Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 123/2025-44

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou v právní věci

žalobce: Jméno žalobce A Ph.D. MBA, narozený Datum narození žalobce A

bytem Adresa žalobce A zastoupený Jméno žalobce B, advokátem

sídlem adresa

proti

žalované: Anonymizováno, IČ: právnická osoba

sídlem adresa

jednající Jméno žalované

sídlem Adresa žalované

o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci Kč 45 375 s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení Kč 204 625 s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum, z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,50 % ročně a z částky částka od datum do datum ve výši 11,50 % ročně se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka k rukám jeho právního zástupce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci Kč 45 375 s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení Kč 204 625 s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,50 % ročně a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 11,50 % ročně se zamítá.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši , částka, k rukám jeho právního zástupce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne datum domáhá zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky Kč 250 000 od datum do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že u Okresního soudu v adresa je vedeno řízení proti žalobci pod sp. zn. , ve kterém dochází k průtahům.

2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, uvedla, že žalobce u ní předběžně neuplatnil svůj nárok za další období, po kterém bylo a je předmětné řízení vedeno. Za období do října 2024 žalovaná odškodnila žalobce ve výši částka.

3. Soud má neprokázáno, že žalobce uplatnil svůj nárok představující nemajetkovou újmu za dlouhotrvající řízení, které je vedeno u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. dne datum, což vyplývá z jeho podání ze dne datum. Žalovaná svým stanoviskem ze dne datum přiznala žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši částka,

4. Soud má prokázán tento skutkový děj, čili průběh řízení, které je vedeno u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. sp.zn.: Ze spisu vedeného u Anonymizováno soud sp.zn. následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne datum došla Okresnímu soudu v adresa žaloba adresa proti žalovanému Jméno žalobce A, tituly za jménem, tituly za jménem o určení práva k nemovitým věcem totožným s nemovitými věcmi, jejichž užívání mělo být předmětem bezdůvodného obohacení ve věci vedené u OS pod sp. zn. . Dne datum žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši částka. Dne datum poplatek zaplacen. Dne datum žalovaný vyzván k vyjádření se k žalobě. Dne datum došlo vyjádření žalovaného. Dne datum podání žalovaného rozesláno s tím, nechť se žalobce vyjádří do 1 měsíce k námitce věcné nepříslušnosti. Dne datum došlo vyjádření žalobce. Dne datum vyjádření rozesláno. Dne datum žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k námitce o absolutní neplatnosti rozhodčí smlouvy a věcné příslušnosti. Dne datum došlo vyjádření žalovaného. Dne datum vyjádření rozesláno. Dne datum dána výzva účastníkům, zda trvají na projednání věci před rozhodcem. Dne datum došlo vyjádření žalobce. Dne datum urgována odpověď žalovaného. Dne datum žalovaný opětovně urgován. Dne datum žalovaný opětovně urgován. Dne datum došlo vyjádření žalovaného. Dne datum došlo další vyjádření žalovaného. Dne datum vyjádření žalovaného rozesláno. Dne datum voláno k jednání na datum. Dne datum jednání z důvodu nemoci soudkyně odvoláno. Dne datum nařízeno jednání na datum. Na jednání dne datum prováděno několik listin, dána výzva k doplnění dokazování, jednání za tímto účelem odročeno na datum, a to za účelem zjištění, že věc má být projednána před rozhodcem. Dne datum provedeny desítky listin, dána výzva dle žalobci, jednání odročeno na datum. Z důvodu nemoci žalovaného jednání odročeno na datum. Z důvodu nemoci žalovaného jednání odročeno na datum. Z důvodu nemoci žalovaného jednání odročeno na datum Z důvodu nemoci soudkyně jednání odročeno na neurčito. Dne datum voláno k jednání na datum. Dne datum zaslán přípis, že žádosti o odročení nelze vyhovět, neboť se jedná o staré řízení a soud vyhověl žádosti žalovaného o odročení již několikrát. Dne datum došla nová žádost zástupce žalovaného, který požádal o odročení z důvodu poranění a problémy s chůzí. Dne datum z důvodu zdravotních problémů zástupce žalovaného odročeno na neurčito. Dne datum zamítnuta námitka žalovaného, že má být věc projednána před rozhodcem, v právní moci datum. Dne datum došlo blanketní odvolání žalovaného do usnesení. Dne datum žalovaný vyzván k doplnění vad odvolání. Dne datum odvolání doplněno. Dne datum odvolání rozesláno. Dne datum věc předložena s odvoláním Krajskému soudu v Brně. Usnesením ze dne datum usnesení soudu I. stupně potvrzeno. Dne datum usnesení rozesláno. Dne datum voláno k jednání na datum. Z důvodu kolize jednání zástupce žalobce jednání odročeno na datum. Na jednání dne datum prováděny desítky listin, vyslechnuta žalobkyně, jednání odročeno na neurčito za účelem zadání znaleckého posudku. Dne datum zjištěno u tituly před jménem jméno FO, že je ochoten vypracovat znalecký posudek, stejného dne ustanoven, aby podal písemný znalecký posudek do 90 dnů od doručení spisu. Dne datum vrácen spis znalcem s ohledem na možnou podjatost pokud jde o osobu žalobce. Dne datum ustanoven znalec tituly před jménem jméno FO, aby podal znalecký posudek do 30 dnů. Dne datum doručen znalecký posudek, neboť muselo být posunut termín místního šetření z důvodu na straně žalovaného. Dne datum znalecký posudek rozeslán, aby se účastníci do 15 dnů vyjádřili. Dne datum přiznáno znalečné. Dne datum voláno k jednání na datum. Na jednání dne datum vyslechnut znalec, jednání odročeno za účelem výslechu svědka odročeno na datum. Jednání odročeno na datum z důvodu dovolené svědka. Z důvodu dovolené zástupce žalobce se jednání odročuje na datum. Na jednání dne datum jednání odročeno na datum, neboť svědkovi nebylo předvolání nedopatřením zasláno. Na jednání dne datum provedeno několik listin, vyhlášen vyhovující rozsudek. Dne datum prodloužena lhůta k vypravení rozhodnutí do datum z důvodu dovolené a rozsáhlosti spisu. Dne datum prodloužena lhůta k vypravení rozhodnutí z důvodu nemoci soudkyně a většího počtu skončených věcí. Dne datum rozsudek rozeslán. Rozsudek byl účastníkům doručen 25. a datum. Proti rozsudku podal žalobce blanketní odvolání datum, které doplnil podáním ze dne datum. Dne datum vyzval soud žalobce k zaplacení soudního poplatku. Žalobce žádostí ze dne datum požádal o přiznání osvobození od placení soudního poplatku. Poté byl spis zapůjčen zdejšímu soudu k důkazu, který byl proveden při jednání dne datum.

5. Soud ve věci této nařídil ústní jednání datum referátem ze dne datum, když žaloba byla zdejšímu soudu doručena datum. Právní zástupce žalobce se z tohoto nařízeného jednání z důvodu kolize s jednáním u Městského soudu v Praze, sp. zn. sp.zn.. Soud odročil z tohoto důvodu soudní jednání na datum s tím, že požádal Okresní soud v adresa, zda by bylo možné ponechat předmětný spis u zdejšího soudu, aby mohl být proveden důkaz tímto spisem. dále předmětného rozhodnutí.

6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

7. Žalobce se domáhal náhrady za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u OS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

8. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. ).

9. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

10. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

11. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

12. právnická osoba v dané věci začalo rozhodné období z hlediska možné nemajetkové újmy žalobce běžet ode dne doručení žaloby, to je datum. Do dne vydání tohoto rozsudku nebylo ve věci pravomocně rozhodnuto, respektive nebyla věc pravomocně skončena. Toto řízení skončilo vydáním rozsudku, proti kterému žalobce podal odvolání a požádal o osvobození od soudních poplatků. Řízení tedy ve vztahu k žalobci trvá, to je 7 let a 9 měsíců. Soud však pro účely odškodnění bude vycházet z délky řízení 8 let, a to z toho důvodu, že předmětné posuzované řízení není doposud pravomocně skončeno a ani v době do tří měsíců nebude skončeno. Zdejší soud není konečnou instancí ve věci, do jeho rozhodnutí je přípustné odvolání, proto i s ohledem na délku odvolacího řízení je doba dalších tří měsíců odůvodněná tím, že odvolací soud, pokud bude rozhodovat o délce řízení k datu odvolání, bude mít již tuto délku v rozhodnutí soudu prvého stupně zahrnutou a je nanejvýš pravděpodobné, že žalobce bude dále rozšiřovat svůj nárok v důsledku toho, jak bude probíhat další úsek předmětného řízení. Za základní částku zařízení, které je odškodňováno délkou 8 let, stanovil částku částka, to je částka za jeden rok řízení s tím, že za prvé dva roky v poloviční výši. Soud se neztotožnil s argumentací žalobce, respektive jeho právního zástupce, že zadostiučinění za prvé dva roky řízení by mělo být počítáno od podání žaloby, nikoliv od doručení žaloby žalobci v tomto případě nebo od doby, kdy se o žalobě dozvěděl. Úkolem náhrady nemajetkové újmy je posoudit stav nejistoty a nepříznivého působení dlouhotrvajícího sporu do osobnostní sféry poškozeného. Jestliže je judikaturou stanovená délka dvou let, po které by mělo a mohlo řízení trvat, je třeba, aby tato délka byla počítána od doby, kdy se poškozený o zahájení trestního stíhání dozvěděl, neboť teprve tehdy mu může nemajetková újma vzniknout a pokud se dozví o vedeném řízení proti jeho osobě nebo ve vztahu k jeho osobě, měl by počítat právě s nějakým obdobím, kdy je třeba danou žalobu projednat. A to jsou právě ty dva roky, které judikatura stanovila za dobu, po kterou může řízení trvat, čili pokud soud krátí výši nemajetkové újmy za prvé dva roky, je to právě z tohoto důvodu. Jinak by nebylo spravedlivé, aby v tomto případě například pro žalobce byla délka řízení krácena a ve vztahu k žalobci by krácena byla, nikoliv však po dobu dvou let, avšak po dobu kratší. To by nedávalo žádný smysl, a proto soud nepřistoupil a nepřikývl k názoru žalobce, že by délka řízení měla být krácena od jejího začátku, tedy od v tomto případě datum. Tuto základní částku pak soud upravil dle jednotlivých kritérií, stanovených v § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona. Soud ještě shrnuje, že stejně tak jako žalovaná dospěl k závěru, že žalobce jako poškozeného v řízení z důvodu délky je třeba odškodnit v penězích, neboť délka osmi let již tuto nutnost odůvodňuje.

13. Soud přihlédl k celkové délce řízení, která je vzhledem ke složitosti věci nepřiměřeně dlouhá a za tuto délku navyšuje základní částku o 5 %, neboť řízení nebylo pravomocně skončeno do osmi let, nýbrž rozhodl pouze soud prvého stupně, tedy věc byla rozhodována na prvém stupni soudní soustavy, což odůvodňuje to, aby celková výše zadostiučinění byla z tohoto důvodu vyšší.

14. Co se týče složitosti řízení, soud je toho názoru, že řízení bylo po skutkové stránce i procesní stránce složité v tom směru, že bylo třeba provádět větší množství důkazů, než je prováděno ve standardních sporech. Bylo třeba provést i znalecké zkoumání, dále soud musel rozhodovat o procesních návrzích účastníků, rozhodoval o věcné příslušnosti. Toto rozhodnutí bylo přezkoumáno odvolacím soudem. Dále soud rozhodoval o přiznání odměny znalce, o jeho ustanovení. Dvakrát byl spis půjčen zdejšímu soudu z důvodu, že žalobce podal u jiného soudu než Okresního soudu v adresa žalobu, tím došlo také k částečnému zdržení. A když si soud musel vyžádat tento spis, který mu byl zapůjčen, tedy za tuto složitost soud snižuje základní částku o 20 %.

15. K jednání poškozeného, čili žalobce soud zjistil, že žalobce se v průběhu roku 2021 omlouval z nařízených ústních jednání, žádal o odročení. Tyto žádosti se opakovaly i v roce 2022 a 2023. V roce 2024 již jeho žádostem nebylo vyhověno. Žalobce podal do rozsudku odvolání, které odůvodnil až podle svého uvážení za jeden měsíc až poté, kdy byl vyzván k zaplacení soudního poplatku, přičemž má povinnost zaplatit soudní poplatek spolu s odvoláním, anebo spolu s odvoláním požádat o osvobození od soudního poplatku, což žalobce neučinil, podal návrh na to, aby ho soud od poplatku osvobodil, aniž by tyto osvědčil. Nyní čeká na výzvu soudu, až ho vyzve k tomu, aby své majetkové poměry osvědčil. Z důvodu na straně žalobce soud základní částku snížil o 20 %.

16. Za postup soudu během řízení soud základní částku zvýšil o 10 %, a to z toho důvodu, že prvé jednání ve věci bylo nařízeno až více než po třech letech, až na datum, když žaloba byla podána datum. A v tomto čase před podáním, před zahájením prvého jednání ve věci mělo být, jak správně podotkl žalobce, rozhodnuto o námitce věcné příslušnosti soudu. Soud o této námitce následně rozhodl, čímž se již řízení neprodloužilo, neboť v této době se žalobce z nařízených soudních jednání omlouval z důvodu nemoci, tedy z tohoto důvodu, že soud rozhodoval o námitce věcné příslušnosti, později již k průtahům v řízení nedošlo. Poté, kdy se konalo datum ústní jednání, bylo odročeno na neurčito za účelem zadání znaleckého posudku. Soud usnesením ze dne datum rozhodl o ustanovení znalce z důvodu podjatosti, pak ho vypracováním znaleckého posudku zprostil a ustanovil jiného znalce datum. Znalecký posudek pak byl předložen datum a následně bylo nařízeno ústní jednání na datum. Zde soud na rozdíl od žalobce průtahy nevidí.

17. Význam předmětu řízení pro žalobce byl standardní, nejednalo se o žádnou výjimečnou věc, se kterou by judikatura nebo i sám žalobce spojoval vyšší význam, jako je řízení trestní, pracovněprávní spory, řízení o ochranu osobnosti a podobně.

18. Soud celkem zvýšil základní částku o 15 %, když za délku řízení, za postup soudu zvýšil základní částku o celkem hodnota %, za chování žalobce 20 % a snížil základní částku z důvodu složitosti o 20 %. 15 % představuje částku částka, celkem tedy částka, která by měla představovat zadostiučinění za nemajetkovou újmu, činí částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná již částku částka zaplatila, soud uložil tímto rozsudkem doplatit zbývající částku částka.

19. Soud tedy uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 zákona, čímž došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Dále po zvážení všech okolností případu poskytl soud žalobci satisfakci ve formě peněžitého plnění, nikoliv však v žalované výši, proto výrokem II tento nárok žalobce částečně zamítl.

20. Soud rozhodoval o povinnosti žalované zaplatit úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 13, 14 zákona ve spojení s ustanovením § 1970 o.z. a dospěl k závěru, že ohledně řízení a jeho délky do dne projednání nároku u žalované, to je do října roku 2024, je žalovaná v prodlení od datum a je tak povinna zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši, a to až do zaplacení a soud vypočetl tuto částku částka, ze které má žalovaná zaplatit úrok z prodlení, a dále od datum, to je od druhého dne od doručení žaloby žalované do zaplacení částku částka, také v zákonné výši.

21. Soud dospěl k výše uvedeným částkám tak, že částku částka, to je celková délka řízení, vydělil počtem měsíců, to je 84 a vyšla částka částka za měsíc. Tuto částku vynásobil 13 v měsíci a vyšla částka částka, to je částka, ze které mají být zaplaceny úroky od datum do zaplacení. Žalovaná namítla, že by neměly být soudem přiznány úroky z prodlení, neboť žalobce předběžně neuplatnil tento svůj nárok, respektive část nároku u žalované. Soud souhlasí s tím, že tato argumentace by byla na místě, pokud by žalovaná nevěděla o tom, že žalobce požaduje zadostiučinění za délku řízení, které dosud není skončeno, proto mělo být žalované zřejmé, že žalobce bude dále uplatňovat tento nárok a žalovaná měla již předběžně tento nárok projednán, i když ne ve výši, která je předmětem této žaloby, ale základ nároku již jí byl znám, dokonce poskytla žalobci zadostiučinění v penězích, tedy nebránilo nic žalované v tom, pokud by chtěla zaplatit i další částku za další období, aby tak učinila i bez předběžného projednání nároku, pak by soud zcela jistě zohlednil tento postup žalované, že po podání žaloby, byť ne druhý den by předmětnou částku zaplatila, a pak by její argumentace mohla být podkladem pro rozhodnutí soudu. V opačném případě však soud musí rozhodovat tak, že žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého závazku, když bez dalšího odmítla zaplatit další období nečinnosti, respektive průtahů v daném řízení.

22. Soud uložil žalované zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 15 dnů, a to s ohledem na to, že soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá možnostem a schopnostem žalované vyčerpat a poskytnout peněžní prostředky ze státního rozpočtu.

23. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení , odst. 3 Přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za převzetí, sepis žaloby, podání a právního zástupce žalobce ze dne datum, a to ve výši dle ustanovení vyhlášky částka a částka režijní paušál, to je celkem částka, zvýšeno o DPH částka +částka soudní poplatek, celkem částka.

24. K argumentaci žalobce ohledně výše zadostiučinění částka za rok, že tato částka je nepřiměřeně nízká s ohledem na dynamiku ve společnosti soud uvádí, že tato částka je přiznávána soudem v jiných případech. Nevidí proto důvod k tomu, aby právě u žalobce tato částka byla zvýšená, když žalobce ničím soud nepřesvědčil, že má skutečně zájem o to, aby věc byla skončena a neprojevuje sebemenší snahu o to, aby nemusel být soudem vyzýván k doplnění odvolání, aby předložil své majetkové poměry, pouze žádá soud, aby vyhověl jeho žádostem o odročení soudního jednání, o posečkání lhůty k tomu, až on bude chtít doplnit své odvolání nebo poskytnout údaje o svém majetku. Posledním důkazem o tom, že žalobci nejde o to, aby věc byla skončena v co nejkratší době je i ten fakt, že právní zástupce žalobce se v této věci omluvil z ústního jednání, který soud nařídil na září tohoto roku z důvodu kolize s jiným jednáním, když dobře věděl, že po tuto dobu nebude moci Okresní soud v adresa rozhodovat o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků, respektive nebude moci věc předložit odvolacímu soudu, když nemá k dispozici spis. Za těchto okolností je částka částka za jeden rok řízení dostatečná k tomu, aby nemajetkovou újmu žalobci kompenzovala.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li žalovaná dobrovolně plnit, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit soudní výkon nebo exekuci.