Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17Co 410/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R o z s u d e k

Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudců JUDr. xxx a Mgr. xxx ve věci žalobce

xxx pojišťovna, a. s.,

proti žalovanému

xxx spol. s r.o.,

zastoupenému Mgr. xxx, advokátem, o zaplacení 97.005,- Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v HB z 24.9.2004

,

č.j. -52,

t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu se

m ě n í

tak, že se žaloba, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 97.005,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 7.5.2004 do zaplacení,

z a m í t á

.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta náhradu nákladů řízení před okresním soudem 19.210,- Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení 13.285,- Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í

Shora označeným rozsudkem okresní soud žalovanému uložil, aby žalobci zaplatil 97.005,- Kč s 2 % úrokem z prodlení od 7.5.2004 do zaplacení (výrok I) a nahradil mu náklady řízení 3.880,- Kč (výrok II).

Dal žalobci za pravdu, že mu je žalovaný povinen vymáhanou jistinu zaplatit z titulu vydání bezdůvodného obohacení, protože se mu této částky dostalo bez právního důvodu ( ). Žalobce mu ji (v původní výši 128.655,- Kč, z čehož bylo posléze 31.650,- Kč vráceno) 17.3.2003 odeslal na účet na základě ú

d

aje svého pojištěnce J.H.. Pokyn k zaplacení právě na účet žalovaného byl obsažen vě ”oznámení vzniku škody na vozidle” v rubrice ”pojistné plnění zaslat na číslo účtu:”. J.H. si totiž původně chtěl nechat havarované auto opravit právě

u žalovaného (a v té době do formuláře uvedl jeho číslo účtu), a když se následně rozhodl jinak, nahlášené označení účtu již neopravil. Okresní soud dále vyložil, proč má za nedůvodnou obranu žalovaného námitkou započtení, a výrok o náhradě nákladů odůvod

n

il výsledkem řízení ( ).

Proti tomuto rozsudku se žalovaný odvolal. Navrhl jeho změnu v zamítavý. Znovu potvrdil, že vymáhanou jistinu od žalobce obdržel a nevrátil ji, a opakoval svou obranu námitkou započtení. V reakci na odůvodnění napadeného rozhodnutí upřesnil, že pohledávka, kterou k započtení použil, byla splatná. Měl za to, že žalobcem uplatněný nárok zanikl započtením ke dni, v němž se kompenzované pohledávky setkaly.

Žalobce navrhl potvrzení rozsudku. Měl za to, že z podaného opravného prostředku není zřejmý odvolací důvod a zdůraznil, že údajná pohledávka, kterou se žalovaný pokusil proti uplatňovanému nároku započíst, ve skutečnosti neexistovala.

Po zjištění, že bylo odvolání podáno k tomu oprávněnou osobou ( ) a včas ( věta první ), a že jeho součástí jsou i výhrady proti rozhodnutí okresního soudu (tedy odvolací důvod, viz ), krajský soud napadený rozsudek přezkoumal, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcháze

lo.

Krajský soud dospěl k následujícím závěrům:

Z přednesů žalobce, podávaných už v žalobě a v průběhu řízení nijak nezměněných, mimo jakoukoli pochybnost vyplývá, že jistina, která je předmětem tohoto řízení, byla na účet žalované společnosti (jako součást platby 128.655,- Kč) poukázána podle pokynu pojištěného J.H. Pokyn byl udělen na formuláři s názvem ”oznámení vzniku škody na vozidle”, který nese datum 16.9.2002 a je opatřen podpisem jmenovaného pojištěného. Instrukce je obsažena v kapitol

e

nazvané ”prohlášení pojištěného k hlášení škodní události” a bez jakýchkoli dalších doplňujících či upřesňujících údajů udělena formou vyplnění předtištěných rubrik pro způsob platby (”na adresu” či ”na účet”), označení peněžníhou, čísla účtu a kód

u

banky v podkapitole nadepsané ”pojistné plnění zaslat na”. Žalobce už v žalobě vysvětlil, že v souladu s tímto pokynem poukázal svoje pojistné plnění proto, že od pojištěného neměl žádné jiné instrukce. V oznámení, které žalobce následně J.H. zas

l

al (nese datum 13.3.2003) je pak mimo jiné uvedeno ”pojistné plnění zasláno na Vámi uvedené číslo účtu”. Až po provedení platby, 18.4.2003, došlo žalobci písemné oznámení J.H., že pojistné plnění bylo poukázáno na účet žalovaného přesto, že ten op

r

avu havarovaného vozidla neprováděl. Žalobce reagoval tím, že podle nového pokynu pojištěného poukázal svoje pojistné plnění v plné výši na účet toho, komu J.H. vůz k opravě nakonec skutečně svěřil.

Žalobce v daném řízení vycházel z toho, že na účet žalovaného plnil bez právního důvodu proto, že žalovaný opravu vozidla neprovedl. Z výše uvedených skutečností ale vyplývá, že měl v úmyslu plnit platbou ze 17.3.2003 pojištěnému J.H., hodlal se přitom řídit stran konkrétních okolností provedení

p

latby jeho pokyny, J.H. tyto pokyny udělil a žalobce se přesně podle nich zachoval. Pak ale nelze než uzavřít, že svým povinnostem beze zbytku dostál, splnil svůj dluh vůči věřiteli řádně (totiž podle pokynů tohoto věřitele, na němž byla v tomto ohle

d

u volba) a dluh tím zanikl ( ). Že v důsledku věřitelova pochybení (opomenutí nahlásit nastalou změnu) došla platba na účet, na který se tak podle tehdy aktuálního přání pojištěného už stát nemělo, pak na zániku dluhu logic

k

y už nemohlo nic změnit. Důsledky pochybení, k němuž došlo při zadávání konkrétních ”technických” podmínek plnění, musí spravedlivě nést ten, kdo se omylu v rámci výkonu svého práva tyto podmínky určit, dopustil. Přenášet je na toho, kdo nechyboval, nelze

.

Platbou ze 17.3.2003 tedy žalobce neplnil žalovanému, nýbrž J.H. Už proto je vyloučena úvaha, že by mohlo jít o žalobcovo ”plnění žalovanému bez právního důvodu” a tedy o bezdůvodné obohacení ve smyslu . Samotná okolnost, že se finanční prostředky dostaly do dispoziční sféry žalovaného, z uskutečněné platby žalobcovo ”plnění žalovanému” nečiní. Stejně tak by tomu ostatně bylo v případě, kdyby platba došla na účet toho, kdo opravu vozu skutečně provedl. I zde by šlo o pl

n

ění pojištěnému, nikoli opravně.

Žalovaný jistě není tím, komu se mělo předmětné částky v souvislosti s danou pojistnou událostí dostat (a opak netvrdí ani on sám), avšak to na tom, že žalobci uplatňovaný nárok vůči němu z nadepsaných důvodů nesvědčí, samo o sobě nic nemění.

Krajský soud tedy napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá ( ).

Z výše uváděného vyplývá, že spor účastníků o účinnost žalovaným vznesené námitky započtení je v dané věci zcela nepřípadný. K započtení nemohlo dojít už proto, že žalobci vůči žalovanému žádná pohledávka nevznikla.

Pro úplnost ještě pokládá krajský soud za vhodné zdůraznit, že při rozhodování sporu mezi účastníky samozřejmě nehrálo žádnou roli, zda a případně která od žalobce odlišná osoba měla či má vůči žalovanému nárok dotčenou platbu vymáhat ani jaké a komu snad vznikly nároky z toho, že žalobce po řádném splnění svého dluhu poukázal – s úmyslem splnit týž dluh – stejnou částku znovu podle nového pokynu JH.

V řízení je nakonec úspěšný žalovaný a je to tedy on, kdo má vůči podlehnuvší protistraně právo na náhradu nákladů, jež k bránění svého práva účelně vynaložil (, pro odvolací řízení ve spojení ).

Za prvostupňové řízení mu podle obsahu spisu náleží náhrada odměny advokáta 19.060,- Kč ( , v nyní platném znění) a paušální náhrada jeho režijních výdajů 150,- Kč (2 x 75,- Kč, , v nyní platném znění), celkem ted

y

19.210,- Kč. Za řízení odvolací má nárok na náhradu odměny advokáta 9.530,- Kč ( ve spojení s ), paušální náhradu jeho režijních výdajů 75,- Kč ( ) a náhradu zaplac

e

ného soudního poplatku z odvolání 3.680,- Kč, úhrnem 13.285,- Kč.

Obě náhrady jsou splatné k rukám advokáta žalovaného ( ).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku lze do dvou měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně, a to prostřednictvím Okresního soudu v HB, dvojmo.

Dovolání jen proti nákladovému výroku není přípustné.

Odvolání není přípustné proti žádnému z výroků tohoto rozsudku.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí

.

V HK dne 30. listopadu 2005

Předseda senátu: