Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 62/2026-12
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Fikkerem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 10 866,86 Kč / úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 866,86 Kč se smluvním úrokem kapitalizovaným za období od 10. 11. 2024 do 14. 7. 2025 částkou 950,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 2. 12. 2024 do 14. 7. 2025, se smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 10 866,86 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 866,86 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 866,86 Kč se smluvním úrokem kapitalizovaným za období od 10. 11. 2024 do 14. 7. 2025 částkou 950,35 Kč, se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 2. 12. 2024 do 14. 7. 2025, se smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 10 866,86 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 866,86 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení 10 866,86 s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 12. 2019. Touto smlouvou žalobkyně poskytnula žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč k účtu č. č. účtu, žalovaný měl vrátit úvěr nejpozději do 1 roku od čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně smluvního úroku.
2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.
3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
4. Protože se žalovaný ve věci nevyjádřil, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní, a to v rozsahu níže uvedeném. Zjištění učiněná z listin předložených žalobkyní pokládá soud za skutkový závěr ve věci samé, jelikož si tato dílčí skutková zjištění neodporují:
A) Smlouvou o úvěru ze dne 6. 12. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru k účtu č. č. účtu. Žalobkyně poskytnula žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaný měl vrátit úvěr do 1 roku od čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně smluvního úroku.
B) Předžalobní upomínkou má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytnula žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Podle soudu žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného podle § 86 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., neboť úvěr byl sjednáván jako kontokorentní úvěr k již vedenému sporožirovému účtu shora vedenému.
7. Stejně tak neshledal ve smlouvě žádné nepřiměřené ujednání (ze strany žalovaného nebylo ani namítáno) ve smyslu právní úpravy ochrany spotřebitele, která je představována § 1813 a násl. občanského zákoníku, jež jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1814 občanského zákoníku. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen § 1814 občanského zákoníku, ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle § 1815 občanského zákoníku nepřihlíží (žalovaný se tohoto ujednání nedovolává).
8. Mezi účastníky byl sjednán přiměřený smluvní úrok, RPSN dle smlouvy činí 21,26 %.
9. Jelikož žalovaný nesplnil svůj závazek vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr, uložil mu soud tuto povinnost podle § 2395 občanského zákoníku, a to včetně sjednaného smluvního úroku a také zákonného úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 866,86 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.