Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 161/2019 - 28

-29

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D., v právní věci žalobkyně: LakAuto TD s.r.o., se sídlem nám. Jiřího z Lobkovic 2406/9, Praha 3, zastoupené JUDr. Václavem Luťchou, sídlem nám. Jiřího z Lobkovic 2406/9, Praha 3, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 5. 2019, čj. 1035/1.30/19-5, o nesouhlasu Krajského soudu v Praze s postoupením věci,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci je příslušný Městský soud v Praze.

Odůvodnění:

I.

[1] Oblastní inspektorát pro Středočeský kraj (správní orgán I. stupně) uznal svým rozhodnutím žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku dle , o zaměstnanosti (dále jen „“), ve znění účinném do 28. 7. 2017, kterého se žalobkyně dopustila tím, že jako zaměstnavatel neměla v době kontroly zahájené dne 23. 8. 2016 v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu přítomných fyzických osob, čímž porušila svou povinnost podle zákona o zaměstnanosti. Správní orgán I. stupně uložil žalobkyni za spáchaný přestupek pokutu ve výši 60 000 Kč a povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč.

[2] Odvolání žalobkyně žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím částečně vyhověl a snížil výši uložené pokuty na 39 000 Kč. Ve zbytku žalovaný odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.

II.

[3] Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Městského soudu v Praze.

[4] Usnesením ze dne 2. 8. 2019, čj. -19, Městský soud v Praze postoupil věc podle , (dále jen „“), ve znění pozdějších předpisů, k vyřízení Krajskému soudu v Praze s odůvodněním, že rozhodujícím pro určení místní příslušnosti je , dle kterého je k řízení místně příslušný soud, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. Z výše uvedeného ustanovení Městský soud v Praze dovodil, že sice Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj sídlí v Praze, ale vykonává působnost ve Středočeském kraji, a proto má být dána místní příslušnost Krajského soudu v Praze.

III.

[5] Krajský soud v Praze zaslal Nejvyššímu správnímu soudu nesouhlas s postoupením věci a předložil spis k rozhodnutí o příslušnosti podle Podle Krajského soudu v Praze ustanovení představuje obecné pravidlo místní příslušnosti krajských soudů, které se neuplatní v případech, na něž dopadá speciální norma v ustanovení odvozující místní příslušnost soudů od bydliště či sídla žalobce ve věcech zaměstnanosti. Krajský soud v Praze zároveň odkázal na judikaturu NSS, dle které i v případech, kdy je rozhodováno o deliktní odpovědnosti za přestupky upravené v zákoně o zaměstnanosti, se jedná o „věc zaměstnanosti“ ve smyslu Podle Krajského soudu v Praze proto nemůže být rozhodné, že správní orgán prvního stupně vykonává svou působnost výlučně (nebo v dané konkrétní věci) ve Středočeském kraji, ale rozhodující je, že žalobkyně měla v okamžiku podání žaloby sídlo v Praze – Dolních Měcholupech, tj. uvnitř obvodu místní příslušnosti Městského soudu v Praze.

IV.

[6] Nesouhlas Krajského soudu v Praze s postoupením věci je důvodný.

[7] Podle , nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

[8] Podle , ve věcech důchodového pojištění, úrazového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

[9] Nejvyšší správní soud ve své judikatuře dovodil, že místní příslušnost „ve věcech zaměstnanosti“ ve smyslu pokrývá agendu v oboru působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a jemu podřízených správních úřadů ve věcech upravených zákonem o zaměstnanosti (viz např. usnesení ze dne 13. 3. 2013, čj. -43 ). Jak správně poukázal i předkládající krajský soud, tyto závěry byly výslovně potvrzeny, i pokud jde o přestupky (správní delikty) podle zákona o zaměstnanosti (usnesení ze dne 26. 1. 2017, čj. Nad 41/2017-38).

[10] Rozhodující je tedy skutečnost, že žalobkyně byla uznána vinnou za spáchání přestupku podle § 140 odst. 2 písm. e) zákona o zaměstnanosti za nesplnění své zákonné povinnosti mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu dle § 136 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.

[11] Rozhodnutí žalovaného tak bylo vydáno ve „věcech zaměstnanosti“, což Městský soud v Praze ve svém usnesení nevzal v potaz a chybně aplikoval obecné pravidlo obsažené v Posuzovaná věc tak spadá pod „věci zaměstnanosti“ a pro místní příslušnost krajského soudu je rozhodná právní úprava obsažená v

[12] S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci je místně příslušný Městský soud v Praze, neboť v jeho obvodu se nachází sídlo žalobkyně. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o otázce místní příslušnosti jsou soudy vázány ( věta třetí ).

Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně 9. října 2019

JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.

předseda senátu