Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5Co 1602/2005

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. M. B. a soudců JUDr. J. H. a JUDr. F. K. v právní věci žalobkyně D. K. , bytem T., zast. JUDr. J. T., advokátkou ve S., proti žalovanému R. P. , bytem H., Spolková republika Německo, zast. JUDr. Ing. Z. S., advokátem v Č., o vydání věci, o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 13.5.2005, č.j. -26,

t a k t o:

Napadené usnesení se mění tak, že řízení se nezastavuje a žalobkyni se soudní poplatek ze žaloby nevrací.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvého stupně zastavil řízení (výrok v odstavci I.), rozhodl o tom, že žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek (výrok v odstavci II.), a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok v odstavci III.). Své rozhodnutí okresní soud odůvodnil tím, že nejsou dány podmínky řízení, protože soudem příslušným z hlediska právních předpisů Evropské unie je soud ve Spolkové republice Německo. Okresní soud odkázal na ustanovení § 103, § 104 odst. 1 a zejména na články 2 – 4 a článek 5 odst. 1 písem. a/ a článek 5 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001. Uvedl, že příslušnost je dána v tomto případě podle článku 2-4 uvedeného předpisu Evropské unie a nikoliv podle článku 5 odst. 1 písm. a/, případně odst. 3 uvedeného předpisu. Vycházel z toho, že předmětem řízení není plnění ze závazkového vztahu a nejedná se ani o protiprávní jednání. Zároveň okresní soud odůvodnil výrok o vrácení soudního poplatku a o nákladech řízení.

Proti tomuto usnesení se včas odvolala žalobkyně. Namítala, že lze v tomto případě aplikovat článek 5 bod 1 písm. a/, neboť získání průkazů původu koní jako listin, jejichž vydání se žalobkyně domáhá, a které jsou potřebné k nakládání s koňmi, má základ v kupní smlouvě a jde tak o nárok z této kupní smlouvy. Dále odvolatelka má za to, že když se žalovaný průkazů původu koní zmocnil v roce 2002 v nepřítomnosti žalobkyně, pak je jeho jednání postaveno na roveň jednání protiprávnímu a je dána příslušnost i podle článku 5 odst. 3 . Z obou důvodů je proto podle odvolatelky dána příslušnost Okresního soudu v Písku.

Odvolací soud rozhodoval bez nařízení odvolacího jednání ( ), protože projednával odvolání směřující proti rozhodnutí nikoliv ve věci samé.

Odvolání je důvodné.

Okresní soud správně použil nařízení Rady (ES) č. 44/2001, protože žaloba byla podána 25.3.2005, tedy po vstupu České republiky do Evropské unie (1.5.2004), přičemž jde o spor, kde jedním z účastníků (žalovaným) je osoba mající bydliště na území členského státu Evropské unie odlišného od České republiky. Jde o bydliště ve Spolkové republice Německo.

Podle článku 2 bod 1 citovaného nařízení mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle článku 3 bod 1 mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, žalovány u soudu jiného členského státu pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 – 7 kapitoly II..

Z uvedených ustanovení plyne, že v případě, že je žalována osoba bydlící na území některého členského státu, může být u jiného členského státu žalována pouze v případě, že jde o tzv. příslušnost danou na výběr nebo výlučnou příslušnost, jejichž pravidla jsou v obou případech stanoveny v oddílech 2 – 7 kapitoly II..

V tomto případě je namítáno, že žalobkyně žalovala u soudu daného na výběr, protože jde podle ní buď o nárok ze smlouvy nebo jde o věc týkající se protiprávního jednání či jednání, které je postaveno na roveň protiprávnímu jednání.

Odvolací soud zcela sdílí závěr soudu prvého stupně, že nejde o nárok plynoucí ze smlouvy.

Průkaz o původu koně je u, která je úzce spjata s koněm, o jehož původu svědčí, a z tohoto důvodu je nutno takovou u považovat za příslušenství věci ( o.z.). Nárokem ze smlouvy (kupní) by vydání této y bylo v případě, že by nebyla tato předána prodávajícím kupujícímu spolu s koňmi při jejich prodeji (nákupu). O takovéto situaci však tvrzení žalobkyně v žalobě nehovoří. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že příslušné y, jejichž vydání žaluje, po uzavření kupní smlouvy měla, avšak byly jí žalovaným odcizeny. V takovém případě nejde o nárok plynoucí ze smlouvy.

Pro posouzení otázky, zda by v úvahu přicházela příslušnost podle článku 5 bod 3 citovaného nařízení, je podstatné znění příslušného ustanovení. Citované ustanovení uvádí, že osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se protiprávního jednání či jednání, které je postaveno na roveň protiprávnímu jednání, u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události .

Z citovaného ustanovení plyne, že tato příslušnost je dána jen ve věcech, ve kterých jde o protiprávní jednání či o jednání postavené mu na roveň, jehož následkem je škodná událost. Usuzovat na zmíněný charakter jednání lze jen z tvrzení žaloby.

Podle judikatury Soudního dvora k o pravomoci soudů, uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních, patří do této skupiny například žaloba poškozeného či pojistitele, který zaplatil škodu na dopravované zásilce poškozenému, a teď žalují skutečného dopravce (C-51/97 vydané v r. 1998), či žaloba, jejímž obsahem je náhrada škody způsobená pomluvou publikovanou v tisku rozšiřovaném v několika členských státech – lze ji žalovat u soudu každého členského státu, kde byla tiskovina rozšiřována (C-68/93 z r. 1995).

Ve vztahu k projednávané věci to znamená, že je-li tvrzeno v žalobě odcizení žalobou vymáhaných listin, je tvrzeno nepochybně protiprávní jednání, které mělo za následek škodnou událost spočívající v tvrzené újmě žalobkyně, a je tedy dána příslušnost soudu, kde ke škodné události – odcizení předmětných listin - došlo. Jak správně odvolatelka v odvolání uvádí, je soud posuzující příslušnost povinen vycházet pouze z tvrzení uvedených v žalobě a nemůže brát v úvahu vyjádření žalovaného o tom, že skutkový stav je jiný než je v žalobě vylíčen. Je tedy nerozhodné, že v současné době je skutkový stav sporný, stejně jako vlastnictví (právní posouzení skutkového stavu). Právě proto, že okresní soud přihlédl k spornosti skutkového stavu, dospěl k závěru, že nejde o žalobu ve věci týkající se protiprávního jednání či jednání postaveného jemu na roveň nebo nároků z takového jednání. Pokud by přihlédl jen k tvrzení v žalobě, musel by dospět ke stejnému závěru jako soud odvolací.

Podle ve znění účinném od 1.4.2005, nejsou-li podmínky pro potvrzení usnesení, jímž bylo rozhodnuto o předběžném opatření, nebo jiného usnesení, kterým nebylo rozhodnutu ve věci samé, nebo pro jejich zrušení podle , odvolací soud je změní.

V tomto případě podmínky pro potvrzení napadeného usnesení nejsou, protože odvolací soud je jiného právního názoru na příslušnost soudu v této věci, nejsou podmínky ani pro zrušení napadeného usnesení, proto bylo změněno tak, že řízení se nezastavuje a soudní poplatek, vázaný jen na probíhající řízení, se nevrací.

Soud prvého stupně je vázán právním názorem odvolacího soudu spočívajícím v tom, že Okresní soud v Písku je soudem příslušným podle nařízení Rady (ES) č. 44/2001, konkrétně podle článku 5 bod 3, neboť jde o soud místa, kde došlo k odcizení žalovaných věcí, tedy k újmě žalobkyně a tím ke škodné události. Jsou tedy dány podmínky řízení podle a není důvod k zastavení řízení podle .

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 14. července 2005