Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13Rodo 10/2005

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

OS České Budějovice

Krajský soud v Českých Budějovicích – soud pro mládež, rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Trnky a soudců JUDr. Stanislava Žížaly a JUDr. Aleše Koláře ve věci nezletilého V. R., nar., bytem, zastoupeného opatrovníkem Mgr. J. J., advokátem v , syna L. R., nar. , a V. R., nar., oba bytem , za účasti Městského úřadu vedené o návrhu státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích na uložení opatření podle , o odvolání opatrovníka nezletilého Mgr. J. J. proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 11.7.2005, č.j. -47, t a k t o :

I.

Rozsudek soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

II.

Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora citovaným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích bylo především rozhodnuto o upuštění od uložení opatření podle , jednak v případě nezletilého O. D. a jednak v případě nezletilého V. R. Dalšími dvěma výroky bylo rozhodnuto o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů opatrovníkům ustanoveným oběma nezletilým. Rozhodnutí nabylo právní moci ve výrocích o upuštění od uložení opatření i ve výroku o odměně opatrovníka JUDr. J. J. Nenabylo právní moci v části týkající se rozhodnutí o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů opatrovníků nezl. V. R. Mgr. J.J., který tento výrok uvedený pod bodem IV. napadl včas podaným odvoláním. Vyslovil nesouhlas s rozhodnutím okresního soudu o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného opatrovníka. Namítl, že sám v rámci svého vyúčtování postupoval při určení odměny za jeden úkon právní služby podle , ve spojení s vyhlášky č. 177/96 Sb. a dospěl k částce 500,- Kč, celkově tedy požadoval odměnu za poskytnuté právní služby ve výši 1.500,- Kč. Okresní soud rozhodl tak, že za 3 úkony poskytnuté právní služby náleží odvolateli částka ve výši 1.350,- Kč, snížil tak odměnu o 10 %, jak předpokládá ust. advokátního tarifu. Z posledně citovaného ustanovení ovšem vyplývá, že odměna se takto snižuje za úkony právních služeb, které advokát poskytl jako ustanovený obhájce v trestním řízení. V projednávaném případě se však nejedná o trestní řízení, advokát zde nevystupuje jako obhájce, nýbrž jako opatrovník. Odvolatel je toho názoru, že soud prvního stupně neměl snižovat odměnu za úkony právních služeb o 10 %. Ustanovení adv. tarifu nemůže být přímo aplikovatelné na řízení dle . Pokud okresní soud postupoval analogicky, tak analogická aplikace adv. tarifu je nepřípustná, neboť se jedná o analogii v neprospěch opatrovníka. Odvolatel se tímto domáhá i vydání rozhodnutí vyššího soudu, které by mohlo přispět ke sjednocení právní praxe. Odvolatel v závěru svého odvolání navrhl, aby krajský soud změnil napadený rozsudek ve výroku pod bodem IV. tak, že Mgr. J.J. se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za poskytnuté právní služby ve výši 2.052,50 Kč.

Ve věci nutno zdůraznit, že krajský soud se na základě podaného odvolání zabýval pouze napadeným výrokem spočívajícím v rozhodnutí o nákladech řízení. Ve smyslu právní moc ostatních výroků není dotčena tehdy, jestliže odvolání směřuje pouze proti výroku o nákladech řízení, o příslušenství pohledávky, o lhůtě k plnění nebo o předběžné vykonatelnosti rozsudku.

Ve smyslu rozhodl odvolací soud bez nařízení jednání, neboť podané odvolání se týkalo toliko nákladů řízení.

Po přezkoumání odvoláním napadeného výroku a dalšího s tím souvisejícího výroku o nákladech řízení dospěl odvolací soud k následujícímu závěru:

Podle za poskytování právních služeb při výkonu funkce opatrovníka dítěte náleží advokátu odměna, náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem; výše odměny se přitom řídí ustanoveními tohoto zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

Popsaným zvláštním právním předpisem je , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu adv. tarifu při výkonu funkce opatrovníka dítěte podle zvláštního právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže se považují za tarifní hodnotu částky uvedené v . Přitom se vychází z trestních sazeb, které by se na pachatele vztahovaly, pokud by byl trestně odpovědný.

V projednávané věci není pochyb, že nezletilý R. se měl dopustit protiprávního činu, jenž by v případě jeho trestní odpovědnosti byl kvalifikován jako trestný čin poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr.zák. Jde o trestný čin, na který trestní zákon ve své zvláštní části stanoví trest odnětí svobody v sazbě až na jeden rok. V případě trestně odpovědného pachatele je proto při aplikaci ust. § 10 odst. 3 písm. a), § 7 adv. tarifu nepochybné, že odměna za jeden úkon právní služby činí 500,- Kč, přičemž u trestně odpovědného pachatele se podle § 15a adv. tarifu mimosmluvní odměna za úkony právních služeb, které advokát jako ustanovený obhájce v trestním řízení poskytl po 1.10.1997, snižuje o 10 %. Odměna za úkon právní služby tak činí při takovémto postupu v projednávané trestní věci 450,- Kč. Takto postupoval i okresní soud, což je právě předmětem odvolacích námitek ustanoveného opatrovníka.

Odvolací soud k takovémuto postupu však musí konstatovat, že jej považuje za správný. Ustanovení bylo doplněno do advokátního tarifu , která nabyla účinnosti dnem 8.12.2004. Smyslem takovéto změny advokátního tarifu nepochybně bylo upravit danou problematiku, neboť zákonodárce předtím nereagoval na situaci, která vznikla nabytím účinnosti , o soudnictví ve věcech mládeže, jenž založil v hlavě třetí nové řízení – řízení ve věcech dětí mladších patnácti let. Jde o řízení, které až na specifika vyplývající právě z hlavy třetí , se provádí podle předpisů upravujících občanské soudní řízení. Svou podstatou se však do určité míry přibližuje trestnímu řízení, neboť soud pro mládež musí především objasňovat, zda se stal čin jinak trestný, a poté v případě osoby mladší 15 let rozhodovat o možném opatření. Nezletilec musí být zastupován opatrovníkem z řad advokátů, přičemž až do přijetí byla výše jeho mimosmluvní odměny posuzována ve smyslu adv. tarifu jako ve věcech péče o nezletilé. Ustanoveným opatrovníkům potom náležela odměna ve výši 250,- Kč za jeden úkon právní služby, což se evidentně jevilo jako nedostatečné právě s ohledem na odlišnost tohoto řízení od charakteru běžných věcí péče o nezletilé.

Dle názoru odvolacího soudu bylo smyslem změny advokátního tarifu postavit činnost advokáta, který vystupuje jako ustanovený opatrovník v řízení dle hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže, na roveň činnosti obhájce v trestním řízení, a to právě z hlediska odměňování za tuto činnost. Proto bylo koncipováno nové ustanovení § 10a adv. tarifu, které bylo citovanou novelou s účinností od 8.12.2004 vtěleno do advokátního tarifu.

Odvolací soud neshledává žádný rozumný důvod k závěru, že by snad činnost opatrovníka měla být odměňována většími částkami, než činnost obhájce v trestním řízení. Pokud by ust. § 10a adv. tarifu mělo být vykládáno způsobem, jak se domáhá odvolatel, mohlo by být přihlíženo toliko k ust. § 10 odst. 3 adv. tarifu ve spojení s ust. § 7 adv. tarifu. Takovýto výklad by prakticky dle názoru odvolacího soudu znemožňoval např. i aplikaci ust. § 12 adv. tarifu, zejména § 12 odst. 3 adv. tarifu, který řeší problematiku spojení dvou či více věcí, a dále ust. § 12 odst. 4 adv. tarifu, který řeší problematiku společných úkonů při zastupování v řízení vedeném pro trestné činy spáchané ve vícečinném souběhu. V tomto případě se mimosoudní odměna snižuje za každý takto stíhaný trestný čin o 20 %. Dle názoru odvolacího soudu by bylo nelogické, aby v řízení dle hlavy třetí , kde v četných případech je projednáváno více protiprávních činů nezletilého, jde tedy o vícečinný souběh činů jinak trestných, nedocházelo ke snižování odměny advokáta – ustanoveného opatrovníka. Je nutno vycházet z trestních sazeb, které by se na pachatele vztahovaly, pokud by byl trestně odpovědný, ale i včetně dalších ustanovení, které advokátní tarif obsahuje, tedy i ust. a rovněž adv. tarifu.

Ze všech shora uvedených důvodů proto nebylo možno podanému odvolání vyhovět, napadený rozsudek byl odvolacím soudem potvrzen. Odvolací soud současně učinil nezbytné rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení, a to v tom směru, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady zjevně žádnému z účastníků nevznikly a navíc v projednávané věci platí i ust. , přičemž pokud jde o samotného ustanoveného opatrovníka, tak ten ve věci nebyl úspěšný.

3 Rodo 10/2005

OS České Budějovice

Krajský soud v Českých Budějovicích – soud pro mládež, rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Trnky a soudců JUDr. Stanislava Žížaly a JUDr. Aleše Koláře ve věci nezletilého V. R., nar., bytem, zastoupeného opatrovníkem Mgr. J. J., advokátem v , syna L. R., nar. , a V. R., nar., oba bytem , za účasti Městského úřadu vedené o návrhu státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích na uložení opatření podle , o odvolání opatrovníka nezletilého Mgr. J. J. proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 11.7.2005, č.j. -47, t a k t o :

I.

Rozsudek soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

II.

Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora citovaným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích bylo především rozhodnuto o upuštění od uložení opatření podle , jednak v případě nezletilého O. D. a jednak v případě nezletilého V. R. Dalšími dvěma výroky bylo rozhodnuto o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů opatrovníkům ustanoveným oběma nezletilým. Rozhodnutí nabylo právní moci ve výrocích o upuštění od uložení opatření i ve výroku o odměně opatrovníka JUDr. J. J. Nenabylo právní moci v části týkající se rozhodnutí o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů opatrovníků nezl. V. R. Mgr. J.J., který tento výrok uvedený pod bodem IV. napadl včas podaným odvoláním. Vyslovil nesouhlas s rozhodnutím okresního soudu o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného opatrovníka. Namítl, že sám v rámci svého vyúčtování postupoval při určení odměny za jeden úkon právní služby podle , ve spojení s vyhlášky č. 177/96 Sb. a dospěl k částce 500,- Kč, celkově tedy požadoval odměnu za poskytnuté právní služby ve výši 1.500,- Kč. Okresní soud rozhodl tak, že za 3 úkony poskytnuté právní služby náleží odvolateli částka ve výši 1.350,- Kč, snížil tak odměnu o 10 %, jak předpokládá ust. advokátního tarifu. Z posledně citovaného ustanovení ovšem vyplývá, že odměna se takto snižuje za úkony právních služeb, které advokát poskytl jako ustanovený obhájce v trestním řízení. V projednávaném případě se však nejedná o trestní řízení, advokát zde nevystupuje jako obhájce, nýbrž jako opatrovník. Odvolatel je toho názoru, že soud prvního stupně neměl snižovat odměnu za úkony právních služeb o 10 %. Ustanovení adv. tarifu nemůže být přímo aplikovatelné na řízení dle . Pokud okresní soud postupoval analogicky, tak analogická aplikace adv. tarifu je nepřípustná, neboť se jedná o analogii v neprospěch opatrovníka. Odvolatel se tímto domáhá i vydání rozhodnutí vyššího soudu, které by mohlo přispět ke sjednocení právní praxe. Odvolatel v závěru svého odvolání navrhl, aby krajský soud změnil napadený rozsudek ve výroku pod bodem IV. tak, že Mgr. J.J. se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za poskytnuté právní služby ve výši 2.052,50 Kč.

Ve věci nutno zdůraznit, že krajský soud se na základě podaného odvolání zabýval pouze napadeným výrokem spočívajícím v rozhodnutí o nákladech řízení. Ve smyslu právní moc ostatních výroků není dotčena tehdy, jestliže odvolání směřuje pouze proti výroku o nákladech řízení, o příslušenství pohledávky, o lhůtě k plnění nebo o předběžné vykonatelnosti rozsudku.

Ve smyslu rozhodl odvolací soud bez nařízení jednání, neboť podané odvolání se týkalo toliko nákladů řízení.

Po přezkoumání odvoláním napadeného výroku a dalšího s tím souvisejícího výroku o nákladech řízení dospěl odvolací soud k následujícímu závěru:

Podle za poskytování právních služeb při výkonu funkce opatrovníka dítěte náleží advokátu odměna, náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas ve výši a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem; výše odměny se přitom řídí ustanoveními tohoto zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

Popsaným zvláštním právním předpisem je , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu adv. tarifu při výkonu funkce opatrovníka dítěte podle zvláštního právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže se považují za tarifní hodnotu částky uvedené v . Přitom se vychází z trestních sazeb, které by se na pachatele vztahovaly, pokud by byl trestně odpovědný.

V projednávané věci není pochyb, že nezletilý R. se měl dopustit protiprávního činu, jenž by v případě jeho trestní odpovědnosti byl kvalifikován jako trestný čin poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr.zák. Jde o trestný čin, na který trestní zákon ve své zvláštní části stanoví trest odnětí svobody v sazbě až na jeden rok. V případě trestně odpovědného pachatele je proto při aplikaci ust. § 10 odst. 3 písm. a), § 7 adv. tarifu nepochybné, že odměna za jeden úkon právní služby činí 500,- Kč, přičemž u trestně odpovědného pachatele se podle § 15a adv. tarifu mimosmluvní odměna za úkony právních služeb, které advokát jako ustanovený obhájce v trestním řízení poskytl po 1.10.1997, snižuje o 10 %. Odměna za úkon právní služby tak činí při takovémto postupu v projednávané trestní věci 450,- Kč. Takto postupoval i okresní soud, což je právě předmětem odvolacích námitek ustanoveného opatrovníka.

Odvolací soud k takovémuto postupu však musí konstatovat, že jej považuje za správný. Ustanovení bylo doplněno do advokátního tarifu , která nabyla účinnosti dnem 8.12.2004. Smyslem takovéto změny advokátního tarifu nepochybně bylo upravit danou problematiku, neboť zákonodárce předtím nereagoval na situaci, která vznikla nabytím účinnosti , o soudnictví ve věcech mládeže, jenž založil v hlavě třetí nové řízení – řízení ve věcech dětí mladších patnácti let. Jde o řízení, které až na specifika vyplývající právě z hlavy třetí , se provádí podle předpisů upravujících občanské soudní řízení. Svou podstatou se však do určité míry přibližuje trestnímu řízení, neboť soud pro mládež musí především objasňovat, zda se stal čin jinak trestný, a poté v případě osoby mladší 15 let rozhodovat o možném opatření. Nezletilec musí být zastupován opatrovníkem z řad advokátů, přičemž až do přijetí byla výše jeho mimosmluvní odměny posuzována ve smyslu adv. tarifu jako ve věcech péče o nezletilé. Ustanoveným opatrovníkům potom náležela odměna ve výši 250,- Kč za jeden úkon právní služby, což se evidentně jevilo jako nedostatečné právě s ohledem na odlišnost tohoto řízení od charakteru běžných věcí péče o nezletilé.

Dle názoru odvolacího soudu bylo smyslem změny advokátního tarifu postavit činnost advokáta, který vystupuje jako ustanovený opatrovník v řízení dle hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže, na roveň činnosti obhájce v trestním řízení, a to právě z hlediska odměňování za tuto činnost. Proto bylo koncipováno nové ustanovení § 10a adv. tarifu, které bylo citovanou novelou s účinností od 8.12.2004 vtěleno do advokátního tarifu.

Odvolací soud neshledává žádný rozumný důvod k závěru, že by snad činnost opatrovníka měla být odměňována většími částkami, než činnost obhájce v trestním řízení. Pokud by ust. § 10a adv. tarifu mělo být vykládáno způsobem, jak se domáhá odvolatel, mohlo by být přihlíženo toliko k ust. § 10 odst. 3 adv. tarifu ve spojení s ust. § 7 adv. tarifu. Takovýto výklad by prakticky dle názoru odvolacího soudu znemožňoval např. i aplikaci ust. § 12 adv. tarifu, zejména § 12 odst. 3 adv. tarifu, který řeší problematiku spojení dvou či více věcí, a dále ust. § 12 odst. 4 adv. tarifu, který řeší problematiku společných úkonů při zastupování v řízení vedeném pro trestné činy spáchané ve vícečinném souběhu. V tomto případě se mimosoudní odměna snižuje za každý takto stíhaný trestný čin o 20 %. Dle názoru odvolacího soudu by bylo nelogické, aby v řízení dle hlavy třetí , kde v četných případech je projednáváno více protiprávních činů nezletilého, jde tedy o vícečinný souběh činů jinak trestných, nedocházelo ke snižování odměny advokáta – ustanoveného opatrovníka. Je nutno vycházet z trestních sazeb, které by se na pachatele vztahovaly, pokud by byl trestně odpovědný, ale i včetně dalších ustanovení, které advokátní tarif obsahuje, tedy i ust. a rovněž adv. tarifu.

Ze všech shora uvedených důvodů proto nebylo možno podanému odvolání vyhovět, napadený rozsudek byl odvolacím soudem potvrzen. Odvolací soud současně učinil nezbytné rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení, a to v tom směru, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady zjevně žádnému z účastníků nevznikly a navíc v projednávané věci platí i ust. , přičemž pokud jde o samotného ustanoveného opatrovníka, tak ten ve věci nebyl úspěšný.