Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12Co 375/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

ROZSUDEK

Krajský soud v Ú. rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. A. B. a soudců JUDr. J. K. a JUDr. V. Š. ve věci žalobce

S. v. b. j.

proti žalovanému

M. Č.

, o 21.260,-Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v T. ze dne 11.5.2004, č.j. -44,

t a k t o :

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. a III.

potvrzuje

a jinak zůstává nedotčen.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 21.260,-Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dalším výrokem (II.)

n

amítl žalobu, kterou se žalobci domáhali zaplacení poplatku z prodlení ve výši 2,5 promile denně z částky 21.260,-Kč od 5.2.2003 do zaplacení a konečně (výrokem III.) rozhodl podle poměrného úspěchu účastníků ve věci o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z nich nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Okresní soud posoudil vztah mezi žalobcem a žalovaným jako vztah mezi společenstvím vlastníků bytových jednotek a vlastníkem jednotky ve smyslu zákona o vlastnictví bytů č. a protože žalovaný neplnil své povinnosti vlastníka jednoty ve smyslu ust. a násl. citovaného zákona, tj. povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku ( cit. zákona), vyhověl okresní soud žalobě a splatnou zálohu na stanovené náklady v žalované výši 21.260,-Kč uložil žalovanému zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku. Přitom odmítl jako nepřípadnou námitku žalovaného směřující k zamítnutí žaloby odůvodněnou tím, že bytovou jednotku dal do nájmu třetí osobě, která se v nájemní smlouvě zavázala zálohy platit. Nárok žalobci na příslušenství žalované pohledávky uplatněný v podobě poplatku z prodlení nepřiznal s odkazem na a obč. zák. a s odůvodněním, že žalovaný žalobci nedluží jako nájemník bytu.

Proti rozsudku, jeho zamítavému výroku, podává včas odvolání žalobce. V odvolání poukazuje na nesprávnou právní kvalifikaci soudu prvního stupně, neboť platby dle a 15 jsou určeny pro činnost žalobce a pokud nejsou hrazeny, je činnost žalobce ohrožena. Z toho je dle názoru žalobce zřejmé, že práva a povinnosti mezi účastníky nelze pojímat jen v rozsahu , ale je nutné vzít v úvahu i příslušná ustanovení obchodního zákoníku. Žádá, aby napadený rozsudek byl změněn tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno.

Krajský soud jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsahu v rozsahu odvoláním dotčený tj. ve výroku II. včetně odvislého výroku III Výrokem I. se nezabýval, neboť nebyl odvoláním dotčen a rozsudek okresního soudu proto v této části nabývá samostatně právní moci ( ).

Odolání není důvodné.

Okresní soud vycházel ze skutkového stavu věci tak, jak je popsán v odůvodňující

části napadeného rozhodnutí. Skutkový stav zjistil okresní soud řádně, v rozsahu pro rozhodnutí potřebném a ani krajský soud nemá důvodu se od něho jakkoli odchýlit a proto z něj vychází. Ostatně jak vyplývá z odvolání, žalobce ani skutková zjištění potažmo skutkový závěr okresního soudu ani nenapadá, napadá „jen“ jeho závěr právní. Právě nesprávné právní posouzení věci bylo i jediným odvolacím důvodem a to pak ve svém důsledku bylo i důvodem pro rozhodnutí o odvolání bez nařízení jednání ( ).

Ze skutko

vého stavu vyplývá, že žalovaný je vlastníkem jednotky č. 647/5 v domě čp. 646, 647 a současně spoluvlastníkem společných částí budovy čp. 646, 647 v rozsahu 529/9917 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 529/9917 ke stavebnímu pozemku parc.č. 1683/7, 1683/8. Žalobce je zapsán v rejstříku společenství vlastníků bytových jednotek od 1.7.2000. Žalovaný v době od 1.10.2002 do 31.10.2003 neplatil příspěvek na náklady se správou domu v měsíční výši 669,-Kč a neplatil dále zálohy na služby v měsíční výši 2.126,-Kč.

Z takového zjištění pak soud prvního stupně vyvodil dle názoru odvolacího soudu ve vztahu k příslušenství uplatněné pohledávky i správný závěr právní. Soud prvního stupně na skutkový stav správně aplikoval příslušná ustanovení hmotného práva, která navíc přehledně a náležitě v logické návaznosti ve vztahu k předmětu řízení vyložil a proto odvolací soud na přesvědčivé odůvodnění napadeného rozsudku odkazuje.

Pro úplnost odvolací soud s ohledem na obsah odvolání jen dodává a doplňuje závěry okresního soudu: Předmětem odvolacího přezkumu je právní otázka, jakou povahu a v jakém rozsahu lze věřiteli přiznat příslušenství pohledávky vyplývající ze závazkového vztahu dle

Rozhodnutí okresního soudu v dané věci vychází ze závěru, že nároku žalobce na příslušenství pohledávky představující poplatek z prodlení ve výši 2,5 promile denně nelze vyhovět za situace, kdy mezi žalobcem a žalovaným nebyl založen nájemní vztah k bytu.

Podle pokud tento zákon nestanoví jinak, práva a povinnosti vlastníků budov a práva a povinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek (dále jen " ") upravuje . Není-li předmětem spoluvlastnictví jednotka, ustanovení o podílovém spoluvlastnictví, se nepoužijí. Právní vztahy k jednotkám se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak, ustanoveními a dalších právních předpisů, které se týkají nemovitostí (odst. 2 téhož ustanovení).

Nárok žal

obce na zaplacení žalované částky je nárokem vyplývajícím ze závazkového vztahu vzniklým na základě skutečností stanovených , který ve svém ust. stanoví subsidiární použití . Žádné z ustanovení zákona o vlastnictví bytů nestanoví povahu ani výši příslušenství pohledávky pro případ prodlení některé ze stran daného právního vztahu a proto správně okresní soud aplikoval příslušná ustanovení upravující prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu ( obč. zák.) a případný je i jeho odkaz na ust. obč. zák. Znamená to, že pokud mezi účastníky nebyl založen právní vztah vyplývající z nájmu bytu, pak žalobci (věřiteli) nelze přiznat příslušenství v podobě poplatku z prodlení, ale „pouze“ úrok z prodlení a to byť může být část nákladů spojených se správou domu a pozemku vnímána ve své podstatě jako úhrada za plnění poskytovaná s užíváním bytové jednotky dle a násl. obč. zák. Za tohoto stavu je žaloba na zaplacení poplatku z prodlení nedův

odná a odvolací námitky žalobce je nutno odmítnout.

Z vyložených důvodů krajský soud proto napadený rozsudek v odvolání dotčené části (ve výroku II.) jako věcně správný, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok I.), potvrdil ( )

Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází ze skutečnosti, že úspěšnému žalovanému náklady, jak vyplývá z obsahu spisu, nevznikly a neúspěšný žalobce na jejich náhradu právo nemá ( a )

Proti tomuto usnesení

n e n í

odvolání ani dovolání přípustné.

V Ú. dne 16. února 2005

předsedkyně senátu