Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14Co 521/2005

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

– 896

U S N E S E N Í

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Veselé a soudců JUDr. Jany Šrédlové a JUDr. Ivy Suneghové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného: S. P. a.s., se sídlem P-10, S. 560/8, IČ 27078396, zast. advokátem, proti povinné: E. H. , bytem P-4, S. 579/29, pro 2,029.473,- Kč s příslušenstvím , k odvolání V.s.r.o. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. srpna 2005, č.j. – 883

t a k t o :

Usnesení soudu I. stupně

s e

m ě n í

tak, že se příklep vydražiteli Z. S., bytem v B., M. 115,

n e u d ě l u j e

.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením udělil soud I. stupně příklep ohledně předmětné vydražené nemovitosti Z. S., bytem v B., M. 115. V odůvodnění tohoto usnesení je uvedeno, že soud I. stupně nepřipustil účast dražitele na dražbě společnosti V.s.r.o., protože platba dražební jistoty ve výši 1,500.000,- Kč byla provedena v hotovosti, což je v rozporu s dražební vyhláškou a se Dražební vyhláškou bylo stanoveno, že dražební jistotu je možno zaplatit jen na účet soudu u banky specifikovaný ve výroku V. dražební vyhlášky. Ustanovení sice připouští platbu dražební jistoty v hotovosti, ale později přijatý (nabyl účinnosti 1. 7. 2004) tuto normu nepřímo novelizoval. Platba byla provedena v hotovosti k rukám pokladní soudu I. stupně v prostorách banky, kdy pokladní platbu následně vložila na účet soudu. Příklep byl udělen vydražitelce uvedené ve výroku napadeného usnesení, neboť tato učinila nejvyšší podání 10,750.000,- Kč.

Společnost V. s.r.o. vznesla proti udělení příklepu při dražebním jednání námitky, jelikož považovala své nepřipuštění účasti na dražbě pro nezaplacení dražební jistoty za bezdůvodné.

Uvedené usnesení napadla včasným odvoláním společnost V. s.r.o. Namítala, že dražební jistota byla prostřednictvím zaměstnance soudu skládána na účet soudu, soud I. stupně pominul , neboť porušení nezpůsobuje neplatnost provedení platby (provedení platby není právní úkon), ale jen možnost uložení pokuty poskytovateli platby a dražební vyhláška nestanovila způsob zaplacení dražební jistoty. Soud dražební jistotu svým zaměstnancem přijal a až následně platby zpochybnil, čímž způsobil právní nejistotu dražitele, která dle judikatury Ústavního soudu nemůže jít na újmu jeho práv. Dražitel vznesl při dražebním jednání 1. 8. 2005 námitky proti postupu soudu. Navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo, dle a , aniž ve věci nařizoval jednání ( ).

Dle usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky. Dle odst. 2 proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v , kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání.

Dle se jako vydražitel může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu.

Soud v souladu s musí u každého, kdo se k dražebnímu jednání dostavil jako dražitel, zkoumat, zda jistotu skutečně zaplatil. Pokud není jistota zaplacena do zahájení dražebního jednání, soud mu neumožní účast na dražbě jako dražiteli a tuto skutečnost uvede v protokolu o dražebním jednání.

Dle odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ustanovení se nepoužije.

Nemožnost odvolatele zúčastnit se dražby je důvodem ke změně usnesení zejména tehdy, jestliže v důsledku nezákonného postupu soudu I. stupně byl odvolatel vyloučen z účasti na dražbě jako dražitel. Při provedení dražby byl porušen zákon například tím, že soud neumožnil dražit všem oprávněným dražitelům (srovnej JUDr. Vladimír Kurka, JUDr. Ljubomír Drápal: Výkon rozhodnutí v soudním řízení, vydalo Linde Praha a.s., 2004, str. 552).

Z uvedeného je zřejmé, že osoba, která se chtěla účastnit dražebního jednání jako dražitel, a které soud neumožnil účast na dražbě pro nezaplacení dražební jistoty,když touto osobou byly vzneseny námitky proti udělení příklepu, je subjektivně legitimována k podání odvolání proti usnesení o udělení příklepu.

Odvolací soud se proto dále věcně zabýval odvolacími námitkami.

Dle se pro účely tohoto zákona rozumí a) bezhotovostní platbou platba provedená bezhotovostním převodem peněžních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněžníhou v české nebo cizí měně a bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžníhou v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného státu, b) poskytovatelem platby ten, kdo platbou uhrazuje závazek.

Protože v zákoně není explicitně definováno, co je platba v hotovosti , je třeba za platbu považovat plnění závazku v penězích nebo v drahých kovech či kamenech, nebo v jiných vysoce hodnotných komoditách. To vyplývá z ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) citovaného zákona (podle kterého poskytovatelem platby je ten, kdo uhrazuje závazek) a rovněž i z jeho přechodných ustanovení (§ 7 citovaného zákona), upravujících případy, kdy bylo sjednáno splnění závazku platbou v hotovosti přede dnem nabytí jeho účinnosti (blíže srovnej Milan Kindl: Dopady veřejnoprávních zákazů na platnost právních úkonů, právní fórum, 2004, 6, str. 228).

Dle § 488 o.z. závazkovým právním vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek.

Zaplacení dražební jistoty soudu dle nelze bezesporu klasifikovat jako plnění na závazkový vztah mezi složitelem a státem, ale jako jednostranný vklad. Zaplacením jistoty si vydražitel pouze zajišťuje právo účasti na dražebním jednání. Již z tohoto důvodu se dle tento zákon na případy zaplacení dražební jistoty nevztahuje.

Dále dle poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 15 000 EUR (dále jen "") je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí, jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu provedena v hotovosti.

tedy respektuje možnost odchylné úpravy provedené zvláštním právním předpisem. Z ustanovení věta druhá výslovně vyplývá, že jistotu lze zaplatit buď v hotovosti do pokladny soudu nebo platbou na účet soudu. Ustanovení tak obsahuje zvláštní právní úpravu respektovanou a předpokládanou ustanovením V tomto smyslu je povinností soudu v dražební vyhlášce uvést oba zákonné způsoby zaplacení jistoty (blíže srovnej JUDr. Vladimír Kurka, JUDr. Ljubomír Drápal: Výkon rozhodnutí v soudním řízení, vydalo Linde Praha a.s., 2004, str. 534).

Společnost V. s.r.o. tedy postupovala v souladu se zákonem, pokud dražební jistotu zaplatila v hotovosti pokladní soudu. Její odvolání je důvodné,protože se na případy zaplacení dražební jistoty dle nevztahuje.

Z uvedeného je zřejmé, že při provedení dražby došlo k porušení zákona, neboť v důsledku nezákonného postupu soudu I. stupně byl odvolatel vyloučen z účasti na dražbě jako dražitel.

Proto odvolací soud dle usnesení o příklepu změnil tak, že se příklep neuděluje.

O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle , a , kdy v odvolacím řízení úspěšnému odvolateli žádné náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání do dvou měsíců od doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím soudu I. stupně.

V Praze dne 17. října 2005

JUDr. Milada V e s e l á , v.r.

předsedkyně senátu