Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 Ad 9/2019 - 35

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

žalobkyně: S. W.

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem 225 08 Praha 5, Křížová 25

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 2. 2019, o invalidní důchod

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 2. 1. 2019 č. j. R-2.1.2019-425/X, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod a uvedené rozhodnutí ČSSZ ze dne 2. 1. 2019 bylo potvrzeno.

2. Žalobkyně namítala, že žalovaná nedostatečně zjistila skutkový stav. Vyslovila názor, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav došlo u ní k poklesu pracovní schopnosti minimálně ve výši 35 %. Současně popsala své zdravotní potíže a uvedla, že zjištěné diagnózy ji vyřadily z pracovního procesu. Zdůraznila, že dlouhodobě trpí astmatem. Zejména v poslední době došlo ke zhoršení zdravotního stavu. Byla jí nasazena nová léčba.

3. Žalovaná v písemném vyjádření navrhla zamítnutí žaloby.

4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 1. 2019 č. j. R-2.1.2019-425/X byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podkladem rozhodnutí byl posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Opavě ze dne 13. 12. 2018, podle něhož žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 20 %. V uvedeném posudku o invaliditě posuzující lékař uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. X, oddíl B, položce 1b, přílohy k vyhl. č. , pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je průduškové astma s lehkou poruchou plicní ventilace. V posudku se konstatuje, že žalobkyně byla opakovaně vyšetřena na plicní ambulanci, a to 7. 5. 2018 a následně se jednalo o kontrolní vyšetření 12. 10. 2018. MUDr. H. po spirometrickém vyšetření zjistil opět lehkou obstrukční poruchu plicní ventilace.

5. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím, přičemž vycházela z posudku o invaliditě ze dne 14. 2. 2019, v němž lékařka LPS ČSSZ učinila závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je průduškové astma perzistující pod částečnou kontrolou. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotila dle kap. X, oddíl B, položka 3b s ohledem na kolísání stavu, zachované schopnosti se rekvalifikovat, středem z daného rozmezí (20 – 40 %), tj. 30 %. Zdravotní postižení není takového stupně závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo hodnocení dle položky 3c, d, kapitoly X, oddíl B, přílohy k vyhl. č. , protože se nejedná o průduškové astma pod nedostatečnou kontrolou, obtížně léčitelné astma. Dle tohoto posudku je žalobkyně schopna pracovního zařazení s vyloučením těžké fyzické práce, práce v prašném prostředí, v prostředí alergenů, v nepříznivých klimatických podmínkách. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity.

6. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 22. 8. 2019 č. j. 2019/1116-OS, který si zdejší soud vyžádal v průběhu soudního řízení, bylo zjištěno, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně nebyla invalidní, jelikož její pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který byl k datu vydání napadeného rozhodnutí stabilizován s popsanou poruchou funkce, bylo perzistující bronchiální astma pod částečnou kontrolou, uvedené v příloze k vyhl. č. , ve znění pozdějších předpisů, v kapitole X, oddíl B, položka 3b, vedoucí k poklesu pracovní schopnosti ve středním pásmu v rozmezí (20 – 40 %), tj. o 30 % i s ohledem na další chorobné stavy. Posudková komise uvedla, že nehodnotí dle položky 1c ani 1d, protože nebyly zjištěny příznaky tyto položky charakterizující. Žalobkyně nebyla schopna těžké fyzické práce, v prostředí prašném a agresivním, v nepříznivých klimatických podmínkách. Byla schopna využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a po případném zaškolení vykonávat s výše uvedenými omezeními lehčí práce v dělnických profesích, v lehkém průmyslu nebo ve službách. Posudková komise byla v hodnocení v souladu se závěry posudkového lékaře ČSSZ v námitkovém řízení. Posudková komise konstatovala, že měla k dispozici zdravotnickou dokumentaci vedenou praktickými vězeňskými lékaři od 25. 11. 2013, naposledy z věznice a ÚVZD Opava, tedy po dostatečnou dobu 7 let pro stanoví diagnózy, průběhu a léčení všech onemocnění, kterými žalobkyně trpí. Zjištěná onemocnění způsobují dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, nikoliv však invaliditu žalobkyně. Exacerbace astmatu odůvodňují návštěvu odborných ambulancí, příp. změnu léčbu, příp. pracovní neschopnost. Jejich počet je maximálně 3 do roka. Objektivně doložené hodnoty klidové plicní ventilace jsou buď normální, nebo jen lehce snížené, proto by pokles pracovní schopnosti, čistě pro astma, byl na dolní hranici rozmezí 20 – 40 %, tj. o 20 %, ale s ohledem na další chorobné stavy pokles hodnotí posudková komise celkově o 30 %. Posudková komise poznamenala, že na udržování dýchacích potíží se může podílet nedodržování životosprávy a pokynů lékařů ohledně zákazu kouření. Posudek obsahuje diagnostický souhrn, je v něm uveden výčet lékařských nálezů, z nichž posudková komise vycházela a zjištění ze stěžejních lékařských nálezů.

7. Žalobkyně v podání doručeném soudu 17. 9. 2019 vyjádřila nesouhlas se závěry lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení s tím, že posudek byl vypracován, aniž by měl posudkový lékař k dispozici její kompletní zdravotní dokumentaci a nevzal v potaz všechny její objektivní zdravotní potíže. Vyslovila názor, že nebylo přihlédnuto k opakujícím se alergiím, gynekologickým potížím, k astmatu, častému nachlazení horních cest dýchacích, dušnosti apod.

8. Krajský soud poukazuje především na skutečnost, že v projednávané věci jde o nárok na dávku důchodového pojištění, jejíž přiznání je podmíněno nepříznivým zdravotním stavem a je tudíž závislé především na odborném lékařském vyšetření. K takovému posouzení jsou pro přezkumné řízení soudní povolány podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, posudkové komise MPSV, a to nejen o celkovém posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti pojištěnce, ale též k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě, jejím vzniku, zániku či dalším trvání. Posudek posudkové komise je zpravidla rozhodujícím důkazem při posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Krajský soud dospěl k závěru, že posudek PK MPSV v Ostravě splňuje bez pochybností kritéria úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise Ostrava se zabývala zdravotními postiženími žalobkyně, její stav posoudila komplexně a ke svým závěrům dospěla na základě úplné zdravotní dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím. Nutno dodat, že posudkové hodnocení PK MPSV ČR Ostrava potvrzuje dříve vyslovené závěry posudku lékaře LPS ČSSZ. Z posudku PK MPSV v Ostravě vyplývá jednoznačný závěr, že se u žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou bylo perzistující bronchiální astma pod částečnou kontrolou, uvedené v příloze k vyhl. č. , ve znění pozdějších předpisů, v kapitole X, oddíl B, položka 3, písm. b), vedoucí k poklesu pracovní schopnosti o 30 %. Posudková komise konstatovala, že objektivně doložené hodnoty klidové plicní ventilace jsou buď normální, nebo jen lehce snížené. Exacerbace astmatu odůvodňují návštěvu odborných ambulancí, příp. změnu léčbu, příp. pracovní neschopnost. Objektivně doložené hodnoty klidové plicní ventilace jsou buď normální, nebo jen lehce snížené. Proto by pokles pracovní schopnosti, čistě pro astma, byl na dolní hranici rozmezí 20 – 40 %, tj. o 20 %, posudková komise s ohledem na další chorobné stavy stanovila pokles pracovní schopnosti celkově o 30 %. Krajský soud v daných souvislostech současně konstatuje, že při posuzování zdravotního stavu je úkolem posudkové komise (či posudkového lékaře) určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti ( vyhlášky o posuzování invalidity). Podle vyhlášky o posuzování invalidity, je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Soud dále uvádí, že lékařské zprávy jsou zdrojem objektivních lékařských poznatků o zdravotním stavu pojištěnce, tzn., mají podat zprávu o typu onemocnění pojištěnce. Hodnocení míry vlivu zdravotního postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce náleží posudkové komisi. Dle názoru soudu postup posudkové komise zcela odpovídá požadavkům daným v vyhl. č. , o posuzování invalidity. Za situace, kdy posudek PK MPSV ČR v Ostravě splňoval bez pochybností kritéria úplnosti a přesvědčivosti, krajský soud z těchto závěrů vycházel.

9. Krajský soud neprovedl důkaz lékařskou zprávou z 2. 3. 2019 ambulance kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno, a to pro nadbytečnost, neboť uvedený lékařský nález posudková komise měla k dispozici a z něho vycházela, jak plyne z obsahu jejího posudku ze dne 22. 8. 2019.

10. Krajský soud uzavírá, že výsledný pokles pracovní schopnosti o 30 % neodpovídá žádnému stupni invalidity, jak plyne z , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

11. S ohledem na výše uvedené dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji ve smyslu zamítl. Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ust. a 2 , vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání rozhodnutí žalovanou.

12. Pro úplnost soud uvádí, že pokud došlo po datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. po datu 20. 2. 2019 ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, může si žalobkyně podat novou žádost o invalidní důchod.

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalovaná ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava 01.10.2019

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje