Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 434/2025-16
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Do zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení, a to konkrétně částku částka k rukám Jméno advokátky, advokátky se sídlem adresa.
IV. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši částka prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Benešově.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Do zbytku se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení, a to konkrétně částku , částka, k rukám , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem , adresa, .IV. Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši , částka, prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Benešově.
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku částka (pohledávku odpovídající jistině úvěru) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem v částce částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Uvedeného se domáhala z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi její právní předchůdkyní – společností právnická osoba, IČO: IČO, a žalovanou dne datum, jelikož žalovaná poskytnutý úvěr ve výši částka do data jeho splatnosti nevrátila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.
Žalovaná se k návrhu ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.
Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná a společnost právnická osoba, IČO: IČO, podepsaly dne datum prostřednictvím elektronických prostředků písemnost s nadpisem „Smlouva o úvěru č. hodnota“, na základě které mohla žalovaná od zmíněné společnosti obdržet bezhotovostně peněžní prostředky ve výši částka. Obdržené prostředky měla žalovaná vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 279,83 % ročně ve 12 měsíčních splátkách, přičemž podrobnosti ohledně určení jejich výše byly stanoveny v čl. 1 bodu 7 písemnosti. Číslo účtu, které bylo ujednáno pro vyplacení peněžních prostředků se shodovalo s číslem účtu, na který byla dne datum poukázána platba ve výši částka, a to z bankovního účtu uvedeného jako účet pro splácení. Žalovaná byla následně písemně vyrozuměna o zesplatnění ke dni datum, jelikož ani po několika upomínkách nehradila sjednané splátky. Za společnost právnická osoba dne datum a za žalobkyni dne datum byla podepsána listina s nadpisem „smlouva o postoupení pohledávek“, jež obsahovala ujednání o tom, že pohledávky, které má právnická osoba jako úvěrující za svými klienty jako úvěrovanými, budou postupovány žalobkyni na základě dílčích smluv, které budou uzavírány tak, že právnická osoba vždy zašle na emailovou adresu žalobkyně datový soubor obsahující postupované pohledávky. V přiloženém seznamu osob, u kterých byla vždy uvedena jejich identifikace, číslo smlouvy a dlužná částka, bylo mimo jiné pod kolonkou č. hodnota uvedeno jméno, příjmení a rodné číslo žalované, jakož i číslo smlouvy 652022001 a dlužná částka částka. Skutečnost, že má žalovaná nově plnit žalobkyni namísto společnosti právnická osoba jí byla oznámena dopisem ze dne datum.
Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy. Soud věc posoudil podle § 2395, § 1879 a § 1970 o. z. a podle § 2 odst. 1, § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně, které byla od společnosti právnická osoba podle § 1879 o. z. postoupena pohledávka vyplývající ze zmíněné smlouvy o úvěru, v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalované její právní předchůdkyně zkoumala před poskytnutím úvěru jakýmkoli způsobem, natož pak řádně. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti ostatně ani ničeho netvrdila.
Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jako jistinu částka. Jelikož žalovaná žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni neuhradila ničeho (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat žalobkyni celou jistinu úvěru v částce částka. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že právní předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni plnila, případně aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. při úrokové sazbě 11,50 % ročně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky částka, a to ode dne následujícího po doručení návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalované (v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu, vrácení poskytnuté jistiny, před tímto datem) do dne zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější, a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku částka. Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka částka, která by se skládala ze soudního poplatku ve výši částka, dále z odměny advokátky ve výši částka za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) podle § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon by činila částka, a nakonec z paušální náhrady hotových výdajů za tyto 3 úkony po částka, tj. v celkové částce částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Žalobkyni však náleží poměrná náhrada nákladů, jež odpovídá 47,8 % z částky částka, tj. částka částka, neboť byla úspěšná ohledně částky představující 73,9 % (částka) a neúspěšná ohledně částky představující 26,1 % (částka). Z opatrnosti lze uvést, že při výpočtu poměrné náhrady nákladů řízení soud vycházel nejen z přiznané peněžité pohledávky, ale i z jejího příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, tedy na jedné straně z příslušenství žalobkyní požadovaného (ale soudem nepřiznaného) a na druhé straně z příslušenství soudem přiznaného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
Soud rovněž rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobkyni, částky částka, a to podle § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, neboť žalobkyně na soudním poplatku zaplatila více (částka), než činila poplatková povinnost (částka). Podle § 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích byl v této věci základ poplatku tvořen cenou předmětu řízení (částka), zatímco požadované kapitalizované příslušenství předmětu řízení (smluvní úrok v částce částka) základ poplatku netvořilo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).