Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23Co 17/2005

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

-83

U S N E S E N Í

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. xxx a soudkyň JUDr. xxx a JUDr. xxx ve věci žalobkyně M.L., zastoupené Mgr. xxx, advokátem, proti žalovanému

H.D.,

o náhradu škody 12.488,- Kč s příslušenstvím

, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 13.9.2004, č.j. -69,

t a k t o :

R

ozsudek okresního soudu se z r u š u j e a věc se v r a c í okresnímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl návrh žalobkyně, aby žalovaný byl povinen jí zaplatit částku 12.488,- Kč s 2% úrokem z prodlení od 20.2.2004 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 6.605,- Kč (výrok II.).

Z odůvodnění vyplývá, že okresní soud vycházel z ust. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a dovodil, že žalobkyni vznikla škoda vozidlem ve vlastnictví žalovaného, který byl pro případ způsobení škody provozem motorového vozidla pojiš

t

ěn. V takovém případě má pojištěný nárok na to, aby za něho hradila škodu příslušná pojišťovna, tj. žalobkyní uplatněné a prokázané nároky na náhradu škody. Vzhledem k existenci speciálního právního předpisu, který je ve vztahu k zákon

o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je žalobkyně oprávněna domáhat se svých nároků vůči pojistiteli a nikoliv vůči pojištěnému škůdci. Protože žalobkyně uplatnila nároky vůči škůdci - žalovanému a setrvala na svém nároku i přes poučení soudu, nezb

y

lo než žalobu zamítnout pro nedostatek pasivní legitimace na straně žalovaného.

Proti rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně. Uvedla, že okresní soud rozhodl na základě nesprávného právního hodnocení, přestože učinil zcela jasná skutková zjištění. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalovaný způsobil dne 2.8.2002 dopravní nehodu, kterou byla žalobkyni způsobena škoda na vozidle a na zdraví. Žalobkyně svůj nárok na náhradu škody uplatnila v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Pardubicích po

d

sp. zn. , v němž byl žalovaný uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví a ona jako poškozená byla odkázána se svým nárokem na náhradu škody řízení ve věcech občanskoprávních. Po skončení trestního řízení jí část škody vyrovnaly pojišťov

n

y, avšak s výjimkou části újmy, vzniklé zaplacením za právní zastoupení ve výši 12.488,- Kč a za opravu vozidla ve výši 17.150,80 Kč. Pokud by soud neshledal důvodným její nárok na zaplacení 12.488,- Kč za právní zastoupení, pak uplatňuje částku 17.150,80

Kč, které musela zaplatit ze svého za opravu vozidla. S názorem okresního soudu o tom, že by byla povinna uplatňovat nároky vůči pojišťovně nesouhlasí. Žalovaný škodu způsobil a podle obecných ustanovení je také osobou, která za ni od

p

ovídá. Pokud okresní soud odkázal na ust. , nesprávně uvedené ustanovení vyložil, stejně jako celý smysl zákona. Podle ust. citovaného zákona je právem poškozeného uplatnit svůj nárok na náhradu škody u pojist

i

tele nebo u příslušné kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu. Právo volby poškozeného osvědčuje také ust. , které předpokládá uplatnění nároku na náhradu škody ze strany poškozeného vůči škůd

c

i. Závěrem žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení.

Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo postupem dle a ve znění účinném do 31.3.2005 (dále jen ) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Žalobkyně uplatnila jako odvolací důvod nesprávné právní posouzení věci, jak má na mysli ust. Nesprávnost právního posouzení spatřovala ve vyloučení věcné pasivní legitimace škůdce u nároku poškozeného na náhradu škody, v souvislosti se škodou, způsobenou provozem motorového vozidla, jehož provozovatel je účasten pojištění odpovědnosti podle ,

o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.

V prvé řadě je třeba uvést, že je třeba odlišit nárok na náhradu škody od nároku na pojistné plnění.

Ustanovení z. č. , , v platném znění stanoví, že poškozený nemá zásadně právo na plnění proti pojistiteli, pokud nestanoví zvláštní předpis jinak.

Je pravdou, že v současné době ustanovení z.č. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, ve znění pozdějších novel, upravuje přímý nárok poškozeného na plnění proti pojistiteli.

Jedná se o odlišný režim od předchozí právní úpravy dle , kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, a která přímé nároky na poškozeného proti pojistiteli stanovila pouze v ust. a tehdy, jestliže pojištěný zemřel nebo odpovědná osoba nebyla zjištěna (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.3.2004 s

p. zn. ).

, o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla však neobsahuje žádné ustanovení, které by představovalo zákonný přechod povinnosti k plnění (intercesi) škůdce z důvodu náhrady škody

na pojistitele.

Ačkoliv tak v ust § 9 odst. 1 přiznává citovaný právní předpis poškozenému právo na uplatnění nároku na plnění majetkové újmy vůči pojistiteli nebo Kanceláři, nelze vyloučit právo poškozeného na náhradu škody vůči škůdci. Je právem žalobkyně jako poškozené, kterou cestu právní ochrany zvolí, tj. zda uplatní nárok na náhradu škody vůči škůdci, či zda uplatní zvláštní nárok dle vůči pojistiteli škůdce. Nárok poškozeného vůči pojistiteli podle zvláštního zákona není ná

r

okem z náhrady škody, ale samostatným právem na pojistné plnění, vzniklým na základě právního předpisu z pojištění (srovnej komentář k str. 1058 C.H.BECK, 7. vydání).

Vzhledem k výše uvedenému, kdy okresní soud se pro odlišný prá

vní názor nezabýval důvodností nároku žalobkyně a věcnými námitkami žalovaného, které představují provedení rozsáhlejšího dokazování, nezbylo odvolacímu soudu než postupovat dle a rozsudek okresního soudu zrušit a vrátit mu věc k dalšímu řízení podle

V dalším řízení okresní soud, pokud neshledá důvodným nárok žalobkyně na náhradu škody ve výši 12.488,- Kč, z důvodu účelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením, provede žalobkyní navržené důkazy ke zjištění rozsahu majetkové újmy žalobkyně na vozidle. V novém rozhodnutí okresní soud rozhodne také o náhradě nákladů řízení, včetně řízení odvolacího podle

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dov

olání přípustné.

V Pardubicích dne 31. května 2005