Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5Co 2585/2005

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. B. a soudců JUDr. J. H. a JUDr. F. K. ve věci péče o nezletilého M. L., nar…1988, a nezletilého K. L., nar…1992, oba bytem Sch. C., Spolková republika Německo, děti matky S. P., nar…, bytem Sch. C., Spolková republika Německo, zastoupené Mgr. V. J., advokátem se sídlem v P., a otce M. L., nar…, bytem J., Česká republika, o určení výživného pro nezletilé děti, o odvolání matky proti usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 30.8.2005, č.j. -26,

t a k t o :

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že řízení o určení výživného pro nezletilého M. L. a pro nezletilého K. L., se n e z a s t a v u j e .

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o určení výživného pro nezl. M. L. a pro nezl. K. L. „pro nedostatek pravomoci a příslušnosti“ a rozhodl o nákladech řízení. Odůvodnil své rozhodnutí tím, že český soud nemá pravomoc v této věci rozhodovat, protože je nutno pravomoc českého soudu posuzovat podle nařízení rady ( ES ) č. 44/2001, oddílu 2 článku 5 bodu 2, kterým je určena zvláštní příslušnost soudu ve věcech týkajících se výživného. Nelze použít ustanovení a článků 2 a 3 bodu 1 nařízení rady ( ES ) č. 44/2001, na které odkazuje matka, protože pro řízení o výživném se příslušnost soudu členského státu řídí právě zvláštní příslušností stanovenou v oddílu 2 článku 5 bodem 2 . Podle tohoto článku je příslušný k projednání věci soud v místě, kde má osoba oprávněná k výživě bydliště nebo místo obvyklého pobytu. Okresní soud dovodil, že oprávněnou osobou k výživě jsou nezl. děti, které bydlí v Německu. S odkazem na ustanovení okresní soud řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení se včas odvolala matka nezl. dětí. Namítala, že okresní soud pravomoc českého soudu posoudil nesprávně, neboť se měl řídit obecným ustanovením nařízení rady ( ES ) č. 44/2001 uvedeném v oddílu 1 článek 2 bod 1. Podle tohoto ustanovení může být osoba, která má bydliště na území některého členského státu žalována před soudem tohoto státu, a to bez ohledu na státní příslušnost. Podle názoru žalobce je třeba vzhledem k ustanovení oddílu 1 článku 2 bod 2 uvedeného nařízení použít ustanovení ve spojení s o obecném soudu žalovaného podle jeho bydliště. Naopak nelze použít ustanovení o.s.ř .o výlučné místní příslušnosti. Bylo by podle matky možno použít i ustanovení o příslušnosti soudu, v jehož obvodu má ten, proti němuž žaloba směřuje, majetek. Příslušnost, podle které rozhodoval soud prvního stupně, je podle odvolatelky pouze příslušností danou na výběr a nevylučuje možnost použití ustanovení oddílu 1 článku 2 bod 1 , z něhož matka vychází. Odvolatelka pak poukazovala na „druhy“ příslušnosti upravené v jednotlivých oddílech s tím, že jen v oddíle 6 jde o příslušnost výlučnou. Matka navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení nejen z hlediska odvolacích důvodů uvedených odvolatelkou ( ) a rozhodl bez nařízení odvolacího jednání, jak to umožňuje ustanovení ( nejde o rozhodnutí ve věci samé ).

Odvolání matky je důvodné, i když se odvolací soud neztotožňuje se všemi argumenty v něm uvedenými.

Je třeba vyjít z toho, že návrh na zahájení řízení ( žaloba ) byl podán k Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci dne 25.2.2005. Zároveň je třeba vzít v úvahu, že nezl. děti s matkou žijí ve Spolkové republice Německo, zatímco otec žije v České republice. Není podstatné státní občanství kteréhokoliv z účastníků řízení. Podstatné je, že všichni účastníci žijí na území členských států Evropské unie. Vzhledem k tomu je nutno použít výlučně předpisy Evropské unie, což je v tomto případě o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Nelze proto pro posouzení mezinárodní příslušnosti ( potažmo pravomoci českých soudů ) použít ani ustanovení , ani ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním č. , která lze aplikovat jen v případě, že nejde o členské státy Evropské unie. Podle článku 1 se toto nařízení vztahuje na věci občanské a obchodní bez ohledu na druh soudu. Nevztahuje se zejména na věci daňové, celní a správní ( bod 1 ). V bodu 2 uvedeného článku se uvádí, na které věci se toto nařízení nevztahuje, přičemž věc výživného pro nezl. děti nelze podřadit ani pod jeden druh věcí tam uvedených. Naopak v tomto nařízení se věc výživného konkrétně zmiňuje, a to v článku 5 bod 2 ( oddíl 2 nazvaný zvláštní příslušnost ).

Nařízení rady č. 44/2001 ve svém článku 2 ( oddíl 1 nazvaný obecná ustanovení ) uvádí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle bodu 2 téhož článku se použijí na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Vzhledem k tomu, že otec, proti kterému žaloba ( návrh na zahájení řízení) směřuje, je dle obsahu spisu též českým občanem, nemá tento bod 2 pro danou věc žádný význam. Bod 1 ( viz. shora ) je obecným pravidlem pro posouzení mezinárodní příslušnosti ( z hlediska jde o pravidlo pro posouzení pravomoci českého soudu ).

V článcích 5 až 23 jsou uvedeny odchylky od obecného pravidla mezinárodní příslušnosti. V článcích 5 až 7 je uvedena pravomoc ( mezinárodní příslušnost ) na výběr daná. V těchto případech je na žalobci, zda podá žalobu podle obecného pravidla u soudu členského státu, v jehož obvodu má žalovaný bydliště, nebo využije možnosti podat žalobu u soudu příslušného podle jiných kritérií. Vedle obecného soudu žalovaného je tak k řízení příslušný také soud určený dle dalších hledisek. Jedním z těchto hledisek je, a to ve věcech týkajících se výživného, bydliště nebo místo obvyklého pobytu osoby oprávněné k výživě nebo je-li věc týkající se výživného věcí vedlejší v řízení týkajícím se osobního stavu, u soudu, který je k tomuto řízení příslušný podle práva státu místa řízení, pokud tato příslušnost není založena pouze státní příslušností některé ze stran. Přitom je uvedené ustanovení nutno vykládat tak, že jde o jakoukoliv osobu, která podala žalobu na určení výživného a jeho výše.

Odvolací soud tedy sdílí stanovisko odvolatelky, že příslušnost ve věcech výživného uvedená v článku 5 bod 2, daná bydlištěm nebo místem obvyklého pobytu osoby oprávněného k výživě, je příslušností danou na výběr a vybrat si takovou příslušnost může jakákoliv osoba, která podá návrh na určení výživného. Jestliže v tomto případě si matka, která návrh na zahájení řízení o určení výživného podala, tuto zvláštní příslušnost nevybrala, ale podala svůj návrh k soudu, na jehož území má otec, proti kterému žaloba směřuje, své bydliště, využila tak ustanovení článku 2 bod 1 a žalovala k soudu mezinárodně příslušnému podle uvedeného ustanovení. Nelze jí vnucovat příslušnost danou na výběr, když si ji nevybrala.

K závěru, že příslušnost uvedená v článku 5 bod 2 cit. nařízení je skutečně příslušností danou na výběr a nikoliv výlučnou příslušností, která by nastávala ve všech věcech výživného, přičemž by vylučovala obecnou příslušnost, dospěl odvolací soud z formulace článků 2, 3 a 5 a při srovnání s formulacemi článků 22 a 23 cit. nařízení.

V článku 3 bod 1 se uvádí, že osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, mohou být u soudu jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. V oddílech 2 až 7 této kapitoly ( kapitola 1 ) se jako o výlučné příslušnosti hovoří jenom v článcích 22 a 23. Jde o případy výlučné příslušnosti např. pro řízení, jehož předmětem jsou věcná práva k nemovitostem. Tam se také výslovně stanoví, že je dána bez ohledu na bydliště ( článek 22 ). V článku 23 pak je jako výlučná příslušnost označena příslušnost podle dohody stran.

V této věci, kde je předmětem řízení výlučně určení výživného pro nezl. děti, a to na základě návrhu ( žaloby ), který podala matka nezl. dětí žijící i s dětmi ve Spolkové republice Německo, a kde otec má bydliště v České republice, je dána podle předpisů Evropské unie ( ) mezinárodní příslušnost soudů České republiky ( soudy České republiky jsou z hlediska nadány pravomocí tuto věc rozhodnout ).

Odvolací soud v tomto smyslu napadené usnesení podle změnil. Uvedené ustanovení uvádí, že odvolací soud změní usnesení, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže nejsou podmínky pro potvrzení usnesení nebo pro jeho zrušení podle V tomto případě nelze napadené usnesení potvrdit pro jeho věcnou nesprávnost a zrušit je nelze podle , protože jemu předcházející řízení procesními vadami netrpělo, samotné rozhodnutí není nepřezkoumatelné a rozsah účastenství je správný. Jestliže je vyloučeno potvrzení i zrušení napadeného usnesení, nezbývá než jej změnit tak, že řízení o určení výživného pro nezl. děti se nezastavuje.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 31. října 2005