečnost, že ustanovení poukazuje na obdobné použití ustanovení i pro směnečné platební rozkazy a podle posledně uvedeného usnesení je nutno zrušit jej v celém rozsahu a tedy i vůči žalovanému 4.

Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že jde o samostatné účastníky řízení a účastník, který ztratil procesní způsobilost, může být podle nahrazen v řízení právním nástupcem.

Odvolací soud předně se zabýval přípustností tohoto odvolání. Při tom je zřejmé, že napadeným usnesením výslovně žalovaný 4. dotčen není. Naproti tomu ovšem je nutno uvážit, že tím, že soud prvého stupně zrušil směnečný platební rozkaz, vycházeje při tom z právního názoru vysloveného odvolacím soudem v předchozím usnesení zdejšího soudu ze dne 11.7.2005 č.j. -53, pouze ve vztahu k žalované 5., nepřímo zárovň odmítl zrušit jej ve vztahu k dalším žalovaným a tedy i ve vztahu k odvolateli. Při tom odvolatel toto stanovisko soudu prvého stupně, to je, že vůči němu není zrušení směnečného platebního rozkazu namístě, jinak napadnout nemůže. Soud vydá pouze zrušovací usnesení, o tom, že vůči některým účastníkům ke zrušení nedojde, však nikde výslovně nerozhodne. Proto je nutno dospět k závěru, že žalovaný se proti tomuto usnesení odvolat může, protože také zasahuje do jeho procesních zájmů. Opačný závěr vedl by k tomu, že věc bylo by třeba s tímto žalovaným meritorně projednat, aby až v odvolacím řízení mohl odvolatel namítat, že směnečný platební rozkaz měl být zrušen již na počátku námitkového řízení. Takový postup byl by zjevně v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Proto odvolací soud k odvolání žalovaného 4. napadené usnesení přezkoumal.

Jediná rozhodná skutečnost, to je, že žalované 5. v důsledku jejího úmrtí je směnečný platební rozkaz nedoručitelný, je nepochybná. Sporné jsou jen procesněprávní důsledky této skutečnosti ve vztahu k žalovanému 4.

Ustanovení skutečně uvádí, že ustanovení užije se i pro směnečné platební rozkazy obdobně. Ustanovení, na které se odkazuje, pak uvádí, že běžný platební rozkaz, který nelze doručit i jen jednomu ze žalovaných, soud zruší v plném rozsahu.

Pokud bychom se omezili na výklad výlučně jazykový, pak skutečně museli bychom dospět ke stejnému závěru, k jakému dochází odvolatel, to znamená, že při nemožnosti doručit směnečný platební rozkaz i jen jednomu ze žalovaných, je nutno jej zrušit i ve vztahu ke všem ostatním žalovaným. Zákon však nelze vykládat pouze jedinou metodou, nýbrž je nutno vzít stejně tak v úvahu i ostatní metody výkladu. Zde je nutno především vyjít z výkladu logického.

Předpis je ovšem zcela případný pro oblast běžných platebních rozkazů a to proto, že podle , podá-li i jen jeden ze žalovaných odpor, ruší se tím celý platební rozkaz, nastává situace, jako by ještě vůbec meritorně rozhodnuto nebylo a soud věc od počátku projedná. Z toho plyne, že i když jednomu ze žalovaných marně projde lhůta pro podání odporu, stále ještě ani vůči němu nemůže nabýt platební rozkaz účinků pravomocného rozsudku, neboť mohou-li ještě podat odpor jiní žalovaní, může ten být i vůči němu odstraněn. Tedy platební rozkaz nemůže nabýt uvedených účinků dříve, než marně projde lhůta pro podání odporu všem žalovaným. Tedy platební rozkaz nabývá těchto účinků naráz vůči všem žalovaným. Jestliže některému z nich nelze platební rozkaz doručit, nelze uzavřít, zda ten by odpor podal nebo nepodal, kdyby mu doručen byl, a nelze tedy uzavřít, zda by právě na základě jeho odporu celý platební rozkaz nebyl zrušen bez dalšího. Soud zde ruší rozhodnutí, které ještě vůči žádnému ze žalovaných pravomocné být nemůže. Ostatně proto je i logické, že náhradní doručení platebního rozkazu je vyloučeno. Není z tohoto hlediska důležité, zda jde o účastníky samostatné, nebo jde o jejich nerozlučné společenství. Uvedené zásady platí i pro účastníky samostatné.

Směnečné rozkazní řízení, kde ovšem nerozlučné společenství žalovaných je zcela nepředstavitelné a vždy jde o účastníky samostatné podle , stojí na jiných zásadách. Směnečný platební rozkaz je také rozhodnutím ve věci, obranou však není odpor, nýbrž námitky a zásadní rozdíl mezi těmito instituty spočívá již v tom, že oproti odporu námitky včasné a jinak řádné nemohou nikdy přivodit zrušení směnečného platebního rozkazu samy o sobě. Ke zrušení směnečného platebního rozkazu může přistoupit jedině soud svým rozhodnutí a to až po projednání předmětných námitek. Tedy směnečný platební rozkaz nezrušuje se podáním námitek ani ve vztahu k namítajícímu a už vůbec nikoliv ve vztahu k ostatním žalovaným. Podá-li žalovaný včas námitky, soud je projedná. Tedy projednává jen řádně a včas podané námitky těch žalovaných, kteří je podali. Ve vztahu k žalovaným, kteří námitky nepodali, uplatní se ustanovení prvá věta , to znamená, že vůči nim nabývá směnečný platební rozkaz účinků pravomocného rozsudku. Z tohoto hlediska je zcela bezvýznamné, zda některý z ostatních žalovaných námitky podal nebo nikoliv. Nemůže tedy být ani podstatné, zda by je podal, kdyby o vydání směnečného platebního rozkazu věděl nebo by je byl býval nepodal. Proto zde logicky není také uplatněno pravidlo o nemožnosti náhradního doručení. Nemůže být tedy ani významné, zda některému ze žalovaných případně nelze směnečný platební rozkaz doručit. Protože proti těm, kdo nepodali včas námitky nabývá směnečný platební rozkaz účinků pravomocného rozsudku nehledě na procesní aktivitu nebo pasivitu ostatních žalovaných, nabývá zde směnečný platební rozkaz uvedených účinků postupně a parciálně a to podle toho, jak jednotlivým žalovaným postupně marně končí námitková lhůta. Tedy vůči některým již může být pravomocný a vůči jiným zatím nikoliv a to i když námitky nepodali, pokud mají ještě zachovánu lhůtu, nebo ta je jim byla soudem případně prominuta. Tedy pokud bychom se přidrželi pouze jazykového výkladu, vedlo by to k situaci, že soud by bez zjevné licence zákonem k tomu dané rušil své pravomocné meritorní rozhodnutí. Vedlo by to i k rozporu s příkazem projednat námitky žalovaného, který je podal řádně a včas, jak ukládá ustanovení Tedy soud musí ve směnečném rozkazním řízení použít ustanovení , ale musí tak činit konformně s podmínkami tohoto řízení. Tedy nelze-li některému ze žalovaných doručit směnečný platební rozkaz, tento musí zrušit. Nemůže ku příkladu věc vyřešit tak, že mu za tím účelem ustanoví opatrovníka a tomu bude směnečný platební rozkaz doručovat. Smí jej však zrušit jen vůči tomu ze žalovaných, kterého se tato překážka týká a nikoliv vůči ostatním žalovaným, vůči kterým je již směnečný platební rozkaz pravomocným nebo vůči těm, kteří již svou námitkovou obranu uplatnili nebo mohou uplatnit.

To je právě situace žalovaného 4., tomu byl směnečný platební rozkaz bez překážek doručen, uplatnil již také svou kvalifikovanou obranu, když podal námitky. Ty je namístě projednat a podle výsledku projednání těchto námitek pak směnečný platební rozkaz ponechat v platnosti nebo zrušit. To vše podle Postup podle ve spojení s ustanovením zde však na místě není. Tak bylo lze postupovat jen proti žalované 5., které se překážka doručení jedině týká.

Toto vše již vyslovil odvolací soud ve svém předchozím výše zmíněném usnesení a soud prvého stupně postupoval správně, když se tohoto právního závěru přidržel. Jeho usnesení je proto věcně správné a proto bylo odvolacím soudem podle potvrzeno.

Podle výsledku odvolacího řízení náležela by náhrada jeho nákladů úspěšné žalobkyni. Protože té žádné nutné náklady v této souvislosti nevznikly, nebyla tato jejich náhrada přiznána ani jí.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

Dovolání proti tomuto usnesení není přípustné.

V Praze, dne 24. července 2006

JUDr. Zdeněk K o v a ř í k v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Köhlerová