Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29Co 459/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Žalobce Ing. M.D. se domáhal proti prvnímu žalovanému, P.E., jako dlužníkovi a proti druhé žalované H.F., jako spoluručitelce náhrady toho, co sám jako ručitel zaplatil věřiteli a to celkovou částkou 345.595,- Kč s příslušnými úroky z prodlení v sazbě 8,5 %.V průběhu řízení vzal zpět žalobu proti 2. žalované o částku 74.986,40 Kč, kterou namítla k započtení. Okresní soud v Děčíně pak rozsudkem rozhodl tak, že proti prvnímu žalovanému vyhověl žalobě ohledně 247.783.90 Kč s úroky z prodlení a dále uložil oběma žalovaným zaplatit částku 97.811,10 Kč s tím, že plněním jednoho z nich zanikne do výše plnění povinnost druhého.Proti rozsudku se do části jí se týkající a žalobě proti ní vyhovující odvolala 2. žalovaná. Jako odvolací důvod uplatnila nesprávné právní posouzení ( g ) s tím, že obč. zák. zakládá teverní nárok ručitele jen proti dlužníkovi, nikoli proti spoluručiteli. Požadavek na to, aby žalovaná nahradila žalobci, to, co ten plnil nad svůj pomyslný podíl nemá oporu v zákoně. Navrhla proto, aby rozsudek byl v odvoláním dotčené části změněn a žaloba v tomto rozsahu zamítnuta.

Žalobce trval na tom, že jeho nárok na vypořádání proti odvolatelce je dán. I když neobsahuje úpravu vzájemných nároků na vypořádání mezi spoluručiteli, lze podle jeho názoru toto právo dovodit už ze samotného postavení ručitelů, jak to výslovně obch. zákoníku. Navrhl proto, aby napadený rozsudek byl v části dotčené odvoláním potvrrzen.

Odvolací soud shledal dovolání důvodným a rozsudek v napadené části změnil tak, že zamítl žalobu ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou ohledně částky přiznané okresním soudem s příslušenstvím.

Z o d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu a shledal odvolání důvodným.

Okresní soud správně zjistil skutkový stav, nesprávně však posoudil věc po právní stránce a své právní závěry ve vztahu k druhé žalované v rozsudku ani řádně nezdůvodnil. Právní vztahy mezi účastníky byly založeny smlouvou o půjčce ze dne 20. března 1991, jejíž režim byl v té době upraven . Obsah ručení podle a násl. obč. zák. byl upraven shodně s nyní platnou úpravou zakotvenou v novelizovaném . Podle se novelou řídí i právní vztahy vzniklé před 1.1.1992, vznik těchto právních vztahů jakož i nároky z nich vzniklé před 1.1.1992 se však posuzují podle dosavadních předpisů. Podle obč. zák. před novelou ručitel, který dluh splnil, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli. neupravoval vzájemné postavení více ručitelů, zejména nestanovil, že by byl mezi vztah solidarity a za solidární není považován ani vztah ručitele a dlužníka vůči věřiteli. Podle obč. zák. před novelou vznikl solidární závazek více dlužníků, tedy povinnost splnit dluh věřiteli společně a nerozdílně pouze tehdy, pokud to bylo právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto. Z předloženého stejnopisu smlouvy o půjčce nevyplývá, že by obsahoval dohodu o solidárním postavení ručitelů a takové postavení nezakládala ani zákonná právní úprava, jak vysvětleno shora. Nelze proto na vzájemná práva a povinnosti ručitelů aplikovat obč. zák., podle něhož, jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku sám dluh splnil, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle jejich podílu.Na tomto postavení účastníků nezměnil nic ani rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 28.7.1994, jenž stanovil povinnost účastníků k zaplacení dluhu spořitelně tak, že plněním jednoho z nich zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost ostatních. Stanovený způsob zaplacení vyjadřuje pouze skutečnost, že věřitel může po každém ze žalovaných požadovat zaplacení celého dluhu, dluh však je nadále spojen s dlužníkem a ručitelé plní za něho. Mají proto podle v platném znění ( a ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru ) právo požadovat po dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli. však nestanovil a nestanoví právo ručitele požadovat po ostatních ručitelích náhradu toho, co poskytl na dluh nad svůj pomyslný podíl. Obchodní zákoník v stanoví, že ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník, jde však o specielní právní předpis, jejž nelze použít na vzhahy upravené ( obch. zák., obč. zák.).

Ručitelský závazek žalobce a druhé žalované za dluh prvního žalovaného vznikl podle smlouvy o půjčce uzavřené podle obč. zák. ve znění platném do 31.12.1991 jako vztah mezi organizací a občany, jak výslovně vyplývá z textu smlouvy. Řídí se proto . Požadavek žalobce, aby mu druhá žalovaná jako spoluručitelka nahradila polovinu toho, co zaplatil za prvního žalovaného na jeho dluh, nemá proto oporu v obecných ani zvláštních ustanoveních před i po novele.

Okresní soud proto pochybil, když žalované uložil, aby žalobci zaplatila částku představující rozdíl toho, co nad polovinu dluhu plněného za prvního žalovaného uhradil žalobce (po započtení toho, co naopak zaplatila žalovaná). Odvolací soud proto změnil podle rozsudek tak, že žalobu ve vztahu žalobce a druhé žalované zamítl.

V Liberci dne 14.1.2005

Za správnost vyhotovení: Zpracoval:

Marcela Bulířová JUDr. Karel L u k á š v.r.