Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6Tm 3/2005

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 4. 2005, sp.zn.

Z odůvodnění: Mladistvý P. A. T. byl státním zástupcem postaven před soud pro skutek kvalifikovaný jako provinění vraždy podle § 219 odst. 1, odst. 2 písm. b) TrZ. Rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. – 620 ze dne 1. dubna 2005 byl uznán vinným tímto proviněním a odsouzen k trestnímu opatření nepodmíněného odnětí svobody na dobu 5 let se zařazením pro jeho výkon do zvláštní věznice pro mladistvé. Současně mu bylo uloženo trestní opatření vyhoštění na dobu 5 let. Tento rozsudek dosud nenabyl právní moci.

Již v průběhu přípravného řízení, konkrétně dne 13. dubna 2004, byl obžalovaný mladistvý vzat do vazby. Následně v průběhu řízení před soudem pak bylo trvání jeho vazby usnesením Vrchního soudu v Praze, č.j. – 536 ze dne 2.2.2005 ve spojení s Usnesením Nejvyššího soudu ČR č.j. – 583 ze dne 2.3.2005 prodlouženo postupem podle § 47 odst. 3 ZSM do 13. dubna 2005.

Podle § 47 odst. 1 ZSM nesmí vazba v řízení ve věcech mladistvých trvat déle než 2 měsíce, a jde-li o zvlášť závažné provinění, jak je tomu i v posuzovaném případě, nesmí trvat déle než 6 měsíců. Po uplynutí této doby může být vazba výjimečně prodloužena v řízení o zvlášť závažném provinění až o dalších 6 měsíců, pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštění mladistvého na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání. K takovému prodloužení může dojít v řízení před soudem pro mládež pouze jednou, a to bez ohledu na to, zda je přitom plně využita maximálně možná délka prodloužení vazby.

U mladistvého P. A. T. došlo k uvedenému prodloužení vazby ve stadiu řízení po podání obžaloby citovaným usnesením Vrchního soudu v Praze a z výše rozvedených důvodů další prodloužení vazby možné není. V dané trestní věci proto může vazba mladistvého trvat toliko do 13. dubna 2005. Toto datum je v tomto konkrétním případě onou maximálně možnou dobou trvání vazby vyplývající z ustanovení § 47 odst. 1 ZSM. Tento zákon upravuje tuto otázku specifickým způsobem a tudíž je vyloučena aplikace ustanovení § 71 odst. 8 a 9 TrŘ obecně vymezující maximálně možné doby trvání vazby u dospělých (srov. § 1 odst. 3 ZSM). Za dané situace nepřipadá rovněž v úvahu ani aplikace ustanovení § 71a TrŘ, které pro případy trestního stíhání dospělých obviněných stanoví, že za situace, kdy byl soudem vyhlášen odsuzující rozsudek, kterým byl obviněný odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za zvlášť závažný úmyslný trestný čin, neplatí lhůty pro trvání vazby podle § 71 odst. 8 a 9 TrŘ až do nařízení výkonu uloženého trestu odnětí svobody. Toto ustanovení nabylo účinnost dnem 1. července 2004, aniž by zákonodárce pamatoval na případnou obdobnou změnu právní úpravy v té době již obsažené v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže. Právní úprava lhůt trvání vazby u mladistvých je přitom s výjimkou maximální lhůty pro trvání koluzní vazby v zákoně č. , o soudnictví ve věcech mládeže, plně soběstačná. Z toho vyplývá, že u mladistvých nepřipadá do úvahy ani periodické rozhodování o dalším trvání vazby, jak je pro dospělé vymezeno v ustanovení a 6 TrŘ. Naopak právě s tímto pravidelným přezkumem počítá citované ustanovení TrŘ. Lze to dovodit i ze skutečnosti, že dikce TrŘ nepředpokládá vydání rozhodnutí upravujícího další trvání vazby, nýbrž jen deklaruje, že za určitých okolností lhůty maximálně možného trvání vazby uvedené v a 9 TrŘ neplatí, aniž by jakkoliv modifikovala posuzování důvodnosti dalšího trvání vazby ve lhůtách zakotvených v a 6 TrŘ.

Lze tedy shrnout, že ustanovení § 71 odst. 4, 6, 8 a 9 TrŘ a § 71a TrŘ nelze aplikovat na řízení ve věcech mladistvých. V řízení podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže je vždy nutné mladistvého propustit z vazby na svobodu po marném uplynutí maximálně možné délky trvání vazby stanovené v tomto zákoně. V daném případě by se tak muselo stát dne 14. dubna 2005. Postačovalo by přitom toliko vydat příkaz soudu k propuštění z vazby, neboť tato skutečnost vyplývá přímo ze zákona. Vzhledem k tomu, že oprávněným osobám dosud neuplynula lhůta k podání odvolání proti vynesenému odsuzujícímu rozsudku a ta neuplyne ani zítra, Městský soud v Praze, soud pro mládež, dbalý své povinnosti průběžně posuzovat důvodnost dalšího trvání vazby, dospěl k závěru, že není důvod držet mladistvého P. A. T. ve vazbě do 14. dubna 2005 a o jeho propuštění z vazby rozhodl tímto usnesením již dnešního dne, tedy v poslední den maximálně možného trvání vazby.