Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 208/2025-40
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Scheuerem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 10 190 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 190 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 890 Kč za období od 2. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 190 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 890 Kč za období od 2. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyně.
Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá po žalovaném zaplacení dlužného příspěvku ve výši 9 890 Kč s příslušenstvím (náklady spojené s mimosoudním uplatněním a zákonný úrok z prodlení) z důvodu porušení povinnosti mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 Kč, RZ SPZ) v období od 29. 11. 2024 do 23. 3. 2025.
Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
Soud rozhodoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v rozhodném znění (dále jen „o. s. ř. “), bez nařízení jednání a na základě provedených důkazů učinil následující relevantní skutková zjištění, která vedla k následujícímu relevantnímu skutkovému závěru.
Výše specifikované vozidlo bylo v uvedeném období zapsáno v registru vozidel, aniž by bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla (informace z registru silničních vozidel č. l. 22). Žalovaný byl v daném období jeho provozovatelem (obdobně č. l. 22). Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku dne 17. 4. 2025 (výzva č. l. 23, informace o zásilce č. l. 15 verte). Právní zástupkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu před podáním žaloby (výzva z 12. 9. 2025 č. l. 17, podací lístek č. l. 18, sledování zásilek č. l. 20).
Podstatu sporu soud právně posoudil podle zákona č. 30/2024 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v rozhodném znění (zejm. § 6 a § 45 a násl.), ve spojení s vyhláškou č. 69/2024 Sb. Dospěl k závěru, že žalovaný je provozovatelem uvedeného vozidla, které v rozporu se zákonem nebylo v předmětné době pojištěno. Žalovaný má proto povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek (denní sazba příspěvku u uvedeného vozidla činila 86 Kč, tj. za uvedené období 115 dnů činí příspěvek 9 890 Kč), k čemuž byl žalobkyní v zákonné lhůtě v obou případech vyzván. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nákladů na mimosoudní uplatnění (§ 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. ); vzhledem k prodlení žalovaného rovněž včetně úroku z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v rozhodném znění, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu (§ 142 o. s. ř. o. s. ř. ). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů advokátního zastoupení, které byly určeny s přihlédnutím k vyhlášce č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, v rozhodném znění, jako odměna za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 300 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč plus DPH (21 %).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je odvolání přípustné. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu v Olomouci do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím soudu splněny dobrovolně, může se oprávněná strana domáhat výkonu rozhodnutí prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora.