Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 290/2019 - 25

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně Mgr. M. Š., zastoupené JUDr. Jaroslavem Jenerálem, advokátem se sídlem Praha 1, Revoluční 24, proti žalovanému Krajskému úřadu Ústeckého kraje, se sídlem Ústí nad Labem, Velká Hradební 3118/48, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 8. 2019, č. j. – 26, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti s e n e p ř i z n á v á odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Včas podanou kasační stížností žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadá rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 8. 2019, č. j. – 26, kterým krajský soud zamítl její žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 1. 2017, č. j. 64/DS/2017, JID: 5314/2017/KUUK/Ne, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí Magistrátu města Děčín, odboru správních činností a obecního živnostenského úřadu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 3. 11. 2016, č. j. MDC/104219/2016, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla stěžovatelka uznána vinnou ze spáchání přestupku podle ustanovení , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v příčinné souvislosti s porušením tohoto zákona, za což mu jí uložena pokuta ve výši 5.000 Kč, sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců a současně povinnost uhradit náklady přestupkového řízení. Uvedeného přestupku se měla stěžovatelka dopustit tím, že dne 27. 8. 2016 v 14:28 hodin v obci Česká Kamenice, na ulici X (měřící zařízení umístěno u nejbližšího domu s. p. X), jako řidička motorového vozidla tov. zn. X, r. z. X, jedoucí ve směru na obec Velká Bukovina, překročila nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 41 km/h (skutečně naměřená rychlost 94 km/h, po odečtení tolerance měřícího zařízení stanovena na 91 km/h; maximální dovolená rychlost v místě 50 km/h).

[2] Stěžovatelka se kasační stížností domáhá zrušení rozsudku krajského soudu z důvodu podle (dále jen „“). Zároveň požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle

[3] Návrh na odkladný účinek stěžovatelka odůvodnila tím, že z důvodu pozbytí řidičského oprávnění by přišla o možnost vykonávat svou profesi, neboť její pozice (obchodní zástupkyně) vyžaduje cestování motorovým vozidlem. Stěžovatelka má za to, že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob. Zároveň je stěžovatelka toho názoru, že její požadavek na zrušení napadeného rozhodnutí není v rozporu s veřejným zájmem; naopak je ve veřejném zájmu, aby napadené rozhodnutí, vydané v rozporu s právními předpisy, bylo zrušeno.

[4] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyjádřil tak, že ponechal na posouzení soudu, zda stěžovatelka tvrzení o újmě na svých právech doložila takovými důkazy, které prokazují splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Jemu takové důkazy známy nejsou.

[5] Podle ustanovení platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 5 se užije přiměřeně.

[6] V nyní posuzované věci se Nejvyšší správní soud existencí stěžovatelkou tvrzených skutečností (z pohledu existence podmínek uvedených v ) věcně nezabýval, neboť ani jejich případné splnění nemá pro rozhodnutí o předmětném procesním návrhu žádný význam. Ze spisu krajského soudu totiž zdejší soud zjistil, že stěžovatelka v řízení před krajským soudem nepožádala o přiznání odkladného účinku žalobě; logicky tedy v řízení o její žalobě nebyly účinky správních rozhodnutí sistovány. V dané věci rovněž zákon s podáním žaloby sistaci účinků napadeného správního rozhodnutí nespojuje. Případně přiznaný odkladný účinek kasační stížnosti, vztahující se pouze na napadený rozsudek krajského soudu, by tak neměl pro stěžovatelku žádný význam, neboť by nemohl nic změnit na již existující vykonatelnosti pravomocného správního rozhodnutí.

[7] Nejvyšší správní soud dodává, že z rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze v žádném případě dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude o kasační stížnosti rozhodnuto ve věci samé (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. – 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. října 2019

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu