Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30Co 83/2004

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

Žalobci R.K. a K.K., oba bytem v D. se žalobou proti žalovaným JUDr. P.K. a JUDr. I.K., oba bytem v M. domáhali určení, že soubor místností v domě ve spoluvlastnictví žalovaných, který obývali do doby, než jim stavební závady užívání natolik ztížily, že se sami odstěhovali, není bytem. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s tím, že není dán naléhavý právní zájem na tomto určení. Okresní soud v D. tento názor v podstatě převzal a svým rozsudkem sp. zn. ze dne 22.10.2003 žalobu zamítl.

Žalobci v odvolání uplatnili výpovědní důvod neúplnosti řízení a nesprávného právního posouzení ( d,g) ). Trvali na tom, že je dán naléhavý právní zájem na jimi požadovaném určení, protože žalovaní jsou nečinní ve věci odstranění stavebních závad, které žalobcům brání v řádném užívání sporných místností, které by pak nabyly charakteru bytu a ani řízení před stavebním úřadem nevede k výsledku. Navrhli, aby napadený rozsudek byl změněn a žalobě vyhověno, případně, aby rozsudek byl zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení.

Odvolací soud svým usnesením zrušil napadený rozsudek s tím, že po jeho právní moci postoupí věc stavebnímu úřadu města D. Věc není v pravomoci soudu.

Z o d ů v o d n ě n í :

Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení, jež předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání žalobců je důvodné potud, že rozhodnutí nemělo vůbec být vydáno.

Pro soudy je upraven rozsah jejich pravomoci v ust. , podle něhož soudy v občanskoprávním řízení projednávají a rozhodují věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných i obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují jiné orgány. Podle odst. 3 citovaného ustanovení jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení jen, stanoví-li to zákon. Pravomocí se rozumí oprávnění toho kterého státního orgánu řešit otázky, které zákon svěřuje do jeho kompetence. Pravomoc civilní se vztahuje na věci vypočtené v a je vykonávána civilními soudy.

Podle stavebního zákona, ve znění pozdějších změn a doplnění, dokončenou stavbu popř. její část schopnou samostatného užívání, na které byla provedena změna nebo udržovací práce, pokud tyto stavby vyžadovaly stavební povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí. Podle citovaného zákona kolaudační řízení provádí stavební úřad, který vydal stavební povolení. Z uvedeného vyplývá, že účelové určení místností k trvalému bydlení, které tvoří byt, je stavebním zákonem svěřeno výhradně do kompetence stavebního úřadu. Jen ten je ze zákona nadán oprávněním vydat kolaudační rozhodnutí a rozhodnout tak o způsobu užívání stavby, tedy mimo jiné také uznat určité místnosti za byt. Civilní soudy rozhodují jen spory o občanskoprávních vztazích týkajících se samotné existence práva k těmto prostorám.

Oprávnění stavebního úřadu o věci ve stavebním řízení rozhodnout vždy zahrnuje posouzení existence či neexistence právní skutečnosti jako základu. V daném případě se žalobci domáhají určení, že předmětné prostory nejsou bytem podle stavebního zákona. Navzdory negativnímu vymezení žaloby zůstává posouzení této otázky, jak shora uvedeno, stále v kompetenci stavebního úřadu, Městského úřadu v D., neboť i při negativním vymezení budou nadále posuzovány při určení, zda prostory jsou či nejsou bytem, stejné skutečnosti. Tímto způsobem nelze ani obejít pravomoc správního orgánu pro jeho nečinnost.

Podle je soud povinen vždy zkoumat, zdali jsou splněny podmínky řízení, tedy i podmínky týkající se soudu v dostatku jeho pravomoci. Podle , jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, je třeba řízení zastavit. Nespadá-li věc do pravomoci soudů, má být postoupena příslušnému orgánu. Nemovitost se nachází v obvodu působnosti Městského úřadu v D.-stavebního úřadu. Tento správní orgán je příslušný. Z výše uvedených důvodů proto krajský soud napadené rozhodnutí zrušil ( řízení zastavil a věc postoupil Městskému úřadu v D., neboť o věci přísluší rozhodovat pouze tomuto orgánu (

V Liberci dne 19.1.2005

Za správnost vyhotovení: Zpracoval:

Marcela Bulířová JUDr. Karel L u k á š v.r.