Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3To 500/2005

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl ve veřejném zasedání konaném dne 1.6.2005 v trestní věci obžalovaných L. Ž., roz. N., nar. , K. K., nar. a M. T., nar., vedené pro trestný čin porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr.zák. a další, o odvoláních obžalovaných L. Ž. a K. K. a státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Jindřichově Hradci proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 25.4.2005, č.j. -205, takto:

I.

K odvolání státní zástupkyně se napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. částečně z r u š u j e , a to v celé zprošťující části, tedy v části týkající se obžalovaného M. T., a v takto zrušené části se věc podle § 259 odst. 1 tr. ř. v r a c í okresnímu soudu, aby ji znovu projednal a rozhodl.

II.

Odvolání obžalovaných L. Ž. a K. K. se podle § 256 tr. ř. z a m í t a j í .

III.

Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen - v celé části týkající se obžalovaných L. Ž., P. Z. a K. K.

O d ů v o d n ě n í

Shora citovaným rozsudkem Okresního soudu v J. Hradci byl obžalovaný L. Ž. uznán vinným trestnými činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. a porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. Obžalovaný K. byl tímto rozsudkem uznán vinným rovněž těmito trestnými činy s tím, že v případě krádeže šlo o kvalifikaci dle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr.zák. Podle skutkových zjištění okresního soudu se obžalovaný Ž. citovaných trestných činů dopustil jednak tím, že v nočních hodinách z 3.1. na 4.1. 2005 v obci ..., společně s obžalovaným P. Z. za pomoci doneseného nářadí vyhnuli kovovou mříž na okně a po rozbití jeho skleněné výplně vnikli do prodejny stavební a obchodní firmy majitele F. M., odkud odcizili z nezajištěné zásuvky pokladního pultu dřevěný zásobník a plechovou pokladnu na mince v hodnotě 500,- Kč s finanční hotovostí 725,- Kč a z pracovního stolu 2 kalkulačky nezjištěné značky v hodnotě 60,- Kč, čímž majiteli F. M., nar. , způsobili škodu v celkové výši 1.335,- Kč a další škodu na zařízení ve výši 405,- Kč (bod 1 výroku napadeného rozsudku), a jednak tím, že společně s obžalovaným K. K. v přesně nezjištěné době v rozmezí od 10.12.2004 do 9.1.2005 v k.ú. obce , vnikli po vypáčení vstupních dveří a rozlomení jejich zámku do rekreační chaty čp. a odcizili odtud 0,5 litru Becherovky, dvouhořákový vařič na PB s 2,5 kg tlakovou lahví, radiomagnetofon zn. TOSHIBA, pánskou koženou bundu a deku, čímž způsobili majiteli J. K., nar. , škodu ve výši 1.176,- Kč na odcizených věcech škodu ve výši 1.129,- Kč na poškozeném zařízení, a obžalovaný K. se tohoto jednání dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne 29.10.2001, č.j. -143, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 19.12.2001, č.j. -178, uznán vinným trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. a pokusem trestného činu krádeže podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák., k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, který vykonal 21.1.2002 (bod 2 výroku napadeného rozsudku). Za takto popsanou trestnou činnost byl napadeným rozsudkem obžalovanému Ž. uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Obžalovanému K. byl uložen úhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Ve výroku o náhradě škody bylo rozhodnuto tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. je obžalovaný L. Ž. povinen zaplatit společně a nerozdílně se spoluobžalovaným P. Z. poškozenému F. M. na náhradě škody částku 1.285,- Kč, když podle § 229 odst. 2 tr.ř. byl tento poškozený se zbytkem uplatněného a nepřiznaného nároku na náhradu škody odkázán na občanskoprávní řízení. Naproti tomu byl obžalovaný M. T. napadeným rozsudkem podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby, kterou mu bylo kladeno za vinu, že v nočních hodinách ze dne 3.1. na 4.1.2005 v obci ... poskytl obžalovaným Ž. a Z. (ve výroku rozsudku nesprávně konstatováno namísto Z. příjmení obžalovaného T.) nářadí určené ke vloupání do prodejny stavební a obchodní firmy F. M., kdy oba obžalované měl k tomuto objektu přivézt svým osobním autem a sdělit jim, že v prodejně se nachází větší finanční obnos, který by se dal odcizit, a požadoval po nich blíže neurčený podíl z výnosu krádeže, když měl obžalovaným popsat způsob vniknutí do prodejny, a tohoto jednání se měl dopustit přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v J. Hradci, sp.zn. , ze dne 18.1.2002 odsouzen pro trestné činy porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr.zák., krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. a poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr.zák., k trestu odnětí svobody v délce 18 měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu do 25.1.2005, v čemž byl spatřován návod a pomoc k trestnému činu krádeže podle § 10 odst. 1 písm. b), c) k § 247 odst. 1 písm. b), e) tr.zák., neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný. Ve věci je třeba konstatovat, že v části týkající se spoluobžalovaného P. Z., nar., rozsudek okresního soudu nabyl právní moci, neboť v této části nebyl napaden odvoláním žádné z k tomu oprávněných osob. Proti citovanému rozsudku podali odvolání obžalovaní K. K., L. Ž. a státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v J. Hradci. Státní zástupkyně svým odvoláním napadla toliko zprošťující část rozsudku, tedy část týkající se obžalovaného M. T. Podrobně poukázala na obsah výpovědí obžalovaných Ž., Z. a T. v dosavadním průběhu trestního řízení. Má za to, že okresní soud se dostatečně nevypořádal s otázkou nevěrohodnosti tvrzení obžalovaného Z. stran vysvětlení rozporů v jeho výpovědích, kdy uvedl, že u policie byl v depresi, a proto takto vypovídal. Dle státní zástupkyně je nepochybné, že zejména prvotní výpovědi spoluobžalovaných jednoznačně usvědčovaly obžalovaného T. z toho, že poskytl ostatním dvěma spoluobžalovaným tip na vniknutí do vhodného objektu, kde předpokládal uložení větší finanční částky, dal jim i návod na to, jak nejlépe do daného objektu vniknou. Za tím účelem jim poskytl i nářadí, o kterém těžko lze mít pochybnosti, že by nepatřilo do jeho majetku, neboť i obžalovaný Z. v přípravném řízení uvedl, že T. vyndal „...nějaký majzlík“, z čehož je zřejmé, že pokud by tyto věci patřily samotnému obžalovanému Z., neměl by problém je přesně popsat. Pokud jde o výhradu okresního soudu k právní kvalifikaci použité v obžalobě ve smyslu § 10 odst. 1 písm. b), c) tr.zák., namítla státní zástupkyně, že komentář k trestnímu zákonu nehovoří o tom, že je vyloučen souběh více forem účastenství, pouze naznačuje, že daného pachatele postačí postihnout pouze jednou, a to pro nejzávažnější formu účastenství. V daném případě pak bylo možno uvažovat místo účastenství ještě o spolupachatelství ve smyslu ust. § 9 odst. 2 tr.zák. V závěru svého opravného prostředku státní zástupkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil ohledně zprošťujícího výroku a okresnímu soudu přikázal, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Odvolací soud se důvodů blíže rozvedených v odůvodnění svého rozhodnutí neztotožnil se skutkovými závěry soudu prvního stupně ohledně obžalovaného M. T., k odvolání státní zástupkyně zrušil zprošťující část rozsudku a v takto zrušené části věc vrátil okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. V důvodech svého rozhodnutí mimo jiné uvedl: Dále odvolací soud považuje za potřebné poukázat na to, že právní kvalifikace, použitá již v obžalobě, není zcela správná. Není především správná v tom, že jednání obžalovaného T. bylo posuzováno jako účastenství na trestném činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., byť protizákonné jednání přímých pachatelů (obž. Ž. a Z.), bylo správně kvalifikováno toliko jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. Tzv. zpětnost ve smyslu písm. e) § 247 odst. 1 tr. zák. byla obžalobou u obžalovaného T. dovozována na základě odsouzení samotného obžalovaného T. (tedy návodce či pomocníka) pro majetkovou trestnou činnost rozsudkem Okresního soudu v J. Hradci ze dne 18.1.2002, sp. zn. . Takovýto postup však nelze považovat za správný. Trestná činnost účastníka ve smyslu § 10 tr. zák. je vybudována na zásadě akcesority účastenství, což znamená závislost trestní odpovědnosti účastníka na trestní odpovědnosti hlavního pachatele. Právní kvalifikace je odvislá o kvalifikace činu přímého pachatele, k jehož provedení účastník svou součinností některou z forem uvedených v ust. § 10 tr. zák. přispívá. V případě účastníka, ať jde o organizátora, návodce či pomocníka přichází v úvahu kvalifikace dle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. pouze v tom případě, když přímý pachatel skutečně páchá krádež i za podmínek uvedených v ust. § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. a jestliže současně i tato okolnost je kryta úmyslným zaviněním účastníka [účastník jedná s vědomím, že přímý pachatel se dopouští krádeže přesto, že byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán]. Dle názoru odvolacího soudu proto není vůbec rozhodující, že sám účastník je majetkovým recidivistou, že byl v posledních třech letech pro trestný čin krádeže odsouzen nebo potrestán. S ohledem na shora uvedené proto jednání obžalovaného T. může být v projednávaném případě posuzováno toliko jako účastenství na trestném činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. Pokud jde o souběh více forem účastenství (v projednávaném případě byla obžalobou zvolena kvalifikace dle § 10 odst. 1 písm. b), c) tr. zák.), tak je třeba dodat, že státní zástupkyni lze přisvědčit v tom, že ani komentář k trestnímu zákonu jednoznačně nevylučuje takovýto souběh, ale poukazuje na to, že v případě pachatele, jenž se dopustil jednání, které má znaky několika forem účastenství, postačí jej postihnout pouze jednou, a to pro nejzávažnější formu účastenství. Nejzávažnější formou účastenství je organizátorství, pak následuje návod a nejjednodušší formou je pomoc, která je podpůrná ke všem ostatním formám účastenství (Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha: C.H.Beck, 2003, strana 100, vysvětlivka č. 11). Takto vyjádřený názor v komentáři k trestnímu zákonu je však soudní praxí v projednávaných trestních věcech po celá léta ctěn a není důvodu v tomto směru soudní judikaturu měnit. Dle názoru odvolacího soudu lze do určité míry uvažovat o tzv. faktické konsumpci méně závažné formy účastenství jinou závažnější formou účastenství.