Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28Co 74/2005

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. V. V. a soudců JUDr. Z. K. a JUDr. E. K. ve věci oprávněné

Slovenské republiky – Ministerstvo obrany Slovenské republiky,

zastoupené Sekcí legislativy a práva Ministerstva obrany Slovenské republiky, proti povinnému

I. G .,

pro 4.441,- Sk s příslušenstvím,

k odvolání oprávněného do usnesení Okresního soudu v M. ze dne 20. 9. 2004, č.j. -3,

t a k t o :

Usnesení soudu prvního stupně

s e p o t v r z u j e .

Z o d ů v o d n ě n í :

Usnesením soudu prvního stupně (dále jen I. stupně) byl zamítnut návrh oprávněného na výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Soud I. stupně odůvodnil toto své rozhodnutí tím, že podle článku 22 smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a po úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech smluvní strany uznávají a vykonávají na svém území pouze rozhodnutí soudů majetkové povahy v občanských věcech, jakož i soudem schválené smíry v těchto věcech, rozhodnutí soudů v trestních věcech týkající se náhrady škody a rozhodčí nálezy vydané v rozhodčím řízení a pravomocná a vykonatelná rozhodnutí o vyživovací povinnosti, která vydaly justiční orgány jedné smluvní strany, jakož i jimi schválené smíry v těchto věcech. Podle návrhu však má být vykonáno rozhodnutí velitele vojenského útvaru. Takovéto rozhodnutí může být titulem pro výkon rozhodnutí ve Slovenské republice, avšak nikoliv v České republice.

Oprávněný podal odvolání. Navrhl, aby usnesení soudu I. stupně bylo odvolacím soudem zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení. Oprávněný vytkl soudu I. stupně nesprávný právní názor. Podle odvolatele je pravdou, že rozhodnutí velitele vojenského útvaru ozbrojených sil SR o povinnosti vojáka nahradit škodu vydané podle zákona č. 370/97 Z.z. SR o vojenské službě, ve znění pozdějších změn, není vykonatelné na území České republiky podle citované smlouvy, která se na takovéto rozhodnutí nevztahuje. Podle odvolatele však návrh byl podán s odkazem na ustanovení § 15 zákona č. 97/63 Sb. o mezinárodním právu soukromém v souvislosti s ustanovením § 167 zákona č. 370/97 Z.z. SR, o vojenské službě. Podle § 15 zákona č. 97/63 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, nároky na náhradu škody, nejde-li o porušení povinností vyplývající ze smluv a jiných úkonů, se řídí právem místa, kde škoda vznikla nebo místa, kde došlo ke skutečnosti, která zakládá nárok na náhradu škody. V předmětné věci pohledávka, pro kterou byl podán návrh na výkon rozhodnutí, pochází ze škody, ke které došlo na území Slovenské republiky. Nárok na náhradu škody se tedy posuzoval podle místa vzniku škody, to je podle práva platného na území Slovenské republiky. Odpovědnost vojáka za škodu způsobenou na majetku státu se posuzuje podle zákona č. 370/97 Z.z. SR o vojenské službě. Podle § 163 odst. 1 a 3 citovaného zákona o náhradě škody rozhoduje služební orgán vydáním rozhodnutí o povinnosti nahradit škodu. Takovéto rozhodnutí je právě v předmětné věci exekučním titulem. Podle § 167 citovaného zákona pravomocné rozhodnutí služebního orgánu o povinnosti nahradit škodu je soudně vykonatelné.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu I. stupně a řízení, které mu předcházelo, podle ustanovení a ) odst. 1 (dále jen ) a odvolání důvodným neshledal.

Odvolatel přisvědčil soudu I. stupně v názoru, že rozhodnutí velitele vojenského útvaru vydané podle § 167 zákona č. 370/97 Z.z. SR, o vojenské službě, nelze v České republice vykonat s odkazem na ustanovení § 22 smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, o právní pomoci poskytované justičními orgány a úpravě některých právních vztahů v občanskoprávních a trestních věcech. Dovolává se však toho, že takovéto rozhodnutí velitele vojenského útvaru lze vykonat podle , o mezinárodním právu soukromém v souvislosti s ustanovením zákona č. 370/97 Z.z. SR, o vojenské službě. Odvolatel zcela nesprávně přitom poukazuje na ustanovení Toto ustanovení totiž je kolizní normou v oblasti občanského práva hmotného a nezakládá vykonatelnost výkonu rozhodnutí v České republice. , o mezinárodním právu soukromém, upravuje uznání a výkon cizích rozhodnutí v a následujících tohoto zákona. Z ustanovení posledně citovaného zákona potom ale vyplývá, že v České republice mají účinnost pouze rozhodnutí justičních orgánů cizího státu za určitých dalších podmínek. Služební orgán, respektive velitel vojenského útvaru rozhodující podle ustanovení a 3 zákona č. 370/1997 Z.z. SR, o vojenské službě, není ovšem orgánem justičním.

Dlužno poznamenat, že rozhodnutí, které má být vykonáváno, bylo vydáno velitelem V.Ú. B dne 7. 8. 2000 a že tedy věc nelze posuzovat podle právních předpisů Evropské unie, když jak Slovenská republika, tak i Česká republika, se staly členy Evropské unie až 1. 5. 2004.

Usnesení soudu I. stupně je tedy věcně správné a jako takové bylo potvrzeno, podle ustanovení

V Praze dne 28. února 2005

Předsedkyně senátu

JUDr. V. V.