Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19Co 183/2006

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R o z s u d e k

Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy xxx a soudců xxx a xxx v právní věci žalobce Mgr. J.H., proti žalované H.H., zast. I.H., o zrušení vyživovací povinnosti otce k zletilé dceři, o odvolání žalované do rozsudku Okresního soudu v T, č.j. -30 z 23. listopadu 2005, t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu

s e

m ě n í

tak, že návrh žalobce na zrušení jeho vyživovací povinnosti k žalované, naposledy upravené rozsudkem Okresního soudu v T z 2.9.2004, č.j. -81, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v HK z 11.1.2005, č.j. -112,

s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před odvolacím soudem.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud zrušil s účinností od 1.9.2005 vyživovací povinnost žalobce k jeho dceři – žalované, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v T, č.j. -81 ze dne 2.9.2004. Rozhodl tak proto, že žalovaná ukončila v červnu r. 2005 středoškolské studium v oboru agropodnikání, takže je již na budoucí povolání připravena. Za této situace nelze po žalobci oprávněně požadovat, aby žalovanou podporoval “ve st

u

diu školy minimálně shodné úrovně, kterou již úspěšně ukončila”.

Tento rozsudek napadá včas podaným odvoláním žalobkyně a navrhuje, aby bylo rozhodnuto tak, že alimentační povinnost žalobce, stanovená rozsudkem Okresního soudu v T z 2.9.2004, i nadále trvá. V odůvodnění svého opravného prostředku uvádí, že střední školu v Ho. začala studovat v době, kdy neuspěla u maturitní zkoušky na Střední zemědělské škole v H. Tu sice 2.6.2005 složila, avšak nyní je již studentkou 3. ročníku Gymná

z

ia v Ho., kde prospívá s velmi dobrými výsledky. Současným studiem si rozšiřuje vzdělání, přičemž “otázka uplatnění na trhu práce je také jednoznačně doložena”. Dodatkem ke svému odvolání předložila smlouvu, kterou její matka koupila byt 3+1 v xxx za 750.000,- Kč; z této částky se 700.000,- Kč zavázala kupující zaplatit z překlenovacího úvěru, který splácí po 4.166,67 Kč měsíčně.

Žalobce navrhl napadený rozsudek potvrdit; uvedl, že zprávu Úřadu práce v xxx ze dne 25.10.2005 o rozdílných možnostech uplatnění absolventů střední zemědělské školy a střední školy v oboru sociální péče získala žalovaná podvodem. Předložil potvrzení téhož úřadu z 24.1.2006, z něhož vyplývá, že absolvent střední zemědělské školy s maturitou má širší možnost uplatnění než pouze v odvětví zemědělství; i když vzhledem k počtu evidovaných uchazečů je počet volných míst nedostatečný, přesto je určitý počet těchto míst, který “silně kolísá”, nabízen.

Krajský soud doplnil dokazování provedené okresním soudem

uvedenými listinami, předloženými účastníky v průběhu odvolacího řízení, a opatřil zprávy o výdělcích žalobce a matky žalované, z nichž zjistil, že průměrný měsíční čistý výdělek žalobce činil za posledních 14 měsíců 18.173,- Kč a matky žalované za totéž

o

bdobí 16.579,- Kč.

Po tomto doplnění a po přezkoumání napadeného rozhodnutí ( a násl. ) dospívá odvolací soud k těmto závěrům:

Okresní soud založil své rozhodnutí na úvaze, že současné studium žalované na Gymnáziu a Střední odborné škole v Ho. již nelze považovat za pokračování její přípravy na budoucí povolání. S tím lze souhlasit potud, že toto studium skutečně není pokračováním studia, které žalovaná již maturitní zkouškou na střední škole jiného zaměření ukončila. Z této skutečnos

t

i však nelze dovodit ten další závěr, že současné studium není přípravou žalované na její uplatnění v profesionálním životě. Ze zprávy Gymnázia, jehož je žalovaná studentkou (čl. 26), vyplývá, že absolvent oboru sociálně pečovatelské činnosti, o který má žalovaná zájem, má široké možnosti uplatnění v praxi: “je připraven pro osobní práci s handicapovaným klientem každého věku. To znamená, že dokáže zajistit jeho osobní potřeby, aktivizovat jej, poskytnout mu sociální terapii s cílem co nejlépe podpořit soběstačnost klienta a jeho sebeúctu. Najde uplatnění jako pracovník sociální péče obecných a okresních úřadů, charitativních institucí a v dalších zařízeních sociální péče. Může také najít uplatnění jako pracovník okresních správ sociálního zabezpečení. Má t

a

ké kvalifikaci pro práci osobního asistenta handicapovaného klienta, i jako pracovník terénní pečovatelské služby”. Kromě toho nebyla ani sdělením Úřadu práce v xxx z 24.1.2006, které předložil při odvolacím jednání žalobce, vyvrácena správnost zprá

v

y téhož úřadu z 25.10.2005 (čl. 25), podle níž “možnosti uplatnění na trhu práce v oboru sociální péče pro absolventa střední školy s maturitou jsou výrazně lepší”.

Za zásadní lze v této souvislosti považovat to, zda absolutorium jedné střední školy již vylučuje považovat studium jiné střední školy s odchylným zaměřením za přípravu na budoucí povolání a zda tedy po dobu tohoto (dalšího) studia již vyživovací povinnost rodiče k dítěti netrvá, neboť ukončením předcházejícího studia nastal stav, kdy je dítě již schopno se samo živit (§ 85 odst. l zákona o rodině).

Podle názoru odvolacího soudu závisí odpověď na tom, zda dalším studiem získá student výrazně lepší možnost uplatnit se v praxi. S názorem prvostupňového soudu by bylo možné souhlasit za předpokladu, že by dalším studiem, na předcházející nijak nenavazujícím, nedošlo ve výhledu na praktické uplatnění k žádné pozitivní změně. V projednávané věci je však naprosto zřejmé, že získá-li žalovaná současným studiem kvalifikaci v oboru sociální péče, budo

u

možnosti jejího uplatnění v praxi výrazně lepší než kdyby se ucházela o zaměstnání jako absolventka střední zemědělské školy.

Za těchto okolností by nebylo správné stanovisko, že ukončeným středoškolským vzděláním je za všech okolností vyloučeno považovat další studium na střední škole jiného zaměření za přípravu na budoucí povolání. Neodpovídalo by to ani současné tendenci, která považuje vzdělanost mladých lidí (a tedy i její rozšiřování) za žádoucí společenský jev. Přehlédnout nelze ani etický prvek,

který je v péči o handicapované občany přítomen – služba postiženým občanům je jistě hodna společenského ocenění.

Jestliže se tedy žalovaná pro tuto životní dráhu rozhodla, přičemž odborná kvalifikace v tomto oboru lidské činnosti jí zaručí širší uplatnění na trhu práce než absolutorium střední odborné školy zemědělské, pak nelze dospět k závěru, že žalobce již k žalované vyživovací povinnost nemá.

Odvolací soud se v rámci řízení o podaném návrhu na její zrušení musel zabývat i tím, zda nejsou dány důvody k jejímu případnému snížení. Ani takové rozhodnutí však nepřichází v úvahu: žalovaná má potřeby dospělého člověka, zvyšované náklady na dopravu do školy a na léky a kromě hmotných potřeb má i určité nároky též v oblasti kulturní. Žalobce nemá jinou vyž

i

vovací povinnost než k žalované, tj. ke své dceři. Za těchto okolností nemohla být jeho vyživovací povinnost k žalované ani snížena, neboť výživné naposledy stanovené rozsudky uvedenými ve výroku I tohoto rozhodnutí není nepřiměřené žalobcovým poměrům, sc

h

opnostem a možnostem (§ 96 odst. l zák. o rodině).

Z těchto důvodů byl napadený rozsudek soudu prvého stupně změněn ( odst. l písm. b/ ) tak, že žaloba o zrušení vyživovací povinnosti žalobce k žalované byla zamítnuta.

Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá ze skutečnosti, že oba účastníci se práva na jejich náhradu před soudy obou stupňů vzdali.

P o u č e n í

: Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.

V HK dne 4. dubna 2006