Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17Co 326/2005

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Sp. zn.

17Co

326/2005

R o z s u d e k

Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy xxx a soudců xxx a xxxve věci žalobce

xxx a.s., a.s. se sídlem v

xxx,IČ xxx, proti žalovanému

xxx s.r.o., s.r.o. se

sídlem v

xxx, IČ xxx, zastoupenému xxx, advokátem se sídlem v xxx,o zaplacení 1.802,50 EUR s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v HB ze dne 10. května 2005, č.j. -43, t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu se

p o t v r z u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozsudkem okresní soud žalovanému uložil, aby žalobci zaplatil 1.802,50 EUR a úrok z prodlení 2 % z částky 944,50 EUR za dobu od 14.11.2003 do zaplacení, z částky 429,-- EUR od 3.4.2004 do zaplacení a z další částky 429,-- EUR od 14.4.2004 do zaplacení (výrok I), a aby mu nahradil náklady říz

e

ní 2.140,-- Kč (výrok II).

Vyhovění žalobě odůvodnil fikcí, že žalovaný žalobcem uplatňovaný nárok (na zaplacení sjednané úplaty za tři uskutečněné mezinárodní přepravy zboží) uznal (, ). Připomněl, že žalovanému vymáhané plnění původně uložil platebním rozkazem a zároveň jej podle , 2 zavázal pro případ podání odporu do 30 dnů od tohoto úkonu podat k žalobě vyjádření, zda a případně v jakém rozsahu žalobcův nárok uznává, a neuzná-li jej zcela, k vyložení r

o

zhodných skutečností, na nichž staví svoji obranu, k označení důkazů a připojení důkazů listinných; v usnesení o této výzvě jej současně poučil, že pokud odpor proti platebnímu rozkazu podá a zároveň se v uložené lhůtě bez vážného důvodu k žalobě požadova

n

ým způsobem nevyjádří ani nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, nastane právě zákonná fikce uznání nároku a na jejím základě bude bez dalšího rozhodnuto rozsudkem pro uznání. Konstatoval, že žalovaný převzal platební rozkaz a popsané usnesení do vlast

n

ích rukou 29.3.2005, podal proti platebnímu rozkazu blíže neodůvodněný odpor, avšak do konce vytčené 30denní lhůty se k žalobě nevyjádřil a ani tuto svou pasivitu neomluvil dostatečným důvodem. Jeho podání doručené 14.4.2005, v němž sděloval, že jeho zást

u

pce (z procesního hlediska přitom zastoupen nebyl, protože do spisu nebyla založena žádná plná moc) je do 2.5.2005 mimo republiku a vyjádření podá do 17.5., jej povinnosti k žalobě se vyjádřit nezbavovalo. Žalobcem uplatňovaný nárok na přepravné a úrok z

p

rodlení se opírá o a násl. a a obch. zák. Výrok o nákladech okresní soud odůvodnil žalobcovým procesním úspěchem ( ) a konstatováním, že jeho jediným výdajem byl soudní poplatek z žaloby právě ve výši 2.140,-- Kč.

Pro

ti tomuto rozsudku se žalovaný odvolal a navrhl jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení okresnímu soudu. Měl za to, že jeho podání ze 14.4.2005 vydání rozsudku pro uznání bránilo. Podle jeho názoru totiž obecně stačí, že žalovaný v uložené lhůtě sděl

í

jakýkoli důvod, který mu ve včasném vyjádření brání (soudu prvního stupně prý nepřísluší hodnotit vážnost oznamovaného důvodu, rozhodující je samotný fakt omluvy). Jinak žalovaný s poukazem na skutkovou i právní složitost dané věci zdůrazňoval, že kvalif

i

kované právní zastoupení, na něž obecně má právo, je zde pro něj nutností, a že jej právě Mgr. xxx zastupuje ve všech věcech z oblasti mezinárodní silniční dopravy. Prohlásil, že postup okresního soudu ve svém důsledku znamenal hrubé popření jeho proc

e

sního práva nechat se v řízení zastoupit advokátem i práva na soudní ochranu. Že v době rozhodování okresního soudu nebyla ještě předložena advokátova plná moc, označil vzhledem k tehdejší advokátově nepřítomnosti v republice za logické, a v této souvislo

s

ti připomněl, že mu byly žaloba a platební rozkaz doručeny 29.3., advokát zahájil svůj pobyt v zahraničí 31.3.2005, žádost o zastoupení v tak krátkém časovém úseku vyřízena být nemohla a podpis plné moci v průběhu advokátova zahraničního pobytu byl vylouč

e

n. Do svého odletu Mgr.xxx o daném sporu nevěděl, a jen proto, na rozdíl od jiných řízení, zde okresní soud na svou nepřítomnost v republice neupozornil.

Žalobce navrhl napadený rozsudek potvrdit. Vyjádřil přesvědčení, že tu podmínky pro vydání rozsudku pro uznání splněny byly a že žalovaným uváděný odvolací důvod je lichý. V právním názoru, že v obdobných případech soud prvního stupně není oprávněn zkoumat vážnost důvodu nedodržení lhůty, se se žalovaným neztotožnil. Argumentoval, že vydání vyzývac

í

ho usnesení podle bylo v projednávané věci na místě.

Po zjištění, že bylo odvolání podáno k tomu oprávněnou osobou ( ) a včas ( věta první ), krajský soud napadený rozsudek přezkoumal, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo.

Dospěl k následujícím závěrům:

O tom, že okresní soud byl oprávněn žalovaného podle vyzvat, aby se v případě podání odporu proti vydanému platebnímu rozkazu k doručené žalobě vyjádřil, a to jmenovitě zda žalobcem uplatňovanou pohledávku za svůj dluh uznává (popř. v jakém rozsahu) a pokud nikoli (zcela), pak z jakých skutkových důvodů, není sporu. Opravňoval ho k tomu druhý odstavec označeného ustanovení. Okresním soudem vydané vyzývací usnesení mělo všechny potře

b

né náležitosti, včetně zcela jasného a přesného poučení o procesních následcích nevyhovění výzvě (fikce uznání a od toho se odvíjející vydání rozsudku pro uznání), a správně bylo žalovanému doručeno spolu s žalobou a platebním rozkazem do vlastních rukou.

Žalovaný podal proti platebnímu rozkazu (nijak neodůvodněný) odpor 1.4.2005 (toho dne předal zásilku s odporem k poštovní přepravě) a od následujícího dne mu začala běžet stanovená 30denní lhůta k vyjádření. Ta nesporně uplynula, aniž by požadované vyjádř

e

ní bylo podáno, a rozhodnout následně jinak, než rozsudkem pro fikci uznání žalobě vyhovět, okresní soud ani nemohl ( takto rozhodnout v případě fikce uznání ukládá).

V podání, doručeném okresnímu soudu 14.4.2005, žalovaný v reakci na uloženou lhůtu k podání vyjádření skutečně pouze oznámil, že jeho zástupce je do 2.5.2005 mimo republiku, a tedy “odpor zdůvodní” do 17.5.

Krajský soud rozhodně nesdílí jeho názor, že vážnost sdělovaného důvodu nevyhovění výzvě soud není oprávněn přezkoumávat. Z ust. vyplývá, že fikce uznání nároku v případě omluvy nenastává jen tehdy, je-li založena na důvodu vážném, nikoli tedy jakémkoli. Má-li tedy soud zhodnotit, zda tu předpoklady pro vydání rozsudku pro fikci uznání

j

sou, musí mj. i posoudit váhu uplatňovaného důvodu zmeškání. Není-li vážný, fikce uznání nastavá, v opačném případě nikoli.

Obsah podání doručeného okresnímu soudu 14.4.2005 krajský soud hodnotí jako sdělení důvodu, který podle žalovaného měl jeho včasnému vyjádření bránit. Uzavírá však, že potřebnou váhu tento důvod zjevně postrádá.

Krajský soud je přesvědčen, že realizace účastníkova práva zvolit si pro řízení zástupce (advokáta) a nechat se jím zastupovat, zásadně nemůže legitimně ústit v neplnění procesních povinností, které mu byly uloženy před tím, než zástupčí vztah soudu osvědčil. K ničemu takovému toto oprávnění neslouží. Z tohoto pohledu myšlenka, že účastník řízení nevyhoví výzvě soudu právem jen z toho důvodu, že se chce nechat zastupovat k

o

nkrétním advokátem, který je mu momentálně nedostupný, nemůže obstát. Chce-li se dotyčný účastník nechat za takové situace zastupovat advokátem, musí si zkrátka zvolit jiného. Ostatně mu nic nebrání osobu zástupce podle svého přání posléze jakkoli změnit

(

ovšem opět nikoli na újmu plnění uložených procesních povinností). Jiný výklad účastníkova oprávnění nechat se zastupovat by byl nepřípustně na úkor oprávněnému zájmu, ba právu ostatních účastníků řízení na řádné projednání věci bez zbytečných průtahů.

P

ro daný případ uvedené znamená, že aktuální nepřítomnost advokáta, jímž si žalovaný přál být v tomto řízení zastupován (mimochodem, že mu plnou moc pro ten účel vystavil už před zahájením řízení, není v daných souvislostech důležité, protože určující tu j

e

, že byla okresnímu soudu prezentována až po vydání napadeného rozsudku) – při nesporné možnosti zvolit si alespoň prozatím zástupce jiného – za omluvitelný (vážný) důvod k nesplnění uložené procesní povinnosti ve vytčené lhůtě skutečně mít nelze. Okolnos

t

, že přání žalovaného nechat se v tomto řízení zastupovat právě Mgr. xxx bylo z žalobcova hlediska podloženo racionálními důvody, na tom nic nemění.

Postupem okresního soudu žádné procesní právo žalovaného dotčeno nebylo. Jmenovitě v možnosti nechat se zastupovat advokátem mu nijak bráněno nebylo. Že snad nemohl k požadovanému vyjádření využít služeb právě toho konkrétního advokáta, kterého chtěl, nebylo způsobeno soudem prvního stupně, nýbrž advokátovou nepřítomností.

V ostatním lze odkázat na spr

ávné a přiléhavě odůvodněné závěry okresního soudu, podávané v napadeném rozsudku. Jeho výrok o věci samé tedy krajský soud pokládá za správný.

A stejný závěr činí i o výroku nákladovém. I vzhledem k absenci jakýchkoli odvolacích námitek zde postačí odkázat na odůvodnění rozsudku okresního soudu.

To tedy bylo jako správné v celém rozsahu potvrzeno ( ).

I v odvolacím procesním úseku by vzhledem k výsledku řízení svědčilo právo na náhradu nákladů vůči protistraně žalobci ( ve spojení s ; podlehnuvší žalovaný si musí nést vlastní výlohy ze svého). Protože se však tohoto nároku vzdal, nebylo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení přiznáno nikomu z účastníků.

P o u č e n í :

Proti tomuto typu rozhodnutí

není dovolání zásadně přípustné. Podané dovolání může shledat přípustným jen dovolací soud, avšak pouze dospěje-li k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání by muselo být podáno do dvou měsíců od doručení

tohoto rozsudku, a to k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v HB, dvojmo.

Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné za žádných okolností.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V HK dne 12. dubna 2006