Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2Cmo 409/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

t a k t o :

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II.

m ě n í

tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho advokátky náklady řízení před soudem prvního stupně 7.645,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že smlouva o dílo (převzetí odpadů), kterou uzavřel I. O., a.s., jako objednatel, a H. s. s. a.s., jako zhotovitel, je vůči žalobci právně neúčinná, a dále uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci ve prospěch konkursní podstaty úpadce I. O., a.s. „v likvidaci“ částku 18.336.575,30 Kč s 15% úrokem od 1.1.1999 do zaplacení (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho advokátky náklady řízení ve výši 6.425,- Kč (výrok II.).

Proti tomuto rozsudku, a to výslovně proti výroku II. o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, podal žalovaný včas odvolání, ve kterém především namítal, že při určení výše náhrady měl soud prvního stupně vycházet z ust. vyhl. č. , neboť předmětem řízení nebylo pouze určení neúčinnosti právního úkonu, ale i zaplacení peněžité částky ve výši 18.336.575,30 Kč, a proto měl soud stanovit odměnu i z žalované peněžité částky podle ust. vyhl. č. . Dále namítal, že žalovanému měla být přiznána i částka odpovídající 19% DPH, neboť pro rozhodování o náhradě nákladů je třeba použít právní úpravu účinnou v době rozhodování soudu a nikoliv v době jeho zahájení. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu v odvoláním napadeném rozsahu změnil tak, že žalobci uloží povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 218.961,- Kč.

Žalobce se k podanému odvolání žalovaného nevyjádřil.

Odvolací soud podle ust. , přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, to je ve výroku II. o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je zčásti důvodné.

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že žalobou doručenou soudu dne 21.2.2001 se žalobce jako správce konkursní podstaty úpadce domáhal proti žalovanému určení neúčinnosti smlouvy o dílo vůči žalobci a vrácení částky 18.836.575,30 Kč do konkursní podstaty. Odvoláním napadeným rozsudkem byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 6.425,- Kč, sestávající z odměny za zastupování advokátem v řízení v jednom stupni ve výši 6.200,- Kč podle , písm. b) vyhl. č. a paušální náhrady výdajů za tři úkony právní služby á 75,- Kč (příprava a převzetí zastoupení, 2x účast na jednání před soudem prvního stupně) podle ust. a vyhl. č. . K požadavku advokátky žalovaného na přiznání nákladů za daň z přidané hodnoty soud prvního stupně v odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí uvedl, že náhrada za DPH žalovanému nepřísluší, neboť řízení v této věci bylo zahájeno 21.2.2001 a ust. nabylo účinnosti až ode dne 1.5.2004. V této souvislosti odkázal na závěry vyslovené v usnesení NS ČR ze dne 31.5.2004, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 7/2004 na str. 521.

Odvolací soud především řešil otázku, zda tím, že žalobce uplatnil nárok na určení neúčinnosti právního úkonu podle ZKV a současně nárok na zaplacení částky 18.336.575,30 Kč podle ust. ZKV, došlo ke spojení více věcí ke společnému řízení ve smyslu ust. vyhl. č. , a dospěl k závěru, že toto ustanovení nelze na předmětný spor použít. Odvolací soud při řešení této otázky vycházel ze speciální úpravy odporovatelnosti obsažené v ust. ZKV a zejména z odlišnosti ust. ObčZ, podle něhož věřitel, který právnímu úkonu dlužníka s úspěchem odporoval, má právo požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch. V konkursu je však situace zcela jiná, neboť v něm nelze připustit, aby věřitelé byli uspokojováni mimo konkurs. Po dobu trvání konkursu mohou být pohledávky konkursních věřitelů uspokojovány zásadně podle rozvrhového usnesení ( a 32 ZKV) nebo podle pravidel pro uspokojení oddělených věřitelů ( ZKV), ostatní pohledávky za podstatou pak jen podle ZKV. Z toho vychází ust. ZKV, podle něhož, je-li správce nebo kterýkoliv z konkursních věřitelů dlužníka úspěšný při uplatnění odporovatelnosti, musí být vše, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku vráceno do podstaty; není-li to dobře možné, musí být do podstaty poskytnuta peněžitá náhrada. Petit odpůrčí žaloby za trvání konkursu by tak měl vždy znít současně též i na plnění (ať věcné nebo peněžité náhrady) do konkursní podstaty, to je k rukám správce konkursní podstaty.

Z uvedeného vyplývá, že je-li v petitu odpůrčí žaloby za trvání konkursu uplatněn současně i nárok na plnění peněžité náhrady do konkursní podstaty, což odpovídá účelu ust. ZKV, jedná se o jednu věc, a nikoliv o dvě věci spojené ke společnému řízení ve smyslu ust. vyhl. č. Sazba odměny za zastupování advokátem v řízení v jednom stupni se v tomto případě nestanoví z peněžité částky, jejíž zaplacení (vrácení) do konkursní podstaty je požadováno, ale stanoví se podle ust. , písm. b) vyhl. č. S požadavkem na stanovení odměny za zastupování advokátem v řízení v jednom stupni z částky 18.336.575,30 Kč podle ust. a vyhl. č. proto nebyl odvolatel úspěšný. Naopak s požadavkem na přiznání částky odpovídající 19% DPH úspěšný byl. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 15.12.2004, sp. zn. uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek ročník 2005, pod č. 107 vyjádřil názor, že částka odpovídající dani z přidané hodnoty je jedním z druhů nákladů řízení (, 3 ), a to za předpokladu, že účastníka řízení zastupoval advokát, notář nebo patentový zástupce, který je plátcem daně z přidané hodnoty. Tato částka tvoří součást nákladů řízení účastníka i v řízení, které bylo zahájeno přede dnem 1.5.2004, a které nebylo do 30.4.2004 skončeno. Odlišná rozhodovací praxe NS ČR při řešení otázky, na kterou odpovídá rozhodnutí, na něž odkazuje soud prvního stupně, se opírala o text vyhl. č. , ve znění vyhl. č. 10/2004 Sb., ovšem toto ustanovení pozbylo dnem 30.4.2004 účinnosti.

Žalovanému, který byl v řízení před soudem prvního stupně úspěšný vznikly náklady sestávající z odměny za zastoupení advokátem v řízení v jednom stupni ve výši 6.200,- Kč podle , písm. b) vyhl. č. , 3x paušální náhrada výdajů á 75,- Kč podle , písm. a), g), vyhl. č. a náklady odpovídající 19% dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ve výši 1.220,80 Kč podle ust. .

O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobci v odvolacím řízení podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, a žalovaný byl úspěšný jen v nepatrné části.