Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 252/2025-27
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro Anonymizováno Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně, úroku 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, úroku 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba. uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru číslo hodnota. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši částka v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit věřiteli celkem částku částka v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Žalovaný uhradil celkem částka. Žalobkyně kromě jistiny a úroku požaduje uhradit zákonný úrok z prodlení, kapitalizovaný smluvní úrok, náklady na vymáhání a smluvní pokutu. Právní předchůdce žalobkyně postoupil smlouvou o postoupení pohledávek svůj dluh za žalovanou žalobkyni a tuto skutečnost oznámil žalované.
2. Žalobkyně se z jednání omluvila.
3. Žalovaný se k jednání nedostavil, ve věci se nevyjádřil.
4. Z listiny nazvané „smlouva o úvěru“ č. ze dne datum č. hodnota soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba. byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla závazek věřitele přenechat žalovanému peněžní prostředky a závazek žalovaného tyto peníze vrátit ve splátkách po částka spolu se sjednaným smluvním úrokem a poplatky v celkové výši ve výši částka. Celková částka, jenž se žalovaný zavázal uhradit činila částka. Žalovaný ve smlouvě podpisem stvrdil, že přijal hotovost ve výši částka při podpisu smlouvy.
5. Soud měl dále k dispozici, upomínky, výzvy k úhradě a dále listinu označenou jako žádost o úvěr. Z ní je patrno, že žalovaný před uzavřením smlouvy vyplnil údaje o svých příjmech a výdajích. Žalovaný uvedl, že v době uzavření smlouvy pobírala mzdu ve výši částka a měl celkové měsíční výdaje částka z toho byla částka částka za bydlení a energie, částka za dopravu a jídlo a částka 3320 na splátky stávajících půjček.
6. Z přehledu uhrazených částek žalovaným soud zjistil, že žalovaný uhradil na splátkách úvěru celkem částka.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni a tuto skutečnost oznámil žalované.
8. Soud posuzoval daný spor po právní stránce s ohledem na okamžik uzavření úvěrové smlouvy a postavení žalovaného jako spotřebitele zejména podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).
9. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru pak upravuje důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Soud po provedení důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neprovedla kontrolu úvěruschopnosti žalovaného v souladu s požadavkem náležité péče. Předchůdce žalobkyně vycházela ze situace, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem částka. Vycházel pak z předpokladu, že žalovaný hradí částka za bydlení, dále pak částka za dopravu a částku částka na jinou půjčku. Žalobkyně soudu i přes poučení nedoložila žádné důkazy o výši příjmů a výdajů žalovaného. Za této situace má soud za to, že ověřování úvěruschopnosti žalované bylo pouze formální a žalobkyně nedostála zákonné povinnosti.
17. Problematikou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, tak i Ústavní soud. Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Nejvyšší soud přitom uvedl, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), jsou tyto závěry aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb., a to s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora vztahující se zejména k článkům č. hodnota a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum (k tomu blíže Rozsudek soudního dvora ze dne datum ve věci C-679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v adresa ze dne datum, v řízení OPR-právnická osoba. proti GK.). Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí při porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele směřují k aplikaci § 580 odst. 1, resp. § 588 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tj. absolutní neplatnosti právního jednání, k níž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.
18. Předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 o.z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; Jelikož však žalovaný uhradil na splátkách úvěru již částku částka a zapůjčil si částku částka, k bezdůvodnému obohacení ze strany žalovaného nedošlo a soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení, když ve věci úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.