Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 195/2025-23

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Petrem Volfem ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti žalovanému:

Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 52 380 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 22 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 3. 7. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 241,79 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 22 380 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 3. 7. 2024 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 241,79 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 52 380 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou jistinu spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně. Protože žalovaný své povinnosti neplnil a dostal se do prodlení, žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 2. 7. 2024 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou 30 000 Kč a kapitalizovaným smluvním úrokem za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši 12 000 Kč, splatným nejpozději dne 2. 7. 2024. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 380 Kč, sjednané v čl. 4.2 písm. c) smlouvy ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení dne 3. 7. 2024, přičemž žalobkyně smluvní pokutu uplatňuje za období do 14. 6. 2025, kdy byla odeslána předžalobní výzva. Kapitalizovaná výše této smluvní pokuty činí 10 380 Kč. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti, zde žalobkyně uvedla, že žalovaný byla prověřován v databázích ISIR, CEE, CRKI, BRKI.

2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně.

6. Z potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že žalovanému byla dne 13. 2. 2024 poskytnuta částka 10 000 Kč, dne 18. 3. 2024 částka 1 000 Kč, dne 21. 3. 2024 částka 9 000 Kč a dne 25. 3. 2024 částka 10 000 Kč (tj. celkem 30 000 Kč).

7. Z výpisu za prosinec 2023 soud zjistil, že žalovanému byla připsána částka 158 638,90 Kč, odepsána částka 159 551 Kč, zůstatek činil 222,89 Kč. Výpis vykazuje četné příchozí a odchozí platby související se sázkovými společnostmi (Anonymizováno, Anonymizováno), současně byly identifikovány příchozí úvěrové prostředky (Anonymizováno Anonymizováno 50 000 Kč, Anonymizováno’Anonymizováno Anonymizováno 10 000 Kč,) a opakované splátky úvěrů právnická osoba a dalších poskytovatelů.

8. Z výpisu za leden 2024 soud zjistil, že žalovanému byla připsána částka 105 692,10 Kč, odepsána částka 96 988,37 Kč, zůstatek činil 8 926,62 Kč. I v tomto období byly zaznamenány desítky plateb souvisejících s hazardem, opakované platby právnická osoba a intenzivní využívání brány Anonymizováno. Dne 30. 1. 2024 byla připsána částka 20 000 Kč od Anonymizováno / právnická osoba, odpovídající dalšímu čerpání úvěru.

9. S ohledem na dále uvedené právní posouzení soud neshledal důvody k provedení dalších důkazů.

10. Po právní stránce posoudil soud věc podle následujících ustanovení.

11. Podle , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle d. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr Evropské unie pak ve věci sp. zn. C – 679/18 rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinni zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka.

16. Smlouvu o úvěru uzavřel žalovaný jako spotřebitel, žalobkyně byla proto povinna před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost dlužníka.

17. Žalobkyně předložila soudu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného výpisy z jeho bankovního účtu. Z těchto výpisů vyplývá, že podstatná část připsaných prostředků pochází z úvěrů poskytovaných více společnostmi, včetně opakovaných čerpání úvěrů prostřednictvím platebních služeb. Současně výpisy dokládají intenzivní platební aktivitu související s hazardními hrami a vysoký objem drobných plateb prostřednictvím platebních bran, což vede k rychlému odčerpávání prostředků z účtu. Je zřejmé, že žalovaný dlouhodobě splácí více úvěrů současně a průběžně čerpá další, čímž se prokazatelně dostává do dluhové spirály. Za tohoto stavu žalobkyně na základě předložených výpisů nemohla učinit závěr, že žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr řádně splácet.

18. Uzavřená smlouva o úvěru je proto dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.

19. Poskytnuté peněžní prostředky tak byly žalovanému poskytnuty bez právního důvodu, čímž se žalovaný bezdůvodně obohatil, je proto povinen tuto částku dle vrátit.

20. Ohledně vydání bezdůvodného obohacení pak ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. obsahuje zvláštní úpravu, když stanoví, že v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, přičemž dle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

21. Ze shora uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že žalobkyni lze přiznat pouze nezaplacenou část jistiny dluhu, žalovaný není povinen hradit žádné sjednané příslušenství. Žalobkyni nenáleží ani úrok z prodlení, neboť žalovaný se dosud v prodlení neocitl. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti v době přiměřené možnostem spotřebitele, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Jelikož lhůta k plnění závazku z neplatného právního jednání je stanovena soudem a uplyne až po právní moci rozsudku, není tak žalovaný s plněním závazku dosud v prodlení a z tohoto důvodu tak dosud není povinen hradit úrok z prodlení.

22. Jelikož žalovaný byl v řízení nečinný, soud neučinil k možnostem žalovaného vrátit žalobkyni dluh žádné skutkové zjištění, proto stanovil lhůtu k plnění žalovaného ihned a povinnost uhradit dluh žalovaného uložil zaplatit v obecné třídenní pariční lhůtě.

23. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému zaplatit poskytnutou peněžní částku ve výši 30 000 Kč. O tomto soud rozhodl výrokem I.

24. Ve zbytku pak soud žalobu, jako nedůvodnou zamítnul, a to výrokem II.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 241,79 Kč, přičemž tato částka představuje 14,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57,27 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 42,73 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 096 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 380 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 010 Kč ve výši 2 312,10 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.